E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium

Konec povinných kastrací trans* osob a sláva ženského fotbalu. Vybíráme pět událostí týdne

Trans* lidé v Česku už zřejmě nebudou muset podstupovat povinnou kastraci pro úřední změnu pohlaví. Ve čtvrtek to oznámilo ministerstvo spravedlnosti společně s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou. Zrušení praxe je zásadním krokem k tomu, abychom se mohli alespoň posunout blíže k moderní a tolerantní společnosti a zajistili tak trans* osobám rovná práva. Tento týden také uplynulo 20 let od uvedení Viagry na trh: na větší zájem o problémy ženského libida ale stále čekáme. Jaké další dění nás v redakci zaujalo? Web Heroine.cz přináší pravidelný přehled událostí týdne.

Ženskému fotbalu se konečně dostává o trochu více respektu, přestože předsudky kolem něj panují pořád.Foto: Shutterstock/Heroine.cz

Ženské derby na Spartě aneb Fotbal je i pro holky

Ženský fotbal bývá často zesměšňován. Zbytečně. Ilustrační foto

Ženský fotbal se odnepaměti potýká s plejádou předsudků a posměšků. Na rozdíl od jiných sportů, kde jsme jako společnost schopni akceptovat určité odlišnosti jejich ženských a mužských soutěží, čelí fotbalistky neustálému srovnávání se svými mužskými protějšky, „vtipným“ poznámkám stavícím na otřepaných klišé, nebo obzvlášť hloupým komentářům o jejich údajné, plošně determinované lesbické orientaci, jak jsme v Heroine dříve upozornili. V posledních letech se však situace pomalu mění a ženským fotbalistkám se začíná dostávat alespoň zlomku respektu, který si ve skutečnosti zaslouží.

V neděli se na stadionu na pražské Letné odehrálo ženské derby mezi Spartou a Slavií: pořadatelé doufali, že se jim podaří překonat divácký rekord v českém ženském fotbale, který od roku 2019 drží čtvrtfinále Ligy mistryň. Přestože k pokoření zmiňovaného zápasu co do zájmu diváků nakonec nedošlo, atmosféra na stadionu ukázala, že ženský fotbal je třeba konečně brát vážně, jak ve své reportáži pro časopis Football Club popsal jeho šéfredaktor Ondřej Tůma. „Dobrá zpráva je, že nás v nadstavbě ženské ligy čekají ještě dva duely sparťanek a slávistek. Kdo se na tribuny nevypravil včera, má ještě dvojitou šanci na reparát. Stojí to za to,“ uzavírá. My v Heroine si to myslíme taky a doufáme, že sousloví „hraješ jako holka“ už bude do budoucna znamenat jedině kompliment.

Chci si přečíst o tématu

Z rovnosti pohlaví se propagandou stává „genderová ideologie“, připomněl kulatý stůl

„Genderová ideologie“, takové zajímavé spojení posledních let. Ve vší vážnosti jej používají lidé, kteří vidí ve feminismu a boji za práva LGBTQ+ lidí hrozbu a cestu k rozpadu společnosti. Jak se z této figury stal nástroj šíření dezinformací? Kteří lidé a které organizace se účastní těchto kampaní a jak tím škodí celé společnosti? U nás třeba organizace Aliance pro rodinu. I o tom diskutovali odbornice a odborníci na kulatém stole nazvaném „Jak se z úsilí o rovnost žen a mužů stala ‚genderová ideologie‘?“ a pořádaném Českou ženskou lobby a Českým svazem žen. Na akci byl také pokřtěn sborník Síla slova: dezinformacím a nenávistným projevům je třeba čelit.

I my v Heroine vnímáme propojení dezinformací a potlačování práv některých skupin jako zásadní téma. Jak upozorňují odborníci a odbornice, problematika je úzce spojena s proruskou propagandou. Je to tedy otázka nejen lidských práv, ale také bezpečnosti naší země a celého Západu. Jak se taková propaganda projevuje, jsme psali loni po začátku ruské agrese na Ukrajině. Dlouhodobě se věnujeme i problematice nenávistných projevů a tomu, že na slovech záleží. Ve spojitosti se střelbou v Bratislavě o tom pro web Heroine.cz psala socioložka Eva Svatoňová. Irena Buršová se zase věnovala objektifikaci a sexualizaci žen ve veřejném prostoru, které mnozí ospravedlňují jako „vtip a nadsázku.“ Že si naše státní instituce ještě nevědí s konkrétními projevy předsudečného násilí rady, jsme psali na příkladu útoků na právníka a aktivistu Kryštofa Stupku, kterému pomáhá organizace In Iustitia.

Chci si přečíst o tématu

Uplynulo dvacet let od uvedení Viagry na trh

Viagra alias modrá pilulka od společnosti Pfizer slaví výročí.
Foto: Shutterstock

Před dvaceti lety byla na trh poprvé uvedena známá modrá tabletka, která od té doby pomáhá mužům s erektilní dysfunkcí. Viagru schválil 27. března 1998 americký úřad pro výživu a léky a o rok později si ji poprvé mohli opatřit také Češi. Její účinná látka původně měla pomáhat při léčbě vysokého krevního tlaku nebo anginy pectoris: brzy se však ukázalo, že výrazným vedlejším účinkem sildenafil citrátu obsaženého ve Viagře je právě pozitivní vliv na mužskou erekci, připomíná server iROZHLAS.cz.

Není pochyb o tom, že dědictvím Viagry je v současnosti zlepšení sexuálního života mnoha párů – poruchy erekce a stigma s nimi spojené totiž ovlivňují spokojenost ve vztahu jak pro muže, tak pro ženy. Je nicméně zarážející, že ženským problémům v sexuální oblasti medicína věnuje výrazně menší (přeloženo téměř žádnou) pozornost. V roce 2015 se sice k americkým zákaznicím dostal přípravek zlepšující sexuální touhu žen, jeho účinnost ovšem nebyla valná a větší popularity nikdy nedosáhl. Drtivá většina žen zažívá orgasmus skrze stimulaci klitorisu. Jak jsme ale v prosinci popsali na webu Heroine.cz, poštěváček vědce stále příliš nezajímá, poruchy jeho funkce bývají často bagatelizovány a blahosklonně připisovány výkyvům nálad. Je tedy nejvyšší čas na to, abychom si k dvacetiletému výročí „zázračného“ prášku konečně nadělili zájem o ženský orgasmus a lepší pochopení rozkoše jako takové. Ta je totiž ve skutečnosti mnohem barvitější, než jen zasunutí Viagrou „posilněného“ penisu do vagíny.

Chci si přečíst o tématu

Nemocnice ve Frýdku-Místku uspořádala první mezioborovou konferenci o endometrióze

Ve středu se v Ostravě uskutečnila první mezioborová konference o endometrióze, kterou uspořádalo Gynekologicko-porodní oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Endometrióza je bolestivé a chronické onemocnění, při němž se buňky děložní sliznice nacházejí i mimo dělohu a způsobují záněty, krvácení nebo neplodnost. Cílem konference bylo ukázat, jak toto onemocnění zasahuje do různých lékařských oborů. Seminář podal informace nejen o tom, co to endometrióza vůbec je, ale především jak ji diagnostikovat, léčit a podpořit její léčbu také nelékařskou terapií.

O tom, jak dlouho může trvat diagnóza endometriózy a proč řada žen stále žije s pocitem, že bolestivou menstruaci zkrátka musejí vydržet se zatnutými zuby, psala pro web Heroine.cz v říjnu 2020 Michaela Sladká. Obtíže spojené s endometriózou patří také mezi argumenty pro zavedení menstruačního volna, které pro web Heroine.cz okomentovala právnička Šárka Homfray. Často přehlížené a nepochopené nemoci by se ale díky podobným akcím jako je ostravská konference mohlo konečně dostávat i mainstreamové pozornosti.

Chci si přečíst o tématu

Konec povinných kastrací pro úřední změnu pohlaví trans* osob v Česku

Končí povinné kastrace pro úřední změnu pohlaví. Ilustrační foto
Foto: Shutterstock

Česko by jako jedna z posledních zemí Evropské unie konečně mohlo zrušit podmínku povinné kastrace trans* lidí pro účely úřední změny pohlaví. O předložení nové právní úpravy ve čtvrtek informovalo ministerstvo spravedlnosti společně s vládní zmocněnkyní pro lidská práva, Mojí Heroine Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou. Nově by mělo stačit osobní prohlášení a doporučení od lékaře.

Dosažení změny v oblasti povinné kastrace trans* osob je mimo jiné zásluhou řady aktivistů a aktivistek, kteří zpátečnický postup dlouhodobě kritizovali. Patří mezi ně také první Moje Heroine letošního roku Lenka Králová, která se nejen o kastracích rozmluvila v prvním díle podcastové série Moje Heroine, který si můžete od čtvrtka poslechnout na našem webu. „To, co nám nejvíc škodí, je neinformovanost. Většina lidí nikoho trans* nezná. Když obcházíme politiky, mnohdy jsme první trans* lidi, se kterými se v životě setkali,“ říká Lenka v první epizodě. O tom, jaké to je si uvědomovat genderový nesoulad už od útlého věku, pojednává také nový seriál webu Heroine.cz o trans* dětech a jejich rodinách.

Zrušení zastaralé praxe je zcela zásadním krokem k tomu, abychom se i v tuzemsku posunuli směrem k tolerantnější a otevřenější společnosti. Vyhráno však ještě zdaleka není a problémy, jimž musí řada trans* lidí čelit dnes a denně, ať už jsou to potíže s úřady, nebo pohledy a nadávky na veřejnosti, jsou pro mnoho z nás jen těžko představitelné. Berme proto zrušení povinných kastrací pouze jako začátek změny. Práva, bezpečí a vlastní spokojenost bychom totiž měli chtít pro všechny lidi bez rozdílu.

Chci si přečíst o tématu

Aktuální číslo

  • Kulturní války režisérky Barbary Herz
  • Může být matka dobrý „vědec“?
  • Jak vychovat odolné děti
  • Rodičovská půl na půl 
Popup se zavře za 8s