Rozděleni v názorech, spojeni budoucností. Konzervativní muži a liberální ženy generace Z u jednoho stolu

Pětadvacetiletý Jirka se živí jako programátor. V minulosti nejčastěji volil pravicově liberální Svobodné, v letošních volbách si vybral Motoristy. „Zajímají mě hlavně ekonomická témata. Občas se popisuju jako konzervativec, ale může to být zavádějící. Velkou hodnotou je pro mě svoboda jednotlivce,“ vysvětluje. „Svobodní jsou teď v koalici s SPD, což je pro mě u voleb spíš negativní, a Motoristé jsou pro mě takoví druzí Svobodní.“ Jirka žije v Brně, odkud za mnou přijel až na pražský Chodov. Potkává se tady se svojí vrstevnicí Ludmilou, aby se s ní bavil o tématech, která mohou štěpit českou společnost. Přestože se do dialogu Heroine o hodnotách a postojích mladých lidí, kvůli němuž se tu společně sešli, dostal každý nezávisle, po vzájemném představení zjišťují překvapivou věc – nejen, že Ludmila je Brňanka, oba se od vidění znají ze střední školy. Nikdy spolu ale nemluvili.

Na rozdíl od Jirky by se čerstvá architektka Ludmila podle svých slov popsala jako progresivní a ve své volbě váhala mezi Piráty a Starosty. „Velmi mě ovlivňují média a sociální sítě, asi jako každého člověka z generace Z,“ uvažuje. „Zajímám se o levicová témata: sociální problémy, feminismus. Na sociálních sítích jsem ve velké bublině, hodně se utvrzuju v tom, co si myslím. Chtěla bych zažít to, že se spolu mohou bavit lidé úplně odlišných názorů, a nemusí se u toho třeba ani pohádat.“ Zatímco Ludmila se do debaty přihlásila sama od sebe, Jirku jsem oslovila prostřednictvím Discordu, kde o politice rád aktivně diskutuje. „Čekám, že budu mít pár nových podnětů na přemýšlení. Toho, že bychom se hádali, se nebojím,“ věří.

Nesmiřitelné tábory

O tom, že se sobě mladí muži jako Jirka a mladé ženy jako Ludmila hodnotově vzdalují, se v poslední době ve světě mluví stále častěji, a to i vzhledem ke značnému posilování krajní pravice v Evropě a Americe. Téma „genderové propasti“ do veřejného prostoru poprvé přinesl britský deník The Financial Times v lednu loňského roku. Jako příklad udával situaci v Německu, kde je podle jeho dat mezi muži a ženami ve věku 18 až 29 let na škále konzervatismu a liberalismu rozdíl až 30 procentních bodů. Ještě kolem roku 2010 byla přitom mezera mezi pohlavími výrazně menší. Jako jedno z možných vysvětlení viděl celosvětový vzestup hnutí #MeToo, díky němuž získala řada žen odvahu otevřeně se přihlásit k feministickým hodnotám.

Britský list The Economist na vznikající problém upozornil o dva měsíce později. Ve dvaceti vyspělých zemích, kam řadí například Polsko, Spojené státy a Jižní Koreu, se podle něj otevírá společenská trhlina: zatímco ženy se vlivem feminismu a s ním souvisejících nových příležitostí ve velkém přiklánějí k liberálním hodnotám, poměr liberálních a konzervativních mladých mužů zůstává vyrovnaný. 

Na trend poukázala také studie z března letošního roku, která se zabývala posledními volbami do Evropského parlamentu: za úspěchem krajně pravicových uskupení podle ní stojí 21 procent mladých mužů, zatímco mezi mladými ženami získala krajní pravice 14 procent podporovatelek. Ve Spojených státech téma rezonuje od chvíle, kdy konzervativec Donald Trump porazil v prezidentských volbách demokratku Kamalu Harris.