„Nevzdělaný pobírač dávek.“ Matka se pochlubila fotkou prvňáčka, internetový dav mu začal rasisticky nadávat

Jeden z uživatelů Facebooku snímek ofotil a v úterý zveřejnil na svém profilu s komentářem: „Ten pocit, když darmožrout propadne 3x v první třídě.“ Příspěvek okamžitě začal sbírat četné lajky a komentáře, v nichž lidé soutěžili v tom, čí komentář bude odpornější. A jelikož chlapec není štíhlý, nechyběl ani bodyshaming. „Měl by pohnout, dávky dostane až po skončení docházky,“ uvedla k fotografii Jitka Dvořáková. „To spíš vypadá, že jen vešel do třídy a sežral všem svačinu,“ myslí si uživatelka vystupující pod jménem Dorota Máchalová. „Ten se potká ještě s otcem v 9. třídě,“ píše Radan Bryš. Podobných komentářů byly pod příspěvkem stovky.

Na situaci obratem zareagovalo vedení městské části Brno-sever, pod níž daná základní škola spadá. Ve společném prohlášení s řediteli všech základních škol na svém území takové projevy radnice odsoudila a ubezpečila rodiče i další občany, že se případem ve spolupráci s dalšími aktéry i romskou komunitou zabývá. „Takové útoky, zvláště mířené vůči dětem, jsou naprosto nepřijatelné a nemají v naší společnosti místo. Pocit bezpečí a respektu je zásadní pro zdravý rozvoj i úspěšnou vzdělávací cestu všech dětí. Naopak podobné hrubé výpady mohou dítě trvale poznamenat,“ stojí mimo jiné v prohlášení.

„Berou nám místa ve školách!“

Kauza poukazuje na absurditu celé debaty o Romech v české společnosti. Ta na jedné straně neúnavně lamentuje nad tím, že z jejího pohledu velká část Romů nepracuje a pobírá sociální dávky. Pokud však romské dítě s úsměvem na tváři zasedne v lavici klasické základní školy (a ne speciální, jak bylo donedávna v Česku systémovou praxí), následuje výsměch a zpochybňování toho, jestli do klasické základní školy patří: „To je ta inkluze. Namísto, aby se tyto děti vzdělávaly v zařízeních k tomu určených, tak ‚normální‘ děti se naučí daleko méně. A to je vizitka naší doby. A kecy kolem si nechte od cesty,“ napsal pod fotografii Pavel Stránský. Česká společnost tedy požaduje, aby všichni Romové do jednoho pracovali, zároveň si však nepřeje, aby se učili v klasických základních školách a získali tak kvalitní vzdělání jako „my ostatní“. Pokud totiž dítě vychodí speciální školu, jsou jeho možnosti dalšího uplatnění pochopitelně značně limitované.

Právě městská část Brno-sever je jedním z měst, která se rozhodla postavit segregaci ve vzdělávání čelem. Aktuálně chystá ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování k implementaci několik opatření. Při svých snahách naráží na nedůvěru romských rodičů. Ti mají často obavy, aby jejich dítě nečelilo v majoritní škole šikaně nebo jinému druhu násilí. Podobné útoky tento strach jen prohlubují. 

Zejména základní školu totiž řada Romů jako bezpečné prostředí pro své děti nevnímá. Rodiče často vycházejí z vlastních negativních zkušeností, které pak měly zásadní dopad na jejich vzdělávací i pracovní dráhu. Jak před nedávnem uvedl v rozhovoru pro Heroine.cz výzkumník Zbyněk Němec, který dělal výzkum mezi romskými pedagogickými pracovníky, právě tyto zážitky Romům vztah ke vzdělání pošramocují a jsou také jedním z důvodů, proč je dodnes romských učitelů a učitelek na českých školách jen zlomek. Němec zároveň zmínil, že jeden z výzkumů Univerzity Palackého v Olomouci odhalil, že až polovina učitelů základních škol vnímá romské žactvo a priori negativně a podle toho se k němu pak logicky chová. Ve spojitosti s nenávistnými výpady neromských spolužáků, rodičů i veřejnosti pak takové nastavení pro romské dítě ve vzdělávacím systému představuje ohromnou zátěž. Kde má takové dítě hledat prostor a chuť k učení?

Veřejná šikana od prvního dne

Autor již rasistický příspěvek hrdinně smazal. Matka napadeného prvňáčka je podle organizace ROMEA, která na případ upozornila, otřesena. Nyní je v kontaktu s právníky z organizace In Iustitia, kteří jí poskytnou bezplatnou podporu v případném trestním řízení. A tak namísto toho, aby se věnovala svému synovi při jeho prvních školních krůčcích, musí nyní řešit situaci, kterou si málokterý rodič dokáže představit.

Kauza mimo jiné odhaluje, jak společnost Romy, kteří jsou stabilně jednou z nejvíce nenáviděných menšin, vnímá. V diskusích se často dočítáme o „kofolách“ nebo „hnědočeších“, nezřídka se setkáme s dehumanizací a přirovnáváním k hmyzu. Pouhé přihlížení a ignorování nenávistných výpadů problém jen dále prohlubuje. A uživatelstvo sociálních sítí pak nemá problém vysmívat se šestiletému dítěti, o němž neví vůbec nic. Nevnímá ho totiž jako lidskou bytost, jen jako podřadný druh.

Právě proto je prohlášení městské části i tamních základních škol zásadní. Nejen pro Romy a Romky, kteří tak mohou konečně pocítit zastání institucí, ale také pro veřejnost, která má často dojem, že Facebook snese všechno. Nenávist a urážky nejsou názor, ale příklad verbálního násilí. Ostatně důsledné řešení situace přislíbila také Policie ČR. Lidé, kteří se krutě vyžívají na čerstvém prvňáčkovi, možná nenahlédnou, jak morálně odpudivě jednají – o to důležitější je, aby zbytek společnosti dal najevo, že podobné případy kyberšikany nepřejde mlčením.

Tento článek je součástí projektu Zažít spravedlnost, který se věnuje tématu restorativní justice, a vznikl díky podpoře Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Autor pomáhá městské části Brno-sever s komunikací jejích desegregačních aktivit.