Hate speech nepoškozuje? Případ Kryštofa Stupky je úřednickým plivnutím do tváře LGBTQ+ lidem
Nenávistné komentáře vídáme na sociálních sítích denně. Řada z nás už je ani neregistruje – k internetu přece patří odjakživa. Ignorovat hate speech ale znamená zavírat oči před realitou, i když se odehrává v kyberprostoru. Aktivista za práva LGBTQ+ komunity Kryštof Stupka se proto rozhodl nemlčet a kvůli komentáři na svém twitterovém profilu, který volal po smrti queer lidí, podat podnět na policii. Státní zástupce ale případ zarazil.
„Smrt buzerantů. Ten neskutečnej frajer, co ty zmrdy zabil v Bratislavě, jich měl zabít víc.“ Tak zní komentář, který se objevil v polovině ledna na Stupkově twitterovém profilu pod tweetem o akci Společně proti nenávisti odsuzující střelbu v bratislavském klubu Tepláreň v říjnu loňského roku. „Na českém internetu se pohybuji už dlouho, takže výhrůžky smrtí pro mě bohužel nejsou žádná novinka,“ připouští pro web Heroine.cz Stupka, který je veřejně známý svým bojem za práva sexuálních menšin a svou orientací se nijak netají, naopak. „Od roku 2021 dostávám pohrůžky založené na tom, že jsem gay, pravidelně každý týden.“
Dosud ale Stupka hrozby a urážlivé výlevy nikdy neřešil právní cestou. „Dlouho jsem k tomu přistupoval tak, že to právně řešit nechci – ne z toho důvodu, že bych nevěřil české justici. Bral jsem to tak, že to je cena, kterou platím za aktivismus. Nechtěl jsem nikoho dovést do špatné situace,“ vysvětluje.
Vražda návštěvníků gay klubu na Slovensku v něm prý ale něco změnila. „Událost v Bratislavě mě hodně traumatizovala a ranila. Po Bratislavě pro mě výhrůžky začaly být reálné, začal jsem se bát. Do té doby jsem byl schopný se tomu zasmát, ale teď je to pro mě velká osobní zátěž. Kluk, který ten zločin spáchal, také začal s hate speech na internetu,“ připomíná vystudovaný právník. O nárůstu počtu nenávistných řečí na internetu v reakci na útok psal web Heroine.cz již dříve. „Původně jsem na komentář chtěl odpovědět také jen tweetem. Pak jsem si to ale přečetl znovu a vyjádření toho člověka mi přišlo neuvěřitelné, bez sebereflexe.“
„Nelze vyčíst, že je gay“
Stupka proto oslovil neziskovou organizaci In IUSTITIA, která bojuje proti předsudečnému násilí. Společně vůči autorovi tweetu podali trestní oznámení. Podle policie ale Stupkovi nepřísluší status poškozeného: její rozhodnutí následně podpořilo také Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Žalobce v odůvodnění, které má web Heroine.cz k dispozici, argumentuje mimo jiné tím, že se Stupka pouze cítí být „morálně poškozen“ a že „se nejedná o formu nebezpečného vyhrožování, nebo o formu podněcování nenávisti vůči určité skupině, nýbrž o pouhé, a to nikoliv promyšlené, schvalování trestného činu“.
Zároveň dochází k bizarnímu závěru, že ze Stupkova twitterového profilu nelze vyčíst, že se vůbec k LGBTQ+ komunitě sám řadí. Duhové vlajky v profilu, úvodní fotografie z průvodu Prague Pride, členství ve vládním Výboru pro práva LGBTI+ lidí, ani připnutý tweet se slovy „sexualita není volba, sexualita není životní styl, sexualitu máme od narození, nenávist jste se museli naučit“ tak zřejmě není dostatečně očividný. Stejně jako fakt, že se Stupka coby veřejně známá osoba bojující za práva sexuálních menšin svou orientací nijak netají, naopak.
Políček pro sexuální menšiny
Podle Kláry Kalibové z organizace In IUSTITIA, která Stupku v případu zastupuje, se státní zástupce v tématu zjevně nevyzná. „Odůvodnění státního zástupce Martina Bílého má více problematických momentů. Tvrdí, že poškozeným nemohl být Kryštof Stupka, protože výrok nebyl určen jemu. To je úplně v rozporu s důkazní situací, protože byl učiněn v odpovědi na tweet Kryštofa Stupky. Navíc údajně nemohlo jít o předsudečné násilí, protože Kryštof Stupka má sice v profilu duhovou vlajku, ale – parafrázuji – to má přece teď každý. Zákon ale nechrání jen lidi, kteří mají menšinovou identitu, ale i ty, kteří jsou napadeni tak zvaně domněle. Je úplně jedno, jestli je Kryštof Stupka gay nebo není, ale že daný uživatel chtěl útočit s předsudečnou homofobní pohnutkou,“ vysvětluje Kalibová pro web Heroine.cz.
Rozhodnutí státního zastupitelství je tak podle ní nejen výsměchem Stupkovi samotnému, ale i „políčkem“ pro všechny, kdo o svojí sexuální orientaci otevřeně hovoří. „To, že státní zástupce problematice nerozumí, je na pováženou vzhledem k tomu, že jde o Vrchní státní zastupitelství. Existuje metodická podpora nejvyššího státního zástupce, o kterou si měl požádat. O výhrůžku jednoznačně jde, zvlášť, když směřuje do osobní sféry Kryštofa Stupky, pod jeho tweet,“ zdůrazňuje.
„Máme tu závazné rozhodnutí Ústavního soudu. Říká, že i u těchto obecných výhrůžek, pokud jsou učiněny v osobní sféře, například na facebookovém profilu jako v případě Radka Bangy, se mají orgány činné v trestním řízení minimálně zeptat poškozených, zda se jimi cítí být. K tomu v případě Kryštofa Stupky vůbec nedošlo: podal pouze trestní oznámení, ale nikdy nebyl vyslechnut,“ dodává. V kauze zpěváka Bangy z roku 2019 Ústavní soud zrušil dřívější rozhodnutí kladenského okresního soudu právě proto, že status poškozeného Bangovi vůbec nepřiřkl ve chvíli, kdy se na jeho profilu objevil rasistický komentář volající po posílání jiných etnik „do plynu“.
„Jsem překvapená procesní neznalostí i argumentací, která je extrémně předsudečná vůči lidem považovaným za aktivisty. Zejména proto, že jsou momentálně realizovány kurzy pro státní zástupce, jak předsudečnou trestnou činnost identifikovat,“ diví se Kalibová. Web Heroine.cz požádal Vrchní státní zastupitelství o komentář e-mailem, odpovědi se nám ale nedostalo.
Queer lidé si ochranu zaslouží
Kalibová apeluje na to, aby lidé, kterým na sociálních sítích jakákoliv nenávistná reakce přišla, událost správně archivovali. Na snímcích musí být jasně vidět uživatelské jméno, datum, čas a také adresa URL. „Obecně radím, aby se obrátili na poradnu Justýna(organizace In Iustitia, pozn. red.) a zjistili, jestli už výrok spadá do sféry možného trestního postihu. Trestné jsou výroky vyzývající k násilí, útokům nabádajícím k větší diskriminaci ohrožených skupin, nebo směřující k nenávisti. Patří sem za určitých podmínek také označování příslušníků ohrožených skupin třeba za zloděje nebo parazity. Postižitelné jsou také emotikony.“
Proces trestního řízení je podle Kalibové náročný, se správným vedením se ale dá zvládnout a případy dotáhnout k soudu. Odvolat se i k Ústavnímu soudu je připravený také Kryštof Stupka. „Doufám, že o české justici ani společnosti to nevypovídá nic. Že měl prostě státní zástupce jen špatný den. Právě kvůli takovým lidem, jako je pan státní zástupce, je důležité se ozvat. I my queer lidé si zasloužíme ochranu před výhrůžkami a nenávistí,“ říká.
Je jasné, že o vině či nevině musí nakonec vždy rozhodnout soud: tím spíš by se před ním ale měli zodpovídat lidé, kteří po internetu zdánlivě anonymně šíří nenávist a vyzývají k násilí. Dokud budeme předstírat, že násilí na sociálních sítích se společnosti ve skutečnosti nijak netýká a je jen neškodnou virtuální hrou, menšiny nikdy neochráníme. Jejich bezpečí by přitom mělo být jedním ze základních pilířů civilizované země.
Aktuální číslo
- Jak se školy vypořádají s nástupem AI?
- Ženské zdraví se často zlehčuje a zanedbává. Nemusíme to ale "vydržet".
- My a nespavost. Existuje ideální spánek?
- Příloha Heroine tentokrát od dětí pro nás i od nás pro děti.
