nové číslo Heroine právě v prodeji

V šestnácti byla šikanovaným puberťákem, o deset let později už procházela tranzicí. Z malého kluka, který si užíval, když ho sestra s kamarádkami nalíčila a oblékal se do jejích šatů, se postupně stávala žena. Byla zatím ale spousta utrpení, bolesti i peněz. Napřed změna pohlaví na klinice v Thajsku, potom další plastické operace. „Probudíte se a nevypadáte jako princezna. Vypadáte sakra blbě,“ komentuje to Martina Sobková suše. „Faktem je, že jsem se sebou nebyla spokojená. Nevnímala jsem se jako dost dobrá a hezká. Hrozně jsem se bála, že někdo pozná, že jsem trans. Já jsem chtěla, aby to nikdo nepoznal. Ten problém ale pramenil ve skutečnosti z toho, že jsem neměla dostatečnou sebelásku.“

Když si žena nepřipadá dostatečně hezká, asi jen málokdy ji napadne hledat štěstí v modelingu, který je navíc považován za toxické prostředí. Martina Sobková ale přesně toto udělala. „Kamarádka mi řekla, že mě tam nikdo nebude soudit. A byla to pravda. Majitelka agentury mě od počátku podporovala. Viděla ve mně něco víc než ostatní a za to jsem jí neskutečně vděčná,“ vzpomíná s dojetím. „Začala jsem mít přehlídky, focení, a užívám si to. V modelingu jsem byla poprvé skutečně ženou a mohu své ženství dál rozvíjet.“

Nyní navíc vyjede jako první česká zástupkyně na světovou soutěž krásy trans žen Miss Star International. „Odmala jsem chtěla být ta hezká holka. A obětovala jsem tomu všechno. Chtěla jsem, aby ta oběť měla nějakou cenu. Lidé mají různé sny, které nedávají druhým smysl,“ usmívá se. Jaké vztahy má nyní Martina Sobková se svou věřící rodinou? Jak ovlivnila tranzice její práci? A šla by znovu na plastiku? Přečtěte si rozhovor Lukáše Houdka na Heroine.cz.

Popup se zavře za 8s