Jak vypadá mužská masturbace. Fyzická potřeba, odreagování, únik z nudy i meditace

Pro většinu kluků je masturbace běžná a bezproblémová záležitost, ale pro některé může představovat past, ze které se těžko uniká. Vězení nutkavého naplňování potřeb, závislosti na masturbaci, vyprázdněnosti aktu, sebeznásilňování. Téma sebeuspokojování není v mužském světě takové tabu jako v ženském. „Normálně klidně řeknu, že jsem si ho honil,“ odpovídá osmadvacetiletý truhlář Hugo na moji otázku, zda se spolu muži baví o masturbaci. I společenský narativ je mužské masturbaci více nakloněný. Nicméně většinou debata zůstává v rovině informace, že to kluci dělají a mají silnější potřebu než holky. „Neřešíme detaily, přijde mi to zbytečný, každej ať si to dělá, jak chce. Není pro mě důležitý to vědět, jak to dělá někdo jinej. Mám svoji techniku,“ říká Hugo, který je několik let ve vztahu a mají s přítelkyní miminko. Šestadvacetiletý single umělec Oskar dodává: „Prostě masturbujem, každej si to dělá, jak potřebuje, a vůbec se o tom nebavíme nijak popisně.“

Nemají pocit, že se mohou v oblasti masturbace nějak rozvíjet, a proto ani necítí potřebu sdílet tipy, jak to dělat. Opakují, že každý má svou vyzkoušenou techniku. Na první pohled je mužská masturbace podle všeho mechaničtější a neskrývá tolik rozmanitých možností jako ženské sebeuspokojování. K většímu poznání toho, co je sexuálně vzrušuje, dochází muži spíše skrze interakci s partnerkou. Nicméně, když jsem položila otázku o sebepoznávání v rámci aktu masturbace osmadvacetiletému projektovému manažerovi Brunovi, tak po chvíli přemýšlení poznamenal: „Kluk na sebe u toho taky přece sahá a zjistí, že ho vzrušuje dráždění bradavek, nebo má citlivej konečník.“ Hranice poznávání vlastního těla, našich preferencí, tužeb a citlivých míst jsou totiž nekonečné u žen i mužů.

V tom, jaký je náš vztah k sexualitě, masturbaci, menstruaci a obecně intimním tématům, hraje velkou roli naše rodina, komunity, ve kterých se pohybujeme, a pak společenský narativ, do kterého je celá tato oblast zahalena. Mužské sebeuspokojování je obecně přijímané samozřejměji než ženské. Nicméně informace o tomto tématu kloužou po povrchu a k mladým klukům se od dětství dostávají smíšené signály. Obecně se mluví o tom, že pro muže je to fyzická potřeba a „kluci to prostě dělají“. Zároveň jsou ale – když to opravdu dělají – vystaveni pohoršeným reakcím. Sex a celá sexualita je už od dětství většinou vnímána jako trapné choulostivé téma, skoro jako bychom to neměli dělat či cítit. 

„Já jsem byl od útlého věku dost sexuálně založený, ale dostával jsem signály, že to není dobrý. V předškolním věku jsem měl erekci a reakcí od rodičů bylo zděšení, neuměli s tou situací vůbec naložit. Tím, že se o ní nemluvilo, pro mě byla sexualita vždycky spojená s pocitem studu,“ popisuje Kilián svoji zkušenost. Oskar dodává, že u nich doma nikdy slovo masturbace ani nezaznělo. Podobné zkušenosti přitom popisovaly i ženy, o kterých píšu v prvních dvou dílech. Tahle schizofrenie v mužích může snadno vyvolávat celkem ambivalentní vztah k masturbaci – muži to prostě dělají, ale zároveň je to nevhodné.

Kilián dále popisuje, že dlouhou dobu vnímal celou sexualitu jako něco negativního, co si nespojoval s člověkem, se kterým chtěl mít seriozní vztah. Velkou měrou to podle něj může souviset právě s objevováním sexuality, s tím, jak byla komunikovaná jeho rodiči, a do jakého celospolečenského narativu byla zabalena. Teprve nedávno to dokázal lépe pochopit díky rozklíčování svého problému skrze takzvaný Madonin komplex. „Sexuálně tě přitahuje někdo, s kým nechceš mít vážný vztah. I když seš ve vztahu s někým, koho vnímáš jako dobrou partii ve smyslu ‚můžeme se bavit o rodině‘ a máš tenhle komplex, tak dochází k tomu, že toho člověka nevnímáš jako sexuální objekt,“ vysvětluje. „Na střední jsem měl něco s holkou, která mě hrozně přitahovala, ale byla v kategorii Madona. Ztratil jsem o ní sexuální zájem. Protože sex jsem měl spojený s někým, koho můžu jednoduše odhodit,“ vzpomíná Kilián.

Představa žen coby Madon je stále částečně společensky validní. Zvýšená sexuální aktivita mimo partnerský vztah, ať už jde o vztahy na jednu noc nebo „přátelství s výhodami“, je u žen často vnímaná negativně. „V debatě o ženské a mužské masturbaci a sexualitě je stále cítit patriarchát. Sex byl historicky tematizovaný ve spojení s muži. Žena byla panenská nedotknutelná bytost a muž byl brán jako ten, co sexuálně žije. Podle mě ten rozdíl přetrvává dodnes,“ dodává Bruno.

Proč muži masturbují

Jaké jsou vlastně důvody masturbace u mužů? Někdy je zatím urgentní tělesná potřeba. „Cestovali jsme několik dní s kámošema stopem a museli jsme si to postupně jeden za druhým dojít udělat do lesa,“ popisuje Hugo masturbaci jako nutkavý fyzický akt. Pětadvacetiletý umělecký kurátor Neo mluví o tom, jak náročný je pro něj den, pokud nemasturbuje ráno, kdy má největší potřebu. Kilián k tomu říká: „Někdy vyloženě cítíš, že musíš, a zrovna je na to dobrá chvíle, tak to uděláš. Jindy to může být až rituální činnost, kdy se uvolníš, medituješ a vyústí to masturbací.“

Právě odreagování nebo únik z nudy jsou dalšími důvody, o kterých muži mluví. „Hodně masturbuju z nudy, například když mám psát seminárku. Vždycky máš při sobě tohle náčiní, který ti pomůže odvést pozornost,“ vysvětluje Kilián a potvrzuje, že je to pro něj i skvělá metoda, jak uvolnit stres. Efekt uvolnění zmínilo více mužů. Oskar k tomu přidává ještě jeden spíše praktický důvod, a tím je větší výdrž při sexu s partnerkou: „Lidi často masturbují, aby nebyli tak nadržení, a díky tomu vydrželi dýl.“

Důležitou kvalitou masturbace je také fakt, že to není to samé, co partnerský sex. Masturbovat je pro muže důležité i v případě, kdy mají partnerku, a rozhodně to nemusí znamenat, že je jejich společný sexuální život nefunkční. „Masturbace je mnohem víc v tvojí režii, můžeš to kontrolovat,“ vysvětluje Kilián. „Nevidím to tak, že když máš vztah, tak nepotřebuješ masturbovat. Nedává to smysl, protože to není to samý,“ vysvětluje. Také Oskar potvrzuje, že masturbace a partnerský sex jsou rozdílné disciplíny a vzájemně se nevylučují: „Pro mě je orgasmus při masturbaci něco úplně jiného než při sexu s holkou. Neřekl bych, že si to umím udělat líp, ale rozhodně vím, jak si to sám udělat dobře. Je to pro mě speciální věc a proto masturbuju, i když jsem ve vztahu.“

Čtyřiatřicetiletý analytik Šimon to vidí podobně: „Je v tom prostě svoboda. Můžu myslet na co chci a dělat věci, které v partnerskému sexu dělat nejdou.“ Přestože ve svém vztahu s partnerkou má Šimon sexu dostatek, neeliminuje to jeho potřebu masturbace. Je to svět jen pro něj, kde je vše v jeho režii. Šimon o sexu s partnerkou komunikuje, některé jeho potřeby ale nejsou zcela naplněny, a tak pro ně je prostor při masturbaci. „Něco je nejspíš nepřípustný, něco jsem zatím ani nezkusil vyslovit, protože nechci zbytečně tlačit. Z mojí hlavy to ale nemizí a jediný řešení jsou pak představy a dělat si to sám. Částečně to ‚řeší‘ i porno,“ vysvětluje. „Někdy koukáme spolu, což jí zjevně baví, ale někdy koukám sám, protože si můžu pustit, co chci, aniž bych musel přemýšlet, jestli je to vhodný. Je v tom prostě svoboda.“ Masturbace je jednoduše soukromým zdrojem erotického potěšení, které si můžeme dopřávat bez závazků, svobodně a téměř kdykoliv.

Masturbace může mít i další funkce. Jak popisuje Hugo, v partnerském vztahu může být použita i jako forma určitého nátlaku. „Když se mojí holce nechce se mnou spát, tak řeknu ‚no tak jo, já si to udělám sám‘. A ona na to – ‚to ne, tak pojď sem‘. Funguje to trochu jako zbraň,“ přiznává. Ženy skutečně často v rozhovorech zmiňovaly, že vnímají masturbaci jejich mužů jako negativní znamení, že v jejich sexuálním životě něco nefunguje. Možná i díky tomu na ně tato ‚zbraň‘ může zabírat.

Masturbace se někdy také chápe jako něco méně hodnotného, než je partnerský sex. Jako něco, co děláme, když partnery nemáme, nebo jsme ve vztahu nespokojeni. Není to tedy vždy jen svět svobody, někdy to může být i svět smutku. „Často člověk domasturbuje, má orgasmus, vyplaví se mu hormony a začne si říkat, jak by to bylo super, kdyby měl partnerku. S někým být, sdílet to. V tu chvíli to na mě začne padat,“ říká Oskar. I když masturbaci vnímá jako zvláštní kategorii, partnerský sex pro něj má speciální hodnotu: „Nejsi v tom sám, děláš to pro někoho jinýho, máš tam víc zodpovědnosti, je to o komunikaci.“ Takže se zdá, že vedle sebe legitimně existuje pocit, že je masturbace náš ostrov svobody, a zároveň ostrov osamění.

Pojďme se o tom bavit víc

Pod povrchem se stále skrývá mnoho neodhalených věcí. Někdy jsou to poklady, jindy strašáci, ale o obojím je dobré mít přehled. Mužský svět není zcela uzavřený debatě o masturbaci. Oslovení muži v této debatě nicméně nevidí velký potenciál pro seberozvoj. I když možná není příliš možností, jak se posouvat v technikách, stále je to oblast, kde jsou muži sami se sebou ve svém svobodném světě. Mohou objevovat své tělo, touhy a promítnout to do svých sexuálních vztahů. Otevřenost debaty v této oblasti je zároveň důležitá proto, že má mužská masturbace svá specifická úskalí, o kterých se příliš nemluví. Podle všeho se kluci o masturbaci začnou bavit víc, když narazí na nějaký problém.

Tato běžná přirozená aktivita se pro ně totiž může stát i pastí, vězením vlastní potřeby. Existuje závislost na masturbaci, často i ve spojení se závislostí na pornu. V určitý moment může přijít vyprázdnění celého aktu. Nutkavou potřebu masturbovat dokonce jeden respondent přirovnal k sebeznásilňování. Někteří muži pak nejsou ani schopni mít plnohodnotný sexuální život. Tento rozměr ale zatím není součástí společenské debaty. Muži tak často nevědí, jaká úskalí může masturbace mít. A na druhé straně ženy netuší, s čím se muži potýkají.

Do této temnější části světa mužské masturbace vstoupíme v dalším díle.