Zdegenerovaný Západ a genderová ideologie. Jak nenaletět proruské propagandě
Válka na Ukrajině údajně ukázala, jaké zbytečnosti a zvrácenosti jsme doposud my na Západě řešili. „Genderovou ideologii“, plácání žen po zadku, kvóty na političky, LGBT+ a unisex záchodky. Myšlenka „zdegenerovaného Západu, který řeší blbosti“ ale spadá do (pro)ruské propagandy, kterou u nás i ve světě Rusko velmi úspěšně šíří už dlouhá léta. Nenaskakujme na tyhle jeho triky.
V souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu se pozornost Západu stočila také k propagandě, kterou Rusko své vojenské tažení doprovází. Rusko dovnitř ke svým občanům i navenek pro ostatní státy šíří dezinformace, např. lži o tom, že se jen brání před ohrožením a jejich cílem je denacifikace Ukrajiny. Vedle těchto jasně viditelných pokroucených narativů je součástí ruské propagandy také celkový diskurz, který Rusko dlouhá léta buduje po světě i u nás.
Sebe Rusko vnímá jako baštu prověřených tradičních hodnot, správného rozdělení rolí muže a ženy, ochrany rodiny a spirituality.
„Jeho cílem je oslabovat demokracie a Západ, aby se Kreml nemusel vojensky a bezpečnostně bát ohrožení svého postavení a udržel se u moci v autoritářském státu,“ vysvětluje Benedikt Vangeli, ředitel Centra proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) Ministerstva vnitra. Klíčovou součástí tohoto diskurzu je motiv „zkaženého a zdegenerovaného“ Západu, který se odklonil od zdravých, tradičních hodnot a místo toho řeší blbosti a jde příliš na ruku „politické korektnosti“.
Zvrácená genderová ideologie
Už jste slyšeli, že „svět se v pr*el obrací“, lidi úplně ztratili „zdravý selský rozum“ a že „pád civilizace“ už je blízko, protože takhle zvráceně se před kolapsem chovali starověcí Římané? Přesně pomocí těchto pojmů se Rusku úspěšně podařilo dostat do mysli lidí a do našeho diskurzu příběh o „zdegenerovaném Západě“.
V tomto příběhu je svět vykreslován jako souboj Východu (vedeného Ruskem) a Západu (tím se zde míní především USA, EU a NATO). Sebe Rusko vnímá jako baštu prověřených tradičních hodnot, správného rozdělení rolí muže a ženy, ochrany rodiny a spirituality. Rusko je údajně silné, žádoucí a přitažlivé pro ostatní státy a morálně vyvažuje dekadenci západních zemí.
Pouštíte se na sítích do debat s trolly?
Ty se v Rusku zobrazují jako nositelé progresivních (zvrácených) hodnot, protože se zabývají tématy jako bezpečí a rovnost pro LGBTQ+, rovnost mezi muži a ženami (tyto dvě oblasti se souhrnně a posměšně označují jako „genderová ideologie“) či inkluze a mírové soužití lidí různých ras a náboženského vyznání. Evropská unie se popisuje jako slabošská nebo zženštilá, jako prostor zla spojený s pokusy o ničení tradiční Evropy např. prostřednictvím nucené islamizace či vynucováním nesmyslných pravidel týkajících se genderu nebo ekologické politiky.
Dezinformace, lži a hate speech
V Rusku zrozená propaganda má v oblasti genderu a LGBTQ+ především tři projevy. Jedním jsou diskuse na konkrétní témata, jako je manželství pro všechny nebo potraty, a také celkem jasně ohraničitelné kampaně, typicky např. pokaždé, když se intenzivněji řeší Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulská úmluva. O ní se šíří materiály přímo lživé či totálně překrucující realitu. (Pokud potřebujete argumentaci odpalující tyto lži, mýty a stereotypy, k dispozici je brožura Odboru rovnosti žen a mužů na Úřadu vlády ČR, která vše trpělivě vysvětluje a mýty vyvrací).
Dalším projevem proruského diskurzu v genderové oblasti jsou útoky na veřejně činné ženy. Ačkoliv se vulgární a agresivní komentáře nevyhýbají ani mužům, útoky na ženy mají specifický charakter. Místo na jejich schopnosti a práci se útočí na jejich vzhled, váhu a postavu, na jejich údajnou (ne)přitažlivost pro mužské pokolení, reprodukční stav a kladou se otázky, zda jsou single a zda dokážou vykonávat mužskou práci, když jsou to často přecitlivělé, hormony řízené hysterky.
Tady vzniká celkový nejširší diskurz o ženách a LGBTQ+, který se hodně překrývá s tzv. hate speech, tedy projevy předsudečné nenávisti. Ta podněcuje a udržuje nenávist vůči různým skupinám, rozděluje společnost a v důsledku narušuje důvěru v náš právní stát a liberálně-demokratické zřízení – čímž se obloukem dostáváme zpět k tomu, že přesně toto je cílem Ruska a jeho propagandy.
Notičky z Kremlu, pátá kolona a užiteční idioti
Nelze přesně říct, kdo šíří tuto propagandu podle přímých pokynů z Ruska a je za to i placen, a kdo šíří tyhle motivy sám od sebe prostě proto, že s nimi souhlasí. Lidé se např. na sociálních sítích vyjadřují z různých důvodů: protože sami těm věcem věří, jsou navztekaní, frustrovaní a chtějí se nějak vybít, ulevit si, někomu se pomstít, někoho ponížit. Je pravděpodobné, že těch skutečně placených trollů a propagandistů je jen minimum a většinu tvoří lidé, kteří opakují myšlenky o zdegenerovaném Západě z vlastního přesvědčení.
Většinou není ani třeba „posílat notičky“ – stačí pošťouchnout a šovinismus, sexismus či homofobie se šíří samospádem.
Obrovskou výhodou na straně ruské propagandy je totiž fakt, že to, co si Kreml přeje, abychom si mysleli, cílí na základní lidské emoce a pudy, a proto to mnoho lidí přijme automaticky a z vlastní vůle šíří dál. Většinou není ani třeba „posílat notičky“ – stačí pošťouchnout a šovinismus, sexismus či homofobie se šíří samospádem. Rusko některé narativy založilo, ale někdy jen využije již existujících třenic, které pomocí několika málo placených trollů přiživí a ony pak dál žijí vlastním životem. Takto si Rusko po celém světě velmi šikovně vybudovalo tzv. páté kolony a armády „užitečných idiotů“, kteří zadarmo a z vlastního přesvědčení šíří jejich propagandu a hodnoty a bohužel tím Rusku pomáhají k naplňování jeho cílů.
„Kulturní války“ a lidská práva
„Tady bombardují a zabíjejí děti a vy řešíte tyhle blbosti. Tahle válka ukázala, na čem skutečně záleží. Teď je vidět, jaké hlouposti EU doposud řešila. Zatímco Rusko se připravovalo na vojenský konflikt, vy jste nás zahltili těmi svými kulturními válkami.“ Takové představy nyní někteří lidé vyjadřují v reakci na ruský útok na Ukrajinu. Motiv o zbytečnosti témat, jako je rovnost mužů a žen či práva queer lidí, je přitom součástí proruského diskurzu. Ruské propagandě se vlastně geniálně podařilo přerámovat boj za lidská práva některých skupin do posměšného „kulturní války, blbosti, zvrácenosti“.
Foto: Ondřej Košík
Přitom boj za lidská práva má zrovna u nás tradici. Některé konkrétní směry považujeme za zásadní vyjádření našich liberálně-demokratických hodnot. Typicky jde o podporu Tchaj-wanu, běloruských či ruských postav politické opozice či setkávání se s dalajlamou. Vedle toho se ale lidská práva žen či LGBTQ+ osob, ale také lidí s postižením či duševními potížemi a jinými „odlišnostmi“ vyjímají z balíku „vážných“ lidských práv a přesouvají do škatulky „kulturní války“, tj. jistá karikatura, něco umělého, zbytečného, směšného, úchylného. Rovnost žen a mužů a LGBTQ+ jsou přitom úplně stejně vážná lidskoprávní témata jako třeba opakovaná perzekuce Alexeje Navalného.
Jak na to Rusku neskákat
Ani nyní, v momentě velké krize, není „jediný nejdůležitější úkol“ zastavit Rusko a osvobodit Ukrajinu, k čemuž stojí v protikladu „nepodstatné blbosti“. Nejenže totiž člověk může řešit víc problémů najednou, ale hlavně: tyhle dva úkoly spolu úzce souvisejí ‒ několik desetiletí působení ruské propagandy na náš informační prostor napomohlo podrývání základních hodnot liberální demokracie a útoku na lidská práva značné části populace.
Nejde o to, právě teď primárně řešit gender a LGBTQ+. Je ale důležité uvědomit si, jak tato témata souvisejí s proruskou propagandou. Jak se Rusku daří v informační válce proti nám. Jak Putinův režim ovlivňuje světové veřejné mínění i diskurz v naší zemi. Jak rozděluje společnosti a naleptává víru lidí v demokratické, liberální a právní instituce. Na rozdíl od dodávek vojenského materiálu a boje v první linii je tohle něco, k čemu všichni můžeme přispět a ovlivnit to z pohodlí domova od počítače nebo mobilu. Každý jeden z nás si může rozmyslet, jaké hodnoty ve srovnání s Ruskem zastává a jaký jazyk při jejich obhajobě chce používat.
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
