Kdo někdy zažil bolestivou menstruaci, ví, že je při ní obtížné někdy jen vstát z postele. V práci ale s dysmenorrhoeou neboli silnými menstruačními bolestmi můžete narazit: obtíže, které se opakují každý měsíc a které „jiné ženy v pohodě zvládají“, se často setkávají s nepochopením zaměstnavatele. Španělsko ale minulý týden přistoupilo k zásadnímu kroku. Stalo se první zemí Evropy, která schválila placené menstruační volno. V Česku by takové opatření zatím nedávalo smysl, upozorňuje právnička Šárka Homfray.
Nový zákon přijatý minulý čtvrtek španělským parlamentem se vztahuje na případy žen, které zažívají velmi silné menstruační bolesti. Budou se teď kvůli nim moci bez výjimky omluvit z práce a zaměstnavatel bude volno muset uhradit jako v případě klasických sick days. O přijetí legislativy informoval tamní parlament na svém webu.
Podle serveru Politico pro schválení hlasovalo 185 zákonodárců a jedná se o významné vítězství vlády Španělské socialistické dělnické strany v čele s premiérem Pedrem Sánchezem. Právnička Šárka Homfray upozorňuje, že španělské opatření se ve skutečnosti nevztahuje na jakoukoliv menstruaci, jak je někdy nesprávně interpretováno, ale na lékařskou zprávou podložené případy chronického syndromu nebo nemoci, která se bolestivou menstruací projevuje, jako je například endometrióza.
Součástí přijatého zákona jsou i další změny, zejména v oblasti reprodukčního zdraví. Například mladiství od šestnácti let budou moct nově podstoupit potraty bez písemného souhlasu rodičů. Trans osoby starší šestnácti let si budou moct změnit pohlaví v dokladech totožnosti. Ve věznicích a školách budou nově k dispozici menstruační pomůcky zdarma. Státem zřízená zdravotnická centra navíc začnou zadarmo nabízet také hormonální antikoncepci a tak zvanou pilulku po (v Česku jde nejčastěji o Postinor nebo pilulku EllaOne, pozn. red.).
Změní se také dostupnost potratů ve státních nemocnicích, které dosud zákroky na rozdíl od soukromých klinik téměř neprováděly. Řada lékařů totiž v silně katolickém státě potraty odmítala z náboženských důvodů, připomíná televizní stanice ABC News. Neplatí ovšem, že by zdravotníci byli zákonem nuceni jít proti svému přesvědčení: svůj odmítavý postoj k zákroku nicméně musejí vysvětlit v důvodové zprávě.
Španělský návrh na menstruační volno vyvolal debatu i v Česku. Jedna strana chválila fakt, že se v pracovním životě začíná zohledňovat dosud tabuizované téma bolestivého cyklu, jež se většina žen odvážila otevřít maximálně s rodinou a kamarádkami.
Menstruační křeče přitom dokážou každý měsíc dokonale rozhodit celkovou fyzickou a duševní pohodu. Dysmenorrhoea není jenom pobolívání břicha nebo hlavy snadno překonatelné analgetiky, ale často skutečně paralyzující stav, který může být provázený průjmem a zvracením a způsobený například zmiňovanou endometriózou. Podle výzkumu z Holandska z roku 2017 přitom jen 20 procent žen v práci přizná, že si volno bere právě kvůli menstruaci. 80 procent dotázaných symptomy raději přechodí a pracuje bolesti navzdory.
Na druhou stranu se ve veřejném prostoru okamžitě objevily obavy, jestli zavedení volna speciálně pro „ženy a jejich obtíže“ zaměstnankyně nebude spíše diskriminovat. Těžko odhadovat, zda by zaměstnavatelé po zavedení menstruačního volna skutečně v drtivé míře sahali po mužských kandidátech, jak předpovídají některé katastrofické scénáře. Vyvozování závěrů typu „všechny ženy jsou kvůli cyklu méně výkonné“ spojené s ne zrovna velkou diskrétností celého konceptu (opravdu chceme hlásit nadřízenému, kvůli čemu nám je konkrétně zle?) ale teoreticky může zaměstnankyním uškodit.
O tom, že samotná existence menstruačního volna by pro český pracovní trh nebyla tím nejlepším řešením, je přesvědčená také Homfray. „Španělsko je první zemí v Evropě, která menstruační volno oficiálně zavedla, takže to vnímáme jako nějakou převratnou novinku. Poměrně dlouhou dobu už je ale zavedeno například v některých asijských státech (například v Japonsku bylo zavedeno už ve čtyřicátých letech, funguje také na Tchaj-wanu nebo v Jižní Koreji, pozn. red.). Právě díky asijským zemím víme, že jde o instrument, kvůli němuž se může zhoršovat složité postavení žen na pracovním trhu, nebo který naopak není využíván z obavy, aby k tomu nedocházelo,“ vysvětluje pro web Heroine.cz.
Díky asijským zemím víme, že jde o instrument, kvůli němuž se může zhoršovat složité postavení žen na pracovním trhu, nebo naopak který není využíván z obavy, aby k tomu nedocházelo.
Mnohem užitečnější by pro české zaměstnance bylo podle Homfray celkové přehodnocení stávajícího systému nemocenské. České pracovní právo totiž v současnosti počítá prakticky jen s krátkodobou intenzivní nemocí, která pracující vyřadí například na týden v kuse: celá řada chronických onemocnění ale na této bázi nefunguje. Zaměstnanci při nich nejsou schopni pracovat třeba jen jeden den, zato však s větší pravidelností.
„Může to být endometrióza, ale také třeba deprese, alergie, migrény, Crohnova nemoc a podobně. Na to naše právní úprava vůbec nepamatuje,“ podotýká Homfray. „Tak zvané sick days nejsou zákonem dostupné každému, stejně jako home office, který je na bázi dohody se zaměstnavatelem. Jsou to zkrátka benefity. Bylo by účelnější vést debatu o těchto typech onemocnění, mezi něž by spadalo i menstruační volno.“
Španělskému systému se však nedá upřít jeden zásadní přínos. Zavedení menstruačního volna totiž i v dalších evropských zemích otevřelo debatu o menstruaci a dosud rozšířené představě, že každá žena by během ní měla být schopná „zatnout zuby a vydržet“. Ačkoliv zavedení menstruačního volna v Česku nejspíš v nejbližší době očekávat nemůžeme (a možná je to dobře), současné debaty mohou přispět k lepšímu porozumění menstruace jako takové.
Jistě, menstruace je přirozeným biologickým procesem: symptomy, které při ní některé ženy provázejí, by ale do postele přikovaly každého. Není tabu mluvit o pracovních omezeních, která vyplývají z chřipky, nebo zlomené nohy. Proč by menstruace měla být jiná?
• Přechod v hlavě i posteli. My se o menopauze mluvit nebojíme.
• Jizvy na duši – o síle lásky, problematice vysoké citlivosti nebo špatné dostupnosti péče o psychiku.
• Seznamte se s kompletní osmičkou žen, které oceňujeme v rámci výzvy Moje Heroine 2023.
• Může nás oživení dovedností předků přivést k úplně novému vztahu k přírodě? Tereza Šmejkalová nabízí lekci ze spirituální ekologie.