Prezidentský dotazník Elišky Wagnerové: „Korunou všech hodnot je respekt k lidské důstojnosti.“

Redakce Heroine | 16. 6. 2021
| 1 komentář | Prezidentky | 2 480
Prezidentský dotazník Elišky Wagnerové: „Korunou všech hodnot je respekt k lidské důstojnosti.“
Zdroj: Shutterstock

Emeritní soudkyně a místopředsedkyně Ústavního soudu se sice na prezidentskou kandidaturu nechystá, ale její autorita a morální kredit jsou pro mnohé přesně tím, co by měla hlava státu představovat. Jméno Elišky Wagnerové se nejednou objevilo ve čtenářských tipech na první českou prezidentku.

PREZIDENTSKÝ DOTAZNÍK navazuje na sérii rozhovorů v tištěném speciálu Heroine Prezidentky


Jste hrdá na to, že jste Češka?

Takto neuvažuji, čistá etnicita je v našem geografickém prostoru z historických důvodů problém, neboť všichni či téměř všichni jsme etnicky vzato docela pěkný mix. Chtěla bych však být hrdou občankou České republiky, avšak zejména v poslední době to jde ztuha.

Kterou či které že svých vlastností považujete za výhodu?

Eliška Wagnerová, emeritní soudkyně a místopředsedkyně Ústavního soudu

Česká právnička, právní teoretička, soudkyně a bezpartijní politička. V letech 1998–2002 působila jako předsedkyně Nejvyššího soudu a následně v období 2002–2012 zastávala funkci místopředsedkyně Ústavního soudu. Pak byla mezi lety 2012 a 2018 senátorkou za obvod č.59 – Brno-město. V osmdesátých letech odešla do exilu a v Německu pak pracovala v rádiu Svobodná Evropa jako novinářka a poradkyně pro československé právo. O kandidatuře na prezidentku neuvažuje. 

Snad zvídavost, která nutí zajímat se stále o to, co se děje ve společnosti, a dále pak snaha tomu porozumět, která nutí ke studiu teoretických zdůvodnění různých společenských pohybů.

Které hodnoty (mravní, životní...)  považujete za zásadní? A snažíte se podle toho také řídit v životě i profesi?

Především ctím principy ústavní a jisté principy přirozenoprávní, které jsou uznávány i v jiných zemích či mezinárodně. To jsou vlastně hodnoty, na nichž je stavěna civilizace. Pro mě všechny tyto hodnoty korunuje respekt k lidské důstojnosti.

Které současné společenské problémy považujete za nejpalčivější? A případně – jak by se měly řešit?

Určitě je to sociální postavení některých skupin obyvatelstva, respektive jejich chudoba. Jde o samoživitelky či samoživitele, o významnou část seniorů a osoby s různými zdravotními hendikepy, lidi v exekucích s obrovskými, zcela nespravedlivými dluhy, které vznikly z původně malých částek, a určitě další. Řešení mají v rukou zákonodárci, jde jim to však hodně pomalu.

Heroine Prezidentky

Tištený speciál Heroine Prezidentky, věnovaný ženám v politice, ve veřejných funkcích a možná snad jednou i v nejvyšší funkci státní. Kdo by měl být první českou prezidentkou? Liší se ženský leadership od mužského? Jakým překážkám ženy v politice čelí?
Bradáčová, Kolínská, Němcová, Šípová, Nerudová. Pět rozhovorů s ženami, které na to mají. – Je čas na „ženský styl“ vedení – Feministická knihovnička – O závislosti na práci – Co nás učí Zuzana Čaputová – Vyplatí se kvóty?  
Více o speciálním vydání Heroine Prezidentky.

Neméně palčivá je nesnášenlivost k jinakosti, která se táhne napříč společností, ač většina členů společnosti s příslušníky různě definovaných menšin s nimi nemá osobní zkušenost, jen papouškují to, co si přečetli na sociálních sítích, někdy i v běžných médiích. Jak z toho? Těžká odpověď.

Napadá mě systematické vzdělávání k humanismu, které by mělo být součástí vzdělávání od útlého věku. Když ovšem vidím, jaké osoby také patří do učitelského stavu, jsem dost skeptická, ať už jde např. o jejich názor na předlistopadovou minulost – viz komentář jedné exposlankyně – civilním povoláním učitelky, na odsouzení Milady Horákové, anebo na rozdávání „flákanců“ jako způsob řešení sporů, jímž proslul jistý poslanec, rovněž v civilním životě učitel. Kvalitní učitelé jsou přitom základem nápravy, neboť rodiče nelze vyměnit.

Co Vás inspiruje na kultuře, způsobech, jednání či stylu našich sousedů v Evropě? Jinými slovy – co bychom se od nich případně měli učit? 

Odpověď není jednoduchá, neboť je vrstevnatá. V každém případě bychom měli své sousedy, jejich kulturu a styl nejprve poznat, a teprve pak je hodnotit. Mladí lidé by měli v co největší míře vyjíždět do zahraničí na zkušenou a za studiem, neboť teprve životem jinde lze jinou zem poznat. Dovolená na to nestačí.

Mně osobně se líbí německá systematičnost, dochvilnost a spolehlivost, ale stejně tak se mi líbí italské umění prožívat život radostně v prostředí uměleckých památek, jimiž Itálie hýří víc než jiné země. Je to fascinující! V Kanadě jsem zase poznala přirozenou zdvořilost jako východisko každodenního mezilidského kontaktu. A i když někteří tvrdí, že je strojená, odpovídám, že se přesto, i kdyby to byla pravda, žije v takovém prostředí lépe než mezi programovými hulváty.

Kdybyste měla tu pravomoc, kterým třem osobnostem byste ráda předala státní vyznamenání a proč?

Opět svízelná odpověď, neboť nemám potřebný celkový přehled. Ale dobře, za poslední období covidové pandemie by si vyznamenání zasloužili vědci a vývojáři různých proticovidových prostředků, kteří na koleně budovali jejich produkci, a to bez přispění státu. 

Za dlouhodobé působení ve prospěch demokracie bych určitě ocenila Petra Pitharta.

A v umělecké sféře by si za angažovanost ve prospěch demokracie zaslouží např. Petr Oslzlý, dnešní rektor JAMU, spoluzakladatel Občanského fóra v Brně, dříve ředitel Centra experimentálního divadla, či již zesnulý zakladatel Divadla Husa na provázku Bořivoj Srba, tvůrce konceptu nepravidelné dramaturgie.

Které tři současné osobnosti byste měla ráda ve svém pracovním týmu a proč?

O tom neuvažuji, neboť kandidovat nehodlám.

Heroine volí budoucí českou prezidentku

první česká prezidentka

21. 6. spouštíme on-line volby první české prezidentky. K pěti redakčním kandidátkám, které jsme představili ve speciálním čísle časopisu Heroine Prezidentky – Lence Bradáčové, Rut Kolínské, Danuši Nerudové, Miroslavě Němcové a Adéle Šípové, jsme přidali tři kandidátky, které vzešly z nominací čtenářů a čtenářek – Barboru Antonovou, Věru Jourovou a Elišku Wagnerovou.

Hlasuje se dvěma preferenčními hlasy od 21. do 24. června. 

Ukažme společně světu, že tu jsou silné a schopné ženy, které do nejvyšší státní funkce patří!

Když se podíváte zpátky: co se vám nejvíc v uplynulých letech povedlo? Můžete vybrat alespoň jeden svůj krok, rozhodnutí či počin, které pozitivně ovlivnilo vaše okolí, obor, profesi, nebo i společnost?

Na to by asi měl odpovídat někdo jiný. Snad vypovídající jsou dodnes uváděné citace z mých nálezů v dnešní judikatuře Ústavního soudu, případně i v rozhodnutích obecných soudů. Jsem ráda, že se mi podařilo dát dohromady skupinu spoluautorů ke Komentáři k Listině základních práv a svobod, na jehož tvorbě jsem se podílela a opatřila jej úvodem.

Kdyby čistě hypoteticky příští česká vláda měla polovinu ministryň a v parlamentu by bylo více žen, projevilo by se to konkrétně? Přišly by na pořad jednání zákony, jež teď nemají šanci? Proměnila by se kultura politického jednání? 

Těžko říci. Snad by ale přišla na řadu témata, která jsou ženám bližší než mužům, na příklad zkrácené pracovní úvazky. Jinak soudím, že kultura politického jednání není prioritně ovlivňována genderem, o čemž se právě v dnešní době můžeme přesvědčit – viz konflikt ministryně spravedlnosti s nejvyšším státním zástupcem.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Ridina Ahmedová a její revoluce Rozhodla se postavit svým traumatům a na základě zážitků, které formovaly její život, natočila podcast Sádlo. „Vztah k jídlu a nadváha je moje životní výzva. Ale zasloužím si respekt. Nesu za sebe zodpovědnost, ale není mojí povinností vyhovovat vašim představám,“ říká v rozhovoru.
  • Od Plzáka k Ratajovi Kdy a proč vznikly první manželské poradny, kde působily vyhlášené terapeutické komunity, kdo předepisoval sexuální terapie, v čem spočívala psychogymnastika? Přijměte pozvání na napínavou exkurzi po klíčových okamžicích československé párové terapie.
  • Všechno, co jste chtěli vědět o menopauze Poslední tabu musí padnout. Za menopauzu se nemáme stydět, je potřeba o ní mluvit. Ptát se na ni svých matek, vysvětlovat ji mužům, informovat o ní zaměstnavatele. Je to normální. Tedy zatím není, ale mělo by být.
  • Kroje patří na ulici Z krojových doplňků je trend, kterému propadají i ti, kdo nemají s folklorem nic společného. Živůtky, zástěry, kordulky, vyšívané kožíšky a čižmy nosí v kombinaci s koženými bundami, bavlněnými tričky a džíny. „Krojové prvky opustily truhly a půdy a zamířily do světa,“ píše Petra Tajovský Pospěchová v článku k nečekané módní story v Heroine.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze