Prezidentský dotazník Rut Kolínské: „Ženský pohled je jiný.“

PREZIDENTSKÝ DOTAZNÍK doplňuje velký rozhovor s Rut Kolínskou v tištěném speciálu Heroine Prezidentky

Jste hrdá na to, že jste Češka?

Pokud mám být upřímná, tak já nejsem původem ryzí Češka. Mám pomíchanou krev – napříč Evropou. Ale právě proto cítím jako obrovský dar, že jsem se mohla narodit v této zemi, která je krásná jak geograficky, tak i díky lidem, kteří tady žijí. Jsme malý národ, který světu dokázal dát spoustu osobností. Jsem ryzí vlastenka.

Kterých vlastností si nejvíce vážíte?

Jsem ráda, když jsou lidé otevření, když hrají čistou hru, když jsou lidští, to znamená empatičtí a solidární, to považuju za velmi důležité. A když se nepodrážejí. Když se mají rádi.

Které hodnoty jsou pro Vás zásadní?

Svoboda, otevřenost, empatie, tolerance, respekt, rodina, víra, zdraví.

Co vás inspiruje na kultuře našich sousedů?

To je široká otázka, mohla bych mluvit o hudbě, výtvarném či dramatickém umění, zaměřím se spíše na to, jak vnímám jednotlivé sousedy na základě osobních zkušeností v kontextu historie a kultury života.

Slováci mne přitahují svojí vřelou spontaneitou, kterou dokáží prožívat nejen v běžném životě, ale přirozeně ji vnášejí například i do politického života.

Němci mne fascinují, jak se dokázali vyrovnat se svojí minulostí, a to jak fašistickou, tak východní Němci i se socialistickou.    

Poláci mne přitahovali v období Solidarity, jejich zanícení motivovalo a vzbuzovalo naději.

Rakušané sice mluví německy, přesto s nimi máme mnoho společného. Rozhodně inspirující je jejich smysl pro komunitní život     

Které současné společenské problémy považujete za nejpalčivější? 

Vliv sociálních sítí – na to se nabalují další problémy nebo se kvůli tomu prohlubuje vnímání dalších problémů, jako je například korupce.

Jako druhou oblast palčivých problémů vnímám zaměření na konzumní život. Což zavdává sociálním problémům, jako je zadlužení a exekuce, na jedné straně a způsobuje nepříznivé podmínky pro život planety Země na straně druhé. 

Jaké vidíte řešeni? 

Prevence ovlivňování sociálními sítěmi není snadná, ale určitě pomůže osvěta a vzdělávání ke kritickému myšlení. Korupci by pomohlo objektivní vyšetřování a rychlé soudní procesy.

Co se oblasti konzumního života týká, tam také považuji za důležité vzdělávání a šíření osvěty, která ukazuje na hodnoty udržitelného života. 

Kdybyste měla tu pravomoc, kterým třem osobnostem byste ráda předala státní vyznamenání a proč?

Ocenění by si zasloužila Magdalena Kožená, mezzosopranistka, která založila projekt ZUŠ open. Podporuje základní umělecké školy, protože sama je vděčná zato, že díky nim vyrostla.

Pak znám jistého pana učitele Vlastimila Ondru z Nivnice. Je to velký motivátor a udržuje lidové hudební a kulturní tradice na Moravě, založil několik sborů s úplně malými dětmi, které vede k lásce k lidové muzice a zvykům, vtahuje do toho celé rodiny. Mně to přijde úžasné.

A pak bych ocenila například novinářku Noru Fridrichovou za pomoc samoživitelům a samoživitelkám i prezentaci sociálních témat. Její pomoc s nákupy je obrovská, vím, že to dělá vlastně na koleně, dobrovolnicky, jen s pomocí pár lidí.

Které tři současné osobnosti byste měla ráda ve svém pracovním týmu a proč?

Není snadné vybrat tři do škály nejrůznějších osobností, krom toho, že jsem o tom s nikým nemluvila, oblastí, které by měli zastupovat, je daleko více než tři. Ke spolupráci bych  tedy na příklad oslovila:

Kateřinu Šimáčkovou, soudkyni ústavního soudu – a určitě by nebyla z oblasti práva sama, protože mít přehled v právních věcech považuji za velmi důležité.

Daniela Prokopa, sociologa – orientuje se na sociální politiku a nerovnosti. Prezident sice sociální problémy neřeší, ale měl by mít přehled, jak se lidem v jeho zemi žije.

Jacquese Rupnika, politologa, historika a novináře – mít v týmu člověka s jeho rozhledem vidím jako skvělou oporu.

Když se podíváte zpátky: co se Vám nejvíc v uplynulých letech povedlo? Můžete vybrat jeden svůj krok, rozhodnutí či počin, které – dle vašeho názoru – pozitivně ovlivnilo vaše okolí, obor nebo i společnost?

Důležitá byla v mém životě ta obrovská náhoda, že jsem potkala Alenu Vagnerovou, která mě seznámila s mateřskými centry v Německu. Mateřská centra považuju za přirozenou školu občanského života. Když ženy pochopí, jaká je jejich role v komunitě, tak pak kandidují do komunálních zastupitelstev. A proměňují místa, kde žijí, i z pozice volené funkce. Pro rovné příležitosti žen a mužů je velký počin, že ženy nezůstávají stranou. Samozřejmě by to nešlo bez podpory jejich protějšků. Nevidím to jako vítězství ženy nad mužem, je to společný profit pro obě strany.

Co je potřeba k tomu, aby se ještě z komunální politiky dostaly do těch vyšších pater politiky? Měly by to ty ženy chtít? Potřebuje je tam společnost?

Byli jsme stvořeni jako muž a žena. Jsme dva elementy, které se doplňují. Je přirozené, že když se o něčem rozhoduje, něco se plánuje, někam se investuje, měly by být zohledněny pohledy žen i mužů. Jsou výjimky mezi muži a jsou výjimky mezi ženami, ale muži často rádi rozhodují rychle, chtějí mít okamžitý efekt, zatímco ženy – a většinou matky – vidí budoucnost skrz své děti, případně vnoučata, a snaží se dospět k takovému rozhodnutí, které by bylo udržitelné minimálně jednu dvě generace. Je potřeba, aby to bylo vyvážené. Převaha mužského pohledu mění rozhodování i dopad politiky.

Proč ženy v té vyšší politice ještě nejsou?

Už ze své přirozené podstaty si nakonec řeknou, že jim to nestojí za to, že radši budou dělat „něco pořádného“. Teď se směju, ale žena, aby se tam dostala, potřebuje daleko víc úsilí. Musí prokázat, že je opravdu stejně dobrá jako muž, a také musí být na nějakém volitelném místě. Často bývají ženy na kandidátkách vzadu, takže potřebují daleko víc hlasů, aby přeskákaly ty, co jsou před nimi. A je to i obavou z prostředí, které je většinově mužské a jedná se tam takzvaně mužsky. Muži jsou schopni jednat do dvou do tří hodin do rána, kdy už podle mě nemůžou nic chytrého vyplodit. Kdyby tam bylo víc žen, tak by politickou kulturu dokázaly změnit tak, aby odpovídala životním podmínkám, které potřebuje každý, kdo má vydávat energii a smysluplně rozhodovat.

STYLING: JAN POKORNÝ; MAKE-UP: ADRIANA BARTOŠOVÁ; VLASY: LINDA RENÉ ŽÁKOVÁ; PRODUKCE: LINDA MAJEROVÁ; DĚKUJEME ZALANDO.CZ ZA ZAPŮJČENÍ OBLEČENÍ.