Andrew Tate: Nenávidí ženy a radí, jak je svést. Influencera podporovali osamělí muži, Česko není výjimkou
Misogynní influencer se stal během pouhého půl roku internetovou senzací. Videa s jeho výstupy na TikToku sesbírala bezmála 12 miliard zhlédnutí a virálně se šíří také na Facebooku a Instagramu. Ženy podle něj neumí řídit a jsou majetkem mužů. Kdo je Andrew Tate? A proč jsou jeho často nenávistná videa mezi muži tak populární?
Andrew Tate se stal minulou sobotu opět internetovým tématem číslo jedna, když společnost Meta po dlouhém naléhání influencerových kritiků zakázala jeho účty na Facebooku a Instagramu. Připojil se k nim i TikTok, na kterém Tate získal nevídanou popularitu, a v úterý rovněž i Youtube. Společnosti své rozhodnutí zdůvodnily tím, že jeho výstupy jsou neslučitelné s jejich hodnotami a že mezi uživatele šíří nenávist. Tiskový mluvčí TikToku dokonce označil napřímo jeho videa za misogynní a nebezpečnou ideologii. Toto rozhodnutí ale nespadlo z čistého nebe.
Na Twitteru má podle informací serveru NBC News Tate zrušený účet dokonce už od roku 2017, tehdy tweetoval o tom, že by znásilněné ženy měly za to, co se jim stalo, nést nějakou zodpovědnost. Kdo vůbec je Andrew Tate? Bývalý profesionální kickboxer, jehož sláva vyletěla v průběhu letošního roku do nebeských výšin. Pro fanoušky je osobnostním guru, který ve svých videích radí především mužům, jak v životě uspět, najít si a udržet partnerku a v neposlední řadě, jak zbohatnout. Jeho nejpopulárnější videa jsou zčásti založená na tzv. „pick-up artistry“, tedy jakémsi novodobém umění v balení holek.
Ve vztazích nejde o to, sblížit se, ale pokořit toho druhého
Andrew Tate nepřišel s něčím novým. Komunita mužů, často osamělých, kteří hledají na internetu inspiraci v tom, jak mluvit s ženami tak, aby je svedli, je rozsáhlá. Dokonce i u nás v Česku se najdou. V průběhu posledních dvou dekád jsme takových guru mohli vidět desetitisíce. Nejznámějším z nich byl donedávna Neil Strauss, americký novinář, který v roce 2006 vydal o tomto podivném světě pick-up artistů knihu nazvanou Hra: Průnik do tajné společnosti svádění, která se ale nakonec místo kritické investigace stala paradoxně jakousi biblí „profesionálních baličů“.
Jednalo se o absolutní hit, který se po dobu dvou měsíců od vydání držel na předních místech žebříčku bestsellerů New York Times. Autor se od své minulosti v rozhovoru pro server Quartz razantně distancuje, přesto jeho vliv zůstává v komunitě silný.
Zveme vás na konferenci Svět podle Heroine:
Letos na téma Neviditelné ženy
23. 10. Vzlet, Praha-Vršovice
V radách balicích guru se zcela ztrácí snaha o opravdové pochopení druhého člověka nebo navázání hlubšího emočního pouta. Jediné, o co jde, je působit sebevědomě a atraktivně tak, aby muž ženu svedl. Často i manipulativními technikami, jako je například „negging“, při kterém člověk někoho zdánlivě pochválí, ale zároveň ho při tom nenápadně urazí, aby tím snížil sebevědomí.
Vztahy se tak stávají komoditou na trhu, kde je potřeba nabízet co nejlepší zboží, v tomto případě ideální verzi sebe sama. A kde nejde o to, se s někým sblížit, ale vyhrát. Při konverzaci během rande pak není smyslem se vzájemně poznat, ale představit se v nejlepším možném světle, a tak oslněnou ženu „sbalit“.
Pro mnohé z těchto „profesionálních baličů“ ve výsledku není důležitá žena, dokonce ani sex s ní – o kterém přitom Tate mluví jako o hlavním cíli randění. Jde hlavně o následné uznání od dalších mužů. Ostatně muži chtějí získat ženy jako symbol svého statusu. „Stejně jako když si koupí lamborghini,“ jak Tate říká v jednom z mnoha videí na toto téma.
Od kickboxu přes reality show až po násilná videa
Andrew Tate také prohlašuje, že deprese není reálná nemoc, a v reakci na kauzu #MeToo napsal, že za znásilnění musejí nést zodpovědnost i samy ženy. Právě těmito názory si vysloužil pozvání do pořadů a podcastů problematických mediálních osobností, jako je americký konspirátor Alex Jones nebo britský krajně pravicový youtuber Paul Joseph Watson.
Jak se stalo, že se z obskurní celebritky, kterou znala hrstka lidí, stal takový fenomén? V červenci si jeho jméno „googlilo“ více lidí než Donalda Trumpa nebo Kim Kardashian. Na TikToku jeho videa, ve kterých se prezentuje jako maskulinní, sebevědomý a extrémně bohatý alfa samec, který má v jednom kuse v ústech doutník, řídí drahá auta a obklopuje se zbraněmi, sesbírala bezmála dvanáct miliard zhlédnutí a šíří se virálně také po Facebooku a Instagramu.
Setkali jste se s neggingem?
Je vlastně jednoduché pochopit, proč je pro mladé kluky a muže jeho obraz tak atraktivní. Odpovídá starosvětským klišé, které si s tradiční maskulinitou spojujeme. Nejen svým image, ale i tím, co říká – muži nebrečí, nemají vyjadřovat emoce, ale naopak je přímo potlačovat. Jediný cíl je být úspěšný, bohatý a mít krásnou ženu jako majetek na okrasu. City a skutečné vztahy jsou jen překážky k úspěchu, které alfa samec dokáže překonat.
Jak vyzrát na algoritmus
The Guardian popsal fígl, díky kterému kterému získal Tate takovou popularitu. Influencer provozuje tzv. Univerzitu Hustlerů. On-line univerzita, která pochopitelně není oficiální vysokou školou, slibuje studentům, že můžou vydělat až deset tisíc liber, když se budou řídit tipy z přednášek o investování a kryptoměnách. Zároveň se jedná o pyramidovou strukturu, ve které jsou členové vybízeni k tomu, aby do univerzity rekrutovali další uchazeče.
Členství samotné stojí 49 liber a už na něm Tate a jeho společníci vydělávají velké peníze. Součástí multimilionového podvodu je ale obcházení algoritmu sociálních sítí. Drtivou většinu příspěvků nahrávají členové jeho univerzity. Ti jsou vybízeni k tomu, aby sdíleli na TikToku krátké pasáže z Tateových rozhovorů, ideálně ty úryvky, které budou vyvolávat kontroverzi a naštvané komentáře. „Co chceme, je ideálně poměr 60-70 % fanoušků, kterým se líbí, co říkám, a 30-40 % haterů. Chceme hádky, chceme válku,“ píše se v jednom návodů.
Tato strategie se ukázala být funkční, podobně jako hate-clicky v internetové žurnalistice, ve které jsou často nejčtenější ty články, které ve čtenářích vytvářejí negativní emoce. Rozhořčené komentáře totiž textům pomáhají zvyšovat dosah. Tisíce členů Hustler’s University a další tisíce jejích falešných účtů sdílejících Tateovy výlevy uměle vynesly influencera na vrchol popularity a do komerčních médií.
Svou značku ještě bývalý kickboxer rozšířil o pánský klub nazvaný War Room, kde stojí členství tisíce liber. Tate se zde setkává se svými fanoušky a diskutuje s nimi o podnikání, ženách a zbraních. Celé to působí jako „rozlučka se svobodou pro muže, které už jejich žena dávno opustila“, jak to trefně pojmenoval americký youtuber Danny Gonzales. Členové klubu jsou pak dalšími nástroji v šíření Tateovy on-line slávy, protože z pobytu ve War Roomu sdílejí fotky a videa. Celé impérium funguje jako dobře promazaný a hodně nebezpečný stroj.
Erotické webkamery a obvinění z násilí
Nejde jen o jeho kontroverzní vyjádření, ale i o skutečnou hrozbu násilí, které Tate představuje. K bohatství se dostal ještě před kariérou influencera přes byznys s erotickými kamerami. Tate tvrdí, že ženy, které se před kamerou svlékaly, byly z většiny jeho přítelkyně, které nikdy předtím v sexuálním průmyslu nepracovaly. On je k tomu ale dokázal přesvědčit a prezentuje to jako svůj triumf. Mluví o tom, že ve svých pětatřiceti letech randí s osmnáctiletými dívkami, protože s nimi může jednodušeji manipulovat.
Tomu se říká „grooming“ a je to známá taktika sexuálních predátorů. Několikrát otevřeně mluvil o tom, že byl v minulosti nařčen z násilí na ženách, i když mu nikdy nic nebylo dokázáno. Vyprávěl, že v hádce své zaměstnankyni vyházel věci z bytu a vyhnal ji na ulici. Jednou zase v tanečním klubu praštil ženu a zlomil jí čelist. Jeho verze události je, že se porval s mužem a ženu při tom praštil omylem.
Když v Británii začala policie jeho násilí na ženách vyšetřovat, raději se přestěhoval do Rumunska. V rozhovoru naznačuje, že to v podstatě udělal proto, že je tam jednodušší se vyhnout problémům s policií a obvinění ze znásilnění. „Nejsem násilník, ale líbí se mi představa, že si můžu dělat, co chci,“ řekl.
Součást většího společenského problému
Můžeme na Tatea ukazovat prstem a pohoršovat se nad ním, ale nejde jen o něj. Jeho úspěch je ukázkou většího problému, dlouhodobé krize tradiční maskulinity, kterou influencer zneužívá ve svůj prospěch. Část mladých mužů neví, jakou roli teď ve společnosti hrají, a ve své zmatenosti a často také osamělosti se obracejí pro radu k pochybným guru, jako je Tate nebo kanadský psycholog Jordan Peterson. Cítí, že v minulosti měli muži ve společnosti větší privilegia, a teď je úzkostlivě chtějí zpět. Jsou to často incelové, tedy chlapci a muži žijící nedobrovolně v celibátu, kteří nedokážou navázat milostný vztah se ženami. Cítí se nechtění a z toho důvodu také frustrovaní. A s takovými lidmi je pak lehké manipulovat. Nejen na nich vydělávat, ale také je radikalizovat, jako to otevřeně pomocí misogynie dělá Tate.
Ignorování emocí a popírání vlastní zranitelnosti vede k nespokojenosti a někdy přímo k nenávisti, kterou ale místo na systém namíří na ženy.
Součástí jeho vzestupu ke slávě je i glorifikace nekompromisní cesty za úspěchem a extrémního pracovního nasazení, které (nejen on) na sociálních sítích propaguje. V nejkrásnějším scénáři těchto mužských aktivistů je ten nejlepší vztah transakční, performativní a neláskyplný, založený pouze na komoditách. Jejich filozofie je založena na tom, že svět stejně jiný nebude, takže je třeba ho aspoň pokořit a dostat se na vrchol. Ignorování emocí a popírání vlastní zranitelnosti pak ty samé muže vede k nespokojenosti a někdy přímo k nenávisti, kterou ale místo na systém namíří na ženy.
Andrew Tate
Narodil se roku 1986 v Chicagu jako syn Emoryho Tatea, světového mistra v šachu, kterému se sám Tate věnuje a často ve svých videích říká, že o životě přemýšlí jako o šachové hře. V rané dospělosti se živil jako profesionální kickboxer a televizní producent. Jeho mediální sláva začala a skončila v roce 2016, kdy se účastnil reality show Big Brother, odkud byl po šesti dnech vyhozen, když deník The Sun objevil video, ve kterém mlátí svou expřítelkyni páskem od kalhot.
Nedávný zákaz Tateových profilů nejspíš nebude jeho konec. Ale i kdyby byl, zjeví se za chvíli další takový Tate s podobným receptem na řešení všech problémů. Zažíváme důsledky potřeby změn směrem k rovnosti pohlaví, pro některé lidi je těžké je pochopit a přijmout. Především pro osamělé, smutné a naštvané muže, kteří se nedokážou vyrovnat s novým světem, ale hlavně neumějí zpracovávat svoje emoce zdravým způsobem.
Bylo by jednoduché je odsoudit jako omezené a nenávistné – někteří z nich takoví nejspíš jsou –, ale to krizi nezastaví. Zrušení Tateových profilů by měl být začátek mnohem komplexnější a tolerantnější diskuse o budoucnosti maskulinity, ve které na sebe nebudeme útočit, ale budeme přicházet na to, jak společně žít. Aby už nikdo nezůstal natolik ostrakizovaný a sám, aby uvěřil, že někdo jako Andrew Tate mu pomůže žít šťastnější život.
Aktuální číslo
- Jak se školy vypořádají s nástupem AI?
- Ženské zdraví se často zlehčuje a zanedbává. Nemusíme to ale "vydržet".
- My a nespavost. Existuje ideální spánek?
- Příloha Heroine tentokrát od dětí pro nás i od nás pro děti.
