Dopřejte si půlden pro sebe. Vstupenky na Feel Good by Heroine v prodeji zde!

Zásadní den pro Slovinsko a právo na potrat ve Francii. Vybíráme pět důležitých zpráv týdne

Stejnopohlavní páry ze Slovinska mají od úterý právo vstoupit do manželství. Začala platit novela zákona, kterou tamní představitelé schválili už vloni v červenci. Česko přitom na podobný krok stále čeká. K historickému legislativnímu posunu může dojít i ve Francii: senát totiž odsouhlasil zakotvení práva na potrat do ústavy. Web Heroine.cz vám přináší pět důležitých zpráv uplynulého týdne.

Jaké události v tomto týdnu rezonovaly v redakci Heroine? Vybíráme pro vás pět z nich.Foto: Shutterstock

Ve Slovinsku začalo platit manželství pro všechny

Foto: Shutterstock

Lidé z LGBTQ+ komunity ve Slovinsku se od úterý mohou vzít. V platnost tento týden vstoupila novela zákona o rodině schválená už v červenci loňského roku, která umožňuje sňatky stejnopohlavním párům. „Dnes je důležitý den. Umožněním stejnopohlavního manželství se stejnými právy, jaké přísluší heterosexuálnímu manželství, se Slovinsko přidává k nejprogresivnějším a nejotevřenějším demokratickým státům na světě,“ uvedla tamní vláda na Twitteru. Slovinsko se stalo první evropskou zemí bývalého Východního bloku, která k podobnému kroku přistoupila.

Česko na podobný krok stále čeká. To, že lidé různých sexuálních orientací mohou svoje partnerství stvrdit i formálně, přitom zní jako absolutní samozřejmost: z praxe však bohužel víme, že se současná realita kolem manželství gayů a leseb mění jen velmi pomalu. Gratuluju! Naše česká vláda snad bude brzy tak otevřená a racionální jako Slovinsko,poznamenala pod vyjádření slovinské vlády právnička Adéla Horáková z iniciativy Jsme fér, která o uzákonění manželství pro všechny usiluje. 

v únoru 2021 v komentáři pro Heroine.cz vysvětlovala politické kličky, které zavedení manželství pro všechny v tuzemsku brání, přestože podle jejího sdružení se zavedením novely souhlasí 65 procent Čechů a Češek. Těch více než třicet let od revoluce nás naučilo, že svou svobodu a rovnost nedostaneme jen proto, že je to tak spravedlivé. Je třeba si o ní říkat a neustále ji hlídat. Pro gaye a lesby, kteří v nerovnosti prožili celý život, už je pozdě. Pro mě a statisíce dalších LGBTQ+ lidí ještě ne. Máme jedinečnou šanci být poslední generací, která zažívá útisk duhových párů a rodin v rovině rodinného práva. Chopme se jí. Třeba ve volebních místnostech, napsala. My ostatní pojďme udělat, co je v našich silách, abychom na cestu Slovinska mohli nastoupit také.

Chci si přečíst o tématu

Na mluvčí Petra Pavla se snesla vlna kritiky kvůli povolebním emocím

V Česku minulý víkend vyvrcholily prezidentské volby a po vítězství zvoleného prezidenta Petra Pavla sociální sítě zaplavila vlna reakcí a komentářů. Mezi ty nejvýraznější se ale okamžitě zařadila ostrá kritika. Pavlova mluvčí Markéta Řeháková totiž na tiskové konferenci vítěze popustila uzdu emocím a novinářské dotazy přijímala za bujarého smíchu. Její první vystoupení tak sice působilo méně profesionálně, než pravděpodobně čekáme od mluvčí hlavy státu, hlasité volání po její výměně ještě před začátkem Pavlova vládnoucího období ale není na místě. Těžko totiž hodnotit něčí profesionalitu jen na základě emočně vypjaté situace, která možná nebyla dobře zvládnutá, nicméně představovala teprve první zatěžkávací zkoušku. Ukazuje se totiž, že Řeháková a další členové komunikačního týmu nového prezidenta už začínají na Hrad vnášet otevřenost a ochotu bavit se s novináři i veřejností, která tu dlouhá léta chyběla. Přestaňme proto Řehákovou hned škatulkovat jako zastydlou puberťačku (mužská varianta tohoto označení se mimochodem často nevidí) a dejme jí prostor, aby ukázala, za co má být skutečně hodnocená: totiž za dlouhodobou práci.

Ve sněmovně se uskutečnil seminář o paliativní péči pro novorozence a děti těsně před porodem

Foto: Shutterstock

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v úterý zaštítila další podnětný seminář. Jeho tématem tentokrát byla perinatální paliativní péče (jako perinatální období se definuje období plodu a dítěte těsně před porodem, během porodu a těsně po něm, pozn. red.) a péče o rodinu závažně nemocného dítěte. Akci zaštítil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek a navázala na ni výstava s názvem Dítě v srdci, která představuje činnost stejnojmenného perinatálního hospice. Její návštěvníci se tak mohou dozvědět o vzdělávání pečujících profesí, budování pietních míst nebo si přečíst příběhy rodin, které si ztrátou dítěte prošly.

O tom, jaké je zažít ztrátu dítěte před jeho narozením, píše Moje Heroine 2022, spisovatelka a blogerka Klára Svobodová. O první dceru Žofku totiž přišla před porodem. Svůj boj popsala v knize s názvem Těhotnej Buddha. Žofka musela odejít, abych já mohla přežít. Ta situace nestála tak, že se rozhodovalo, kdo by se dal zachránit. A já to, že jsem pořád tady, vždycky brala jako její oběť vůči mně. Kdybych se na to vykašlala a rozhodla se, že dál nepůjdu, tu její oběť bych pošlapala. A to jsem nechtěla dovolit nikomu jinému, ani sobě. Dala mi druhou šanci a to, co s tím životem udělám, je dar pro moji dceru. Ale to jsem samozřejmě necítila na začátku. Pořád jsem si říkala proč já, proč se mi tohle děje. Ale necítím zničující bolest, se kterou bych se nedokázala smířit. Cítím obrovskou lásku ke své dceři a ke svému muži. Nemusí zůstat díra v srdci, se kterou nevíme, co si počít,odpovídala v červnu v rozhovoru pro Heroine.cz. Smrt dítěte je obrovskou ránou, se kterou se jeho rodiče vyrovnávají celý život: tím spíš by ale nemělo jít o tabu, o němž se nesmí mluvit. Rodiče ve svém smutku totiž nemusejí být sami.

Chci si přečíst o tématu

Francie prosazuje právo na potrat do ústavy

Francouzský senát ve středu schválil zakotvení práva na potrat do ústavy. Podle webu the Huffington Post jde ale z velké části o symbolický krok: legislativu totiž musí znovu schválit tamní parlament a poté přistane na stole prezidentu Emmanuelu Macronovi, který by měl rozhodnutí postoupit Francouzům v referendu. Přestože by podle průzkumu zákonnou úpravu podpořilo 73 procent tamních občanů, vzhledem k Macronově opatrnosti v sociální a rodinné politice není jisté, zda by k vypsání referenda vůbec přikročil. Druhou možností je přímé vládní nařízení. Premiérka Élisabeth Borne postupu už několikrát vyjádřila jasnou podporu, dosud se ale čeká na to, zda si bude chtít problematiku vzít za svou a úpravu ústavy aktivně prosazovat. Nynější diskuze ve Francii jsou odpovědí na zvrácení rozsudku v případu Roe v. Wade americkým ústavním soudem, které znamená zrušení ústavního práva na potrat v USA. (Nejen) Spojené státy totiž v poslední době světu ukázaly, jak snadné je připravit ženy o jejich reprodukční práva, pokud k tomu otevřeme byť jen skulinku. Už samotný fakt, že si francouzští senátoři tuto závažnost a naléhavost uvědomují, představuje krok správným směrem.

Chci si přečíst o tématu

Kapacity Češek na pracovním trhu stále nevyužíváme, ukazuje nová studie

Foto: Shutterstock

České ženy by mohly mít více pracovních příležitostí a lépe se zapojit do kariérního života. Brání jim v tom ale nízká podpora v rodičovství v podobě dostupnosti školek a péče o malé děti. Vyplývá to z lednové studie CERGE-EI (Národohospodářský ústav Akademie věd ČR a Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy, pozn. red.), která porovnávala celoživotní profily zaměstnanosti a odpracované doby Češek v letech 2000 až 2019 s ostatními zeměmi Evropské unie. Oproti evropskému průměru je v období rodičovství ve věku mezi 30 a 34 lety zaměstnáno o 50 tisíc Češek méně. Průměrná Češka oproti průměrné Evropance navíc ročně odpracuje o 186 hodin méně. Údaje korespondují s tím, jak se mateřství odsouvá na pozdější dobu: zmiňovaný propad byl totiž kolem roku 2000 patrný spíše mezi 25 až 29 lety. Podle autorů studie je evidentní, že Češky nemají oporu nejen v dostatečném množství mateřských škol, ale také v nabízení částečných úvazků a větší časové flexibility.

O tom, jak náročné je pro ženy i v dnešní době skloubit rodinný a pracovní život a jaké nároky jsou na ně stále kladeny, píšeme v Heroine dlouhodobě. To, že se od matek očekává hlavně péče a odsunutí kariéry na druhou kolej, popsala v září loňského roku pro web Heroine.cz Tereza Semotamová. Z dalších šetření přitom vyplývá, že čeští otcové by se do výchovy dětí chtěli zapojit více: vlivem gender pay gapu a nerovných podmínek je ale podobné nastavení pro řadu tuzemských rodin nevýhodné. Od žen se tak stále očekává, že budou buď zvládat všechno do úmoru, nebo upřednostní domácnost. Je tedy především na společnosti, aby svůj přístup přehodnotila a vhodné podmínky ženám vytvořila. Jejich práce je pro ni totiž nezanedbatelným přínosem. A to i přesto, že si jejich cenu stále neumíme či nechceme uvědomit.

Chci si přečíst o tématu

Aktuální číslo

  • o tom, jak rodí ženy, rozhodují muži
  • BDSM coming out
  • Malý, tlustý, plešatý? Body shaming se týká i mužů. Promluvili Čestmír Strakatý, Šimon Holý, René Levínský a Jordan Haj
  • Budoucnost je rostlinná
Popup se zavře za 8s