„Když ještě muži byli muži,“ nosili sukně i podpatky. Tradiční maskulinita v módě je umělý konstrukt
Nad skotským dudákem v tradičním kiltu se pravděpodobně nikdo nepozastaví. Pojišťovací agent, kerý na pracovní schůzku dorazí v sukni, je ale pro většinovou společnost zarážejícím úkazem spojeným s lehkou panikou nad triumfem „genderové ideologie“. Z návštěv galerií a muzeí přitom víme, že muž v sukni po většinu dějin nepředstavoval nic neobvyklého. Kde se stala chyba? A jak sukně hodnotí muži, kteří se je odváží obléknout i v současnosti?
Hollywoodský matador Brad Pitt loni při premiéře filmu Bullet Train způsobil trochu senzaci. Nešlo přitom o výstřelek, který by v prostředí amerických celebrit plném extravagance na první pohled vyzníval obzvlášť revolučně: Pitt si na sebe zkrátka oblékl sukni. Volný kus oděvu z hnědého lnu, který herec doplnil sakem ze stejného materiálu a růžovou košilí, se okamžitě objevil na stránkách magazínů a zaujal fanoušky na sociálních sítích. Ti si pochvalovali, že „ze sukně na muži konečně někdo dělá normální věc“.
