Nelituji, že jsem šla na potrat. Opravdové příběhy žen, které se rozhodly pro interrupci

Evropská komise by se dnes měl vyjádřit k občanské iniciativě My voice, my choice. Ta bojuje za bezpečné a přístupné interrupce napříč evropskými státy. Svými podpisy ji podpořilo na 1,2 milionu občanů EU a postavil se za ni i Evropský parlament.

V souvislosti s tím připomínáme příběhy čtyř žen, které bezpečný potrat zažily a mohly ho podstoupit v zemi, kde žijí, nebo v té době žily. To totiž ani v Evropě stále není samozřejmost.

Některé z nich jsou mámy, které vědí, že dalšího potomka už nemohou nebo nechtějí zvládnout. Jiné studují, pracují a snaží se vydobýt si prostor, který patří jenom jim, matkou se chtějí stát až později. Jiné se mámami nechtějí stát vůbec. U jiných šlo o zdravotní důvody. Všechny si ale stojí za tím, že se tehdy rozhodly správně, že interrupce nelitují a že by neměla být tabu.

„Absolvovala jsem ho pak v plné narkóze. Trvalo to jen asi čtyři minuty, byla jsem v šoku, jak rychle mě vzbudili,“ říká o zákroku jedna z Češek, která zákrok absolvovala v zahranči. „Kdybych se rozhodovala dnes, udělala bych to stejně jako tehdy. A kdyby se teď potrat týkal nějaké mé kamarádky, určitě bych se snažila jí pomoct konkrétními činy: uvařila bych jídlo, pomohla jí zabalit věci do nemocnice," dodává.

Jak se ženy po potratu cítily? Co jim po zákroku pomohlo? A proč se rozhodly o interrupci mluvit nahlas a veřejně? Více na webu Heroine.cz.