Smíchovský gang a černá smečka: o životě dětí, jak ho neznáte

Říkáme si smíchovský gang. Děti ze Smíchova a okolí ze sociálně znevýhodněných rodin a já a moji psi, kteří nás před sedmi lety seznámili. Když jsem je chodívala venčit, romské děti v parku si je hladily a ptaly se na jejich jména. Jak jsme se potkávali častěji a častěji, začaly nás doprovázet. Nejprve na vycházky, pak na výlety, a nakonec u mě přespávaly, svěřovaly se mi. Pomáhala jsem jim s učením a brala jsem je s sebou na různé akce. Je to můj soukromý nízkoprahový klub, o kterém ale ví i sociální pracovnice z Prahy 5. 

Životní příběhy dětí jsou různé a vždycky, když už si myslím, že jsem slyšela snad všechno, objeví se někdo nový a překvapí. Některé z dětí měly nebo mají rodiče ve výkonu trestu, žijí v pěstounské péči u babičky, nějaký čas pobývaly nebo se v průběhu naší známosti dostaly do dětského domova, zažily zatčení rodičů policií, poznaly hladová léta nebo jim rodiče zemřeli či je opustili. Nikoho z nich jsem přesto nezažila stěžovat si na svůj osud. Chvíli trvalo, než jsem si zvykla, že jejich svět je zkrátka jiný než ten můj.