Lži, mlha a předsudky. Komentátoři, přestaňte o LGBT+ psát jako nacisté. Rozumná debata vypadá jinak
Tragédie v bratislavském baru Tepláreň byla zločinem z nenávisti, kterou rozdmýchávají homofobní komentáře ve veřejném prostoru. I česká mediální scéna k této atmosféře mocně přispívá. Vedle politiků, kteří si na nenávisti postavili kariéru, mají silný hlas i komentátoři, kteří na konzervativní vlnu naskočili a publikují názory, které nejsou založené na faktech a datech. Na sloupku publicisty Ondřeje Neffa, který minulý týden v Lidových novinách bez znalosti problematiky označil LGBT+ osoby za kastu nedotknutelných, rozebírá Kamil Fila základní argumentační fauly.
V poslední době vychází stále více textů či živých rozhovorů, které straší veřejnost, že LGBT komunita bude po schválení „manželství pro všechny“ krást nebo vyrábět si na zakázku děti. Koncentrát těchto obav zhmotnil ve svém sloupku v Lidových novinách například spisovatel Ondřej Neff. Z dalších apokalyptiků můžeme jmenovat třeba aktivistku Janu Jochovou, katolického kněze Petra Piťhu, senátora a kandidáta na prezidenta Pavla Fischera či psychiatra Radkina Honzáka. Tento otevřený dopis je adresován Ondřeji Neffovi, ale promlouvá k nim všem. V sedmi bodech shrnuje často zastávané postoje a názory, které se neopírají o faktický základ.
Pane Neffe,
píšu Vám proto, že jste odmítl jít se mnou do polemiky v DVTV, a jsem tedy nucen užít nejzazšího prostředku – dopisu, jehož obsah bude k dispozici i veřejnosti, aby bylo vidět, že nejde o osobní, ale věcný spor. Pokusím se zde vysvětlit, co jsem Vám chtěl původně sdělit z očí do očí, ale i na co jsem se Vás chtěl zeptat.
Titulek článku „Kasta nedotknutelných“ je nesmysl
Tento výraz používáte ve významu, že LGBT+ komunita je privilegovaná. Nesmí se o nich mluvit, protože požívají speciální ochrany médií. Problém je, že v Indii ona „kasta nedotknutelných“ znamená něco úplně jiného. Lidi na okraji společnosti, s nimiž je zakázáno se stýkat. Jsou to ti nejubožejší a nejodstrčenější. Ti úplně naspodu společenské hierarchie, jimž vlastně ani nesmíte pomáhat.
Nechci se pouštět do složitých kulturních detailů, jde mi jen o to, že tvrdíte absolutní opak toho, co je považováno za původní význam. Je možné, že jste výraz „kasta nedotknutelných“ záměrně vytrhl z kontextu a chtěl ho použít nějak přeneseně. (A děláte to, bohužel, opakovaně – už jeden svůj sloupek jste nazval úplně stejně, tenkrát jste se podivoval nad privilegovaností černochů.) Potíž je, že o LGBT+ komunitě mluvit jako o privilegovaných moc nejde, když stále nemají ve světě ani u nás rovná práva, natož aby měli něco navíc.
Tvrdíte: „Zásadně nesouhlasím s tezí, že pohlaví je sociální konstrukt“
Je to nesmírně zvláštní, protože tuto tezi v takovéto formě nikdo nehlásá. Je to vlastně oblíbený omyl, jakási zvláštní neochota přijímat nové pojmy. Pokud existuje nějaký nový komplikovanější náhled na naši sexuální identitu, tak ten říká zhruba toto: Máme biologické pohlaví, určité genetické znaky, od chromozomů až po genitálie. Toto určuje, zda je někdo samec určitého druhu, nebo samice.
Jenomže naše mužství nebo ženství, naše kulturní chápání sebe sama, se zjevně neurčuje pomocí chromozomů, hormonů a genitálií, protože o nich víceméně nic nevíme nebo je ani kvůli oblečení nevidíme. Společenskou vrstvou rozpoznávání je gender – naše sociální role, naše praktiky, náš způsob odívání, mluvení, řeči těla a tak dále. Tyto role jsou společenský konstrukt, protože v každé době na různých místech planety se muži a ženy od sebe vydělují různě. Je to nesmírně proměnlivé a není to univerzální, na rozdíl od chromozomů, genitálií a spol. (Nebudeme teď řešit, že existují lidé, kteří mají i jiné kombinace než XX a XY.)
Transgender lidé si tedy nemění biologické pohlaví. Nemění si chromozomy a operace genitálií nevytváří nové funkční genitálie, pomocí nichž by se mohli rozmnožovat. Naopak, kastracemi a operacemi o možnosti rozmnožování přicházejí. Na to, aby mohli být přijímání, že jsou očekávatelně mužští nebo ženští, se musejí „uměle dotvořit“ – make-upem, účesy, vlasy, chováním, řečí těla, tónem řeči atd. Čili svou mužskou nebo ženskou roli konstruují. A naše tolerance či přímo akceptace je v tom, že jim říkáme – ano, hrajete svou roli dobře.
Není to neupřímné přitakání nebo něco, co se prokazuje jen trans lidem. I když se muž narodí biologicky jako muž a cítí se tak, každodenně svému okolí dokazuje, že je „správným mužem“. Musí hodně pracovat, chovat se jako ochránce, nesmí plakat, nosí kalhoty, nelakuje si nehty atd. Všichni se snažíme hrát svou roli a jsme různě oceňováni publikem, tedy celým okolím.
Nevím, jak s těmito tezemi nebo logikou chcete přesně polemizovat. Pohlaví je dané přírodou, gender si konstruujeme. Co je na tom nepřijatelného, čím chcete oponovat?
Váš popis transgender lidí a procesu tranzice neodpovídají realitě
Mluvíte o tom, že „dětem je dovoleno experimentovat se svým tělem a rodičům je bráněno zasáhnout“. Vytváří to dojem, jako by tyto děti neměly žádnou lékařskou kontrolu nebo terapeutickou oporu a samy si řezaly do těla, vpichovaly si hormony a bezmocným rodičům se měnily před očima v monstra, u nichž nelze určit mužskou nebo ženskou identitu. Jenomže tak to není nikde na světě.
Proces tranzice je dlouhý, vyžaduje mnoho pohovorů s odborníky. A přestože se snažíte naznačovat opak, trendem je nenutit trans lidi k operacím ani hormonální terapii. To, že stoupá počet dětí, které se prohlašují za trans, je srovnatelné s tím, že když už leváky nepředěláváme na praváky, najednou je kolem nás plno leváků, kteří mají trochu jinak vyvinutý mozek než většina, ale jinak jsou plnohodnotnými lidmi. Nehrozí, že by najednou bylo ve společnosti tolik trans lidí, že by lidstvo přestalo mít možnost se rozmnožovat, stejně jako u přiznaně většího množství leváků lidstvo nepřestalo umět psát.
Není tedy jasné, co Vám vadí a jak byste to řešil. Věříte, že existuje nějaká ďábelská medicínsko-farmaceutická lobby, která chce kvůli profitu mrzačit děti? Proč tedy veškerá legislativa a aktivismus směřují k tomu, aby na osud trans lidí neměli monopol lékaři? (Viz tato petice.) Přiznám se, že Vašemu strachu nerozumím.
Daniela Kovářová je podle vás neprávem označována za královnu homofobů
Píšete, že Daniele Kovářové je vyčítáno, že říká, že „mezi příslušníky gay komunity jsou rozdíly a ne každý preferuje gay podniky“. Ale toto je pouze vaše konstrukce. Daniela Kovářová je za homofobku označována proto, že například v roce 2019 řekla tyto věty: „Homosexualita je pochopitelně neštěstí a žádný rodič by si tuto orientaci pro své dítě nepřál.“
To lze jen těžko interpretovat jako starost o LGBT+ děti. Protože i kdyby šlo o vyjádření, že tyto děti budou trpět netolerancí okolí, tak vinu nese pouze toto okolí. Ve větě Kovářové je mnohem spíš obava „Když budu mít LGBT dítě, budou se na mě příbuzní a sousedi dívat divně“. Pochopitelně i její výrok o gay podnicích v sobě obsahoval štítivý dovětek „které jsou vůbec zvláštní sortou míst“, kdy to na obrazovce televize vypadalo, že se jí hnusem kroutí střeva. Jak už se tak homofobům kroutívají.
Daniela Kovářová je proslulá tím, že téměř nic neříká jasně, ale halí to do slovní mlhy. Rétorický trik, kdy určitý problém relativizuje do té míry, že věci přestanou dávat smysl, opakuje stále dokola. I v textech, co vycházejí na Neviditelném psovi. V jednom říká třeba toto: „Prosím vás, copak existuje nějaká diskriminace menšin, když diskriminovaní jsme úplně všichni? Každý máme něco, někdo je tlustý, někdo plešatý, malý, no a co? Každý to nějak zvládneme sami.“ Je to od Kovářové učebnicová demagogie. Jak si mají pomoct sami LGBT+ lidé, když chtějí stejnopohlavní manželství, ale sami si ho zkrátka zařídit nemůžou a musejí se spolehnout na zákonodárce?
V základu zkostnatělého myšlení Daniely Kovářové je teze, že si každý musí pomoct sám. I oběti sexuálního obtěžování mají rozdávat facky, tím se vše vyřeší, jak také řekla. Dokud tam není hrubé násilí ze strany útočníka, nejsou potřeba žádné paragrafy. To je však přístup jako ze středověku, lidé převážně v podřízených pozicích nemají šanci se adekvátně bránit mocenské nadvládě. Budou sekretářky fackovat své šéfy, studentky své profesory a sexuální pracovnice policisty?
Aby vás neoznačili za rasistu, předložte praktickou koncepci řešení sociální problematiky
Je to lehká odbočka od tématu, ale nemůžeme ji vynechat. Píšete, že „ombudsman Stanislav Křeček byl označený za rasistu za své snahy přistupovat k sociálním otázkám racionálně“. Jenomže Stanislav Křeček byl označen za rasistu proto, že napsal, že Romové na rozdíl od černochů nebyli v otroctví, kdy by byli aspoň užiteční svou prací. Je jeho racionálním řešením poslat Romy do otroctví?
Stanislav Křeček trpí stejným problémem jako Daniela Kovářová. Ve skutečnosti nechce nic řešit, nechce se adaptovat na nové podněty, jeho snahou je nedělat nic. Jeho bývalá zástupkyně Monika Šimůnková v podcastu Deníku N velmi detailně popsala Křečkovu nečinnost, nezájem a neorientaci ve vlastním úřadě.
Averze lidí ke Stanislavu Křečkovi nevzniká na základě jeho „jiných názorů“, ale jeho nekompetentnosti a lenosti; jeho letité neschopnosti přijít s čímkoli prakticky použitelným. Dokud jen psal statusy na Facebook, mohl působit jako „lidový hrdina, co říká nepohodlné pravdy“. Po svém zvolení do úřadu, na nějž nemá intelektuální kapacitu ani energii, se však ukazuje, že je pouze obdobou koně zvoleného do římského senátu.
Surogátní mateřství považujete na nepřípustné obchodování s lidmi
Mluvíte o tom, že se proti surogátnímu mateřství nesmí nikdo vyslovit, a paradoxně to publikujete v celostátním deníku. Říkáte, že surogátní mateřství je „posvěcováno nejvyššími institucemi soudní moci, aplaudováno intelektuály i rozhodujícími médii“. Žádný takový aplaus jsem nikde neslyšel. Není ani nijak zvlášť posvěcené, protože kliniky, které jsou do náhradního mateřství zapojené, upozorňují na to, že tato oblast není v ČR nijak legislativně upravena. Není jasně, o čem tedy mluvíte. Ale naopak víme, že náhradní mateřství v legálních mantinelech u nás ze sta procent využívají heterosexuální páry.
Je pro Vás jakákoli asistovaná reprodukce „obchodováním s dětmi“? I darování spermatu nebo vajíček? Váhám, jestli chápete technickou stránku věci – tedy že náhradní matka odnosí dítě počaté z vajíčka, které není její. Jakékoli páry (ano, i LGBT+) si již dlouho mohou na černém trhu koupit dítě vzniklé za jasně neetických podmínek. Jenomže s tím zavedení manželství pro všechny nesouvisí. Vypadá to, že dosud toto téma nebylo problém, ale když „hrozí“, že by ho mohli využívat LGBT+ páry, najednou se blíží apokalypsa. Budeme LGBT+ lidem znemožňovat to, co heterosexuální lidé dělají už celá desetiletí?
Pokud někomu leží na srdci právní vakuum v oblasti surogátního mateřství a chce přispět k tomu, aby při něm nebyly vykořisťovány chudé ženy bohatými lidmi, ať se věnuje legislativním úpravám v tomto směru nebo se zasadí o přísnější postih už nyní probíhajícího byznysu na černém trhu. Nikdo netvrdí, že to není problém. Ale neberte si ve svém tažení jako rukojmí ani LGBT+ komunitu ani ony děti. Je to opět jen rétorický úskok a ukázka prázdného moralismu, který nic neřeší.
Tvrzení ohledně toho, že děti počaté uměle trpí tím, že neznají své biologické rodiče, je až komické. Není to podloženo žádnými psychologickými a sociologickými výzkumy. Trpí děti, jimž zemřou jejich rodiče, kteří se o něm starali. Trpí děti, které jsou v dětských domovech. Trpí děti v rodinách, v nichž není láska. Trpí LGBT+ děti, které ze strachu z odmítnutí nemůžou rodičům říct o své identitě. Trpí LGBT+ dospívající, kteří vědí, že nemají stejné vyhlídky na trvalý vztah se stejnými sociálními jistotami, jako mají heterosexuální lidé. A máme překvapivě výzkumy z několika zemí na to, že po zavedení „manželství pro všechny“ klesá velmi významně sebevražednost a depresivnost v LGBT+ komunitě.
Odlidšťující nálepky
Pokud někdo cíleně, manipulativně a podpásově straší veřejnost, že zavedení „manželství pro všechny“ posílí obchodování s dětmi, vede to k tomu, že z LGBT+ lidí se stává démonizovaná skupina. Pod-lidé, ne-lidé, nepřátelé normální společnosti, škodná, kterou je možné střílet.
Stejně tak Vy výrazem „kasta nedotknutelných“, způsobem, jak ho perverzně používáte, vytváříte zavádějící dojem nadřazenosti určité skupiny, kterou tím dehumanizujete. Mimochodem, kdybyste ve svém textu zaměnil varianty slova „homosexuálové“ za „židé“, mohl by klidně vyjít v novinách v době vzniku třetí říše. I ty byly plné tajných elit hýbajících světem. Ať záměrně, či nechtěně, píšete jako nacista.
Zamyslete se nad tím, jak strukturujete své texty, jak dělíte skupiny obyvatelstva na „více lidské“ a „méně lidské“. Pokud odmítáte vidět racionalitu „druhé strany“, sám žádnou nenabízíte a pouze šíříte nepodložené dystopické vize, „jak nás budoucnost bude soudit“, možná to s onou racionalitou nemyslíte moc vážně. Není to tak, že Vám chci sdělit, že doopravdy jste nacista a chci vás poslat do vězení či věčného moratoria. Nechci prohlubovat vaši izolaci. Dávám Vám jenom podnět k zamyšlení, jestli skutečně chcete psát o jiných lidech tónem, který v minulosti už tolikrát předpřipravil pole pro segregaci a genocidu.
Foto: Ondřej Košík
Z Vašeho textu jsem vyrozuměl, že si na své izolaci zakládáte. Píšete zde, mimo jiné, i pozoruhodnou větu: „Netuším, kdo z mých přátel je gay nebo lesba.“ Možná byste se mohl zamyslet, pokud toto nevíte, zda tito lidé jsou skutečně Vaši přátelé, nebo zda jste Vy jejich přítel a co jim lidsky dáváte a jak moc se o ně zajímáte.
Z mého pohledu je nemožné nevědět, kdo jsou Vaši přátelé, protože přátelé spolu vždy sdílejí i něco intimního. Ne nutně sexuálního, ale zkrátka každodenního a osobního. Mají partnery, děti, lásky, tužby, sny, případně něco z toho momentálně nemůžou mít a má to své důvody. Vaše domnělá deklarace tolerantnosti, z níž má asi vyplývat, že své (údajné) přátele nelustrujete, vypovídá spíš něco o tom, že se Vám lidé nechtějí svěřovat. Možná je to pozůstatek z doby, kdy lidé byli zvyklí tajit své názory a identitu a žít ve lži.
Vaše vize tolerantnosti je pouhým předváděním ignorance. Takto to vypadá, že žijete ve slonovinové věži a nejste v kontaktu s běžnou realitou. S tím, co se děje a co lidé skutečně prožívají.
Pane Neffe, byl bych rád, kdybyste mi odpověděl, o čem u výše uvedených témat chcete racionálně diskutovat. Proč odmítáte diskusi. Tolik se bojíte, že vám někdo omlátí o hlavu Vaši nevkusnou větu, že dvojnásobná vražda v bratislavském klubu Tepláreň byl „výstřelek“? Vypadá to, že Váš gender není úplně „chlapský“.
(Autor je otec dvou dětí, který se LGBT komunitou a jejími požadavky necítí ohrožen. V současné době chystá k vydání knihu o proměnách chápání lidské sexuality za posledních třicet let.)
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
