Zaměstnejte ukrajinské rodiče. Zlepší se tak podmínky práce pro všechny
Statisíce příchozích Ukrajinců bude v následujících měsících muset Česko zařadit na pracovní trh, do školství i sociálního systému. Vzhledem k tomu, že mezi uprchlíky převládají matky s dětmi, bude nutné otevírat nové dětské skupiny, zjednodušit systém dávek a učinit v řádu dnů změny, na které se čekalo roky. Ve výsledku tak může nečekaná vlna migrace zlepšit situaci všem pracujícím rodičům.
Když pořadatelé konference Matky a otcové vítáni chystali letošní program, nemohli tušit, že v popředí událostí bude ruská invaze na Ukrajinu. Vstup ukrajinských uprchlíků na český trh práce se stal čerstvým a palčivým tématem. Migrační vlna, která nemá v Evropě obdoby od druhé světové války, může být příležitostí, jak prosadit potřebné reformy v oblasti inkluze, zdravotního pojištění nebo pracovního práva. Postavení rodičů v zaměstnání přitom velmi silně – a často pozitivně – ovlivnila už covidová pandemie.
Je nutné integraci zvládnout a vyhnout se falešným dilematům, zda pomáhat uprchlíkům, nebo vlastním občanům.
„Přestaneme se bavit o pravidlech čištění koberců a předepsané šířce chodbiček v dětských skupinách, bude potřeba otevírat je rychle, abychom příchozí rodiče dostali na trh práce,“ řekl komentátor Aktuálně.cz David Klimeš. Podle propočtů může jen jazykové začleňování do vzdělávacího systému stát až 17 miliard korun. Podle Klimeše je nutné integraci zvládnout a vyhnout se falešným dilematům, zda pomáhat uprchlíkům, nebo vlastním občanům. Musíme se naučit chápat, že status uprchlíka dle mezinárodního práva má osoba nehledě na výši svého majetku.
Sociolog Daniel Prokop z agentury PAQ Research upozornil, že způsob začlenění musí udržet důstojnost lidí, kteří před ruskou agresí utekli, a zároveň by měl být pro Česko dlouhodobě prospěšný. Pokud se nám podaří úspěšnou integrací zajistit, aby se lidé nepropadli do šedé zóny a nepřicházeli o kvalifikaci, budou do systému postupně odvádět vyšší daně a nezatíží sociální systém.
Tandem byznys & stát
Role byznysu v integraci uprchlíků je nezastupitelná. Už teď mají velké firmy spuštěny své vlastní programy pomoci. Plzeňský Prazdroj vyplácí dál plnou mzdu těm, co odešli bránit svou zemi, a přispívá i na transfer rodin do bezpečí. Práci firma nabízí v ukrajinštině a poskytuje ubytování. „Potřebujeme změnit pohled na zahraniční pracovníky, uznávat jim kvalifikace. Dosud jsme zde měli uzavřený systém, který se sám vyčerpával zevnitř,“ řekla Pavlína Kalousová, ředitelka vztahů a komunikace firmy Plzeňský Prazdroj.
„Je třeba maximálně zjednodušit pracovněprávní procesy pro tyto lidi tak, aby u nás mohli důstojně pracovat. Je třeba minimalizovat vstupní bariéry na pracovní trh, posílit inkluzivní a integrační aktivity,“ uvedla v debatě Helena Steinerová ze společnosti GasNet. Už teď se to částečně daří: o dávky se dá žádat prostřednictvím aplikace a Ukrajinci nemusejí na Úřad práce fyzicky přijít. Jejich potenciál se dá nyní lépe mapovat, vstupní formulář díky zákonu „lex Ukrajina“ totiž nově obsahuje kolonku o kvalifikaci. Podle Jitky Hejdukové ze Svazu průmyslu a dopravy se chystá mapování, jaké typy pozic zaměstnavatelé hledají. Do kolonky u vstupu brzy přibude i dotaz na znalost jazyků a předchozí praxi. Vzniká taky společná strategie zaměstnavatelů, kterou diskutují se státem zástupci 25 firem.
Kromě přímých finančních dávek, zrychleného legislativního procesu a digitalizace bude třeba nabízet Ukrajincům i jazykové vzdělávání. Neobejdeme se ani bez zjednodušeného procesu uznávání kvalifikací a nostrifikace. Doufejme, že nastalá krize urychlí pozitivní změny, zprůchodní spolupráci státu a firem a solidaritě české společnosti „nespadne řetěz“. Pokud udržíme morálku prvních týdnů, na kterou můžeme být pyšní, budeme z toho nakonec plošně profitovat všichni.
Jak udržet v práci rodiče
Nutnost změn na trhu práce začala být vnímaná jako akutní ještě před válkou na Ukrajině, a to v souvislosti s pandemií covidu. Svědčí o tom výzkum pro Světové ekonomické fórum: v roce 2022 si až dvě třetiny lidí na celém světě přejí, aby si po skončení pandemie, která výrazně uvolnila poměry v pracovní flexibilitě a práci z domova, mohli tyto výhody udržet. „Zkušenosti během dvou let s covidem zásadně změnily přístup k flexibilitě práce,“ uvedl Pavel Štern, ředitel programů Byznysu pro společnost.
Trest za mateřství, odměna za otcovství
Pracovní trh stále trpí rozdílnými platy žen a mužů, penalizací mateřství nebo podhodnocením pečujících profesí a feminizovaných oborů. Průměrná mzda žen dnes dosahuje 78 % mzdy mužů. 35 % žen hodnotí dopady mateřství na svůj pracovní život negativně. Otcové si naopak s rodičovstvím v práci polepší. Pavlína Kalousová, ředitelka vztahů a komunikace firmy Plzeňský Prazdroj, v diskuzním panelu upozornila, že bariéry na trhu práce souvisejí s nedostatečným uznáním hodnoty rodičů malých dětí a s pohledem společnosti na neplacenou péči. Náměstkyně z Ministerstva práce a sociálních věcí Martina Štěpánková upozornila na ještě složitější postavení péče o staré lidi – ta má společensky ještě méně uznání.
Na rodiče, zejména na ženy, dopadla pandemie se svými nároky na skloubení práce a péče nejtvrději. Výsledkem je větší ochota zaměstnavatelů poskytovat zkrácené úvazky a flexibilní pracovní dobu. Šárka Vránová, HR ředitelka firmy Accenture Czech Republic, uvedla, že firma nyní rodičům běžně poskytuje zkrácené pracovní úvazky i práci na dálku. Se začátkem pandemie přešlo více než 95 % jejich zaměstnanců ihned na práci z domova.
Podle Petry Ondrušové z České spořitelny je nyní na rodičovské kolem 10 % zaměstnanců banky. Navíc po rodičovské přicházejí s novými manažerskými schopnostmi a je třeba jim umožnit návrat zpět na vysoké pozice, což se daří i díky programům postupné adaptace. Otcové se prý navíc přestávají za rodičovskou stydět. Problémy přetrvávají na pobočkách v regionech a na tzv. front-desk pozicích, kde zaměstnanci dosud museli být na pobočce přítomni.
Ženy si často pod tlakem okolí zvolí model, který je daný kulturními vzorci a tlakem okolí.
Rodičovská dovolená obvykle znamená ztrátu kontaktu s původní prací. Nevyhnutelné to ale není. Zaměstnavatelé by měli sami kontakt podporovat a nabízet rodičům možnosti dalšího zapojení a vzdělávání. Dana Fajmonová, ředitelka HR Raiffeisenbank, mluvila o rekvalifikačních programech pro rodiče, IT vzdělávání nebo kontaktní facebookové skupině. „Až 60 % lidí na trhu práce je mladších 40 let a nevyužitý potenciál je pro společnost ztráta. Ženy si často pod tlakem okolí zvolí model, který je daný kulturními vzorci a tlakem okolí. Může se jevit jako finančně výhodný, to však neplatí dlouhodobě. Při delším odloučení od pracovního života dochází k celoživotní penalizaci, která se finančně promítne i v důchodovém věku,“ upozornila Pavlína Kalousová z Plzeňského Prazdroje.
Konferenci Matky a otcové vítáni pořádá organizace Byznys pro společnost v rámci Charty Diverzity. Tradičně se věnuje rodičům v různých životních situacích, ať už jsou to rodiče „v sendviči“, duhoví rodiče, či samoživitelé. Letos byly hlavními partnery Česká spořitelna, Accenture Czech Republic, McDonald’s ČR a GasNet.
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
