Nová centra budou pomáhat ženám, které zažily porodnické násilí

Moje Heroine Elena Gorolová

Jednou z osmi žen v projektu Moje Heroine 2021 byla Elena Gorolová. Je nezdolným hlasem boje za odškodnění žen, které byly protiprávně sterilizované. Nedávno ona i další ženy, které usilovaly o nápravu nespravedlnosti, konečně dosáhly svého cíle.

Nebyl to jenom můj boj

Porod je transformační zážitek

Porod je přelomovým okamžikem v životě ženy, dítěte i celé rodiny. Rodíme se pouze jednou, jako ženy rodíme jen párkrát za život. Vzpomínky na porod zůstávají většině žen v živé paměti, ačkoli by je mohl odvát čas. Zůstávají, jelikož jde o zážitek transformační, neopakovatelný a hluboký. „Porod je poryvem těla, které v šoku a extázi překračuje samo sebe. Tato konkrétní tělesná událost přivolává nekonečnost a zhušťuje existenci,” ilustruje sílu prožitku polská filosofka Jolanta Brach-Czaina ve své knize Škvíry existence.

Porod, který probíhá nesvobodně, pod nátlakem a za přítomnosti porodnického násilí bývá vytěsněný, vzpomínaný se slzami a zpracovávaný desítky let, někdy i celý život. Vědecké studie již prokázaly, že oběti porodnického násilí trpí post-traumatickým stresovým syndromem podobně jako navrátilci z války.

Na minulém ročníku festivalu dokumentárních filmů Jeden svět s publikem zalomcoval dokument Neviditelná, poukazující na porodnické násilí v českých i slovenských porodnicích, a to v křiklavém kontrastu k respektujícím praktikám dánské univerzitní porodnice. Po jedné z projekcí filmu došlo i na hromadný křik přítomných žen, jež právě viděly, jaké je to být neviditelná, a hlasitě vyjádřily sounáležitost a úctu obětem porodnického násilí.

Právnička o porodnickém násilí

„Předpoklad vadné ženy, kterou je třeba ovládat a opravovat, je v porodnickém systému natolik internalizovaný, že je obtížně viditelný. Stal se i součástí moci zákonodárné, výkonné a soudní. Ženám je už na legislativní úrovni odepřena svobodná volba místa a způsobu porodu. Je jim bráněno v porodu doma i v porodním domě, nemohou si zvolit porodní asistentku, která pracuje v plném rozsahu svých kompetencí, tedy autonomně, a to ani v porodnici.“

Porodnické násilí nevede k ochraně dítěte, ale jen k násilí na ženách

Bezpečný prostor

Nově vzniklé centrum je významným krokem, kterým jako společnost ukazujeme, že toto genderově podmíněné násilí vnímáme a chceme ho z reality 21. století odstranit. Proč stálo dosud na okraji zájmu, můžeme jen spekulovat. Samotní lékaři a lékařky, které proti porodnickému násilí vystupují, jsou dodnes pod obrovským nátlakem profesních organizací, pojišťoven a svých vlastních zaměstnavatelů. Vyjádřením názoru riskují a mnozí si veřejnou kritiku raději rozmyslí. Sandra Pašková, právnička LLP, popisuje, jak ji na právnické fakultě pedagogové od tématu porodnického násilí odrazovali a nebýt podpory Kateřiny Šimáčkové, dnes soudkyně Evropského soudu pro lidská práva, bývala by od něj upustila.

Díky vstřícným zdravotníkům, kteří mají odvahu za změnu praktik plédovat veřejně, se podařilo navázat spolupráci Centra pro oběti porodnického násilí s brněnskou porodnicí, kde bude spuštěn pilotní projekt pro ženy, které chtějí podat stížnost. „Ženu doprovodí naše právnička. Na neutrální půdě může poukázat, v čem spatřuje porušení svých práv. Za pomocí mediátora mohou žena i porodnice společně nalézt řešení. V případě zájmu o navázání spolupráce se porodnice mohou obracet na naši právničku Annu Štefanidesovou,“ vysvětluje Sandra Pašková.

Centrum bude také vzdělávat zdravotníky v oblasti práva, komunikace a evidence-based medicine. „Liga ženám, které se setkaly s porodnickým násilím, pomáhá dlouhodobě. Teprve teď jsme však dostali příležitost založit specializovaná centra. Důležité je bourat bariéry mezi zdravotníky a ženami. Chceme pomoci vytvořit bezpečný prostor pro zpětnou vazbu,” dodávají právničky LLP.

Otevření center pro oběti porodnické násilí a nedobrovolné sterilizace je součástí dvouletého projektu podpořeného fondy EHP a Norska, jehož cíle jsou popsány na webu porodnictvibeznasili.cz. Každé z center má svou facebookovou stránku, kam se mohou lidé obracet pro další informace a kontakty. Naději pro budoucí směřování českého porodnictví vzbuzuje také fakt, že je dosud opomíjené porodnické násilí zmíněno i ve vládní strategii rovnosti žen a mužů na léta 2021–2030.

Nedobrovolné sterilizace

Těžce vydobytým úspěchem je také paralelní otevření Centra pro oběti nedobrovolné sterilizace. Ta je nejzávažnější formou násilného zásahu do reprodukčních práv a v Československu ji nedobrovolně podstoupily tisíce (!) převážně romských žen. Ty mohou od 1. ledna letošního roku žádat stát o odškodnění. Boj za uzákonění odškodnění trval dlouhých osmnáct let. Oběti, právníci a aktivisti jednali už s bývalým ombudsmanem Otakarem Motejlem. K omluvě za bezpráví došlo již v roce 2009 ústy tehdejšího premiéra Jana Fischera, ale více než deset dalších roků trvalo, než parlament odškodnění schválil.