Ukrajinské ženy, které v Česku hledají bezpečí před invazí, tu nejsou ze své vůle a nejsou naší levnou pracovní silou. Pokud vstoupí na náš trh práce, tak by to mělo být s veškerými právy a povinnostmi, které upravují příslušné zákony. Jak můžeme ženám z Ukrajiny skutečně pomoci a nenapáchat nevhodnými pracovními nabídkami ještě větší škody?
Ukrajinské ženy prchají před válkou, za sebou nechávají muže, práci, každodenní život a domov, který je možná už v troskách. S sebou mají děti a trochu věcí. Potřebujete něco? – Ne, mám všeho dost. – Oblečení taky? - Dvoje kalhoty, to mi na ten týden stačí. Rozhovor odposlechnutý v jednom pražském centru pomoci. V pudu sebezáchovy a taky kvůli chaosu a nepřehledné situaci si myslí nebo doufají, že u nás zůstanou jen na chvíli. Trvalo jim tři dny, než se dostaly do Prahy. Zažily šok, trauma, strach, vyčerpání a nejistotu. Jsou v cizí zemi, kde nejspíš nikdy nebyly, jazyk neznají. K tomu péče a starost o děti.
Nabídka výdělku ‚na ruku‘ je dostává do šedé zóny zaměstnávání. Bez smlouvy nemají žádnou ochranu ani jistotu, že práce a placení proběhne podle dohody.
Za těch pár dní se už objevily snahy ukrajinské válečné běženkyně zaměstnat. Některé nabídky „brigád“ byly dobře myšlené, vedené snahou poskytnout činnost k vyplnění času, možnost odvést myšlenky díky úklidu, pracem v domácnosti nebo na zahradě, a příležitost si vydělat. Ale ženy na útěku před válkou si našla i agentura, která je rekrutovala na dvanáctihodinové směny. Proč je to špatně? A jak můžeme ženám skutečně pomoci a nenapáchat nevhodnými nabídkami ještě větší škody?
Především je potřeba si říct, že ukrajinské ženy u nás hledají bezpečí; nejsou tu ze své vůle a nejsou naší levnou pracovní silou. Pokud vstoupí na náš trh práce, tak by to mělo být s večkerými právy a povinnostmi, které upravují příslušné zákony. Jakákoli nabídka výdělku „na ruku“ je dostává do takzvané šedé zóny zaměstnávání. Bez smlouvy nemají žádnou ochranu ani jistotu, že práce a placení proběhnou podle dohody.
Rizik je celá řada, hlavně jsou to nedůstojné zacházení, práce ve špatných nebo nebezpečných podmínkách, práce bez potřebných přestávek, nucení do dlouhých přesčasů (například dokud není hotová určitá zakázka), odměna nižší, než je minimální mzda, nebo i zadržování dokladů, pohrůžky, neplacení včas, neplacení celé domluvené odměny, v nejhorším případě kompletní pracovní vykořisťování. Při neznalosti jazyka je ještě složitější se v dané situaci vyznat a vyhodnotit, do čeho vlastně žena jde.
Každý, kdo u nás pracuje, občan ČR i cizinec, má ze zákona právo na:
Práce v šedé zóně už u nás probíhá a netýká se jen cizinek, ale například i žen samoživitelek. Je typická pro sféru péče a činností v domácnostech. Cílem ale je tuto šedou zónu omezovat a práci legalizovat. Protože dokud vše klape a výdělek je dobrý, zdánlivě není žádný problém.
Ovšem v momentě, kdy vstoupí do hry nečekaná situace, jako je nemoc, úraz nebo zvláštní potřeby dětí či stárnoucích rodičů, jsou požadavky „zaměstnavatele“ náhle nesplnitelné a práce může skončit ze dne na den. Pro ženu nastane v její životní situaci propad a není ničím krytá. Nehledě k tomu, že žena si v těchto podmínkách nebuduje žádnou pracovní dráhu ani dobu započitatelnou do důchodu. (Chcete se o pracovním vykořisťování dozvědět víc? Zde najdete podrobné informace v češtině a ukrajinštině.)
Obecně se ženy cizinky bojí ozvat, i když se jim děje vysoká míra bezpráví. Mají pocit, že si ve své situaci stejně nemohou nic lepšího dovolit, nebo dobře nerozumějí pracovně-právnímu systému a myslí si, že nemají na nic nárok. Také se bojí, že když pracovaly nelegálně, čekal by je postih, nebo se obávají, že porušují jim neznámá pravidla. V komunitě mohou také kolovat mylné nebo zastaralé informace, pokud je nikdo neuvede na pravou míru.
Jazyková bariéra spolu s tím, že jsou ve zranitelné situaci, je tak dostanou do pasti, ve které mohou být i mnoho let. O pomoc a ochranu je ale možné požádat, i když jsou cizinky na území ČR nelegálně a nemají doklady. Ukrajinky se ale ničeho z toho bát nemusejí, protože v reakci na válečný stav česká vláda a další orgány radikálně usnadnily vstup, pohyb a fungování ukrajinských občanů v ČR, včetně situací, kdy se ocitnou bez dokladů.
Před pádem do šedé zóny je potřeba ukrajinské ženy chránit a od začátku varovat. Ale ne všechny nabídky jsou v současné chvíli myšleny účelově jako levná práce! Naopak, jsme na velké vlně solidarity a většina lidí chce pomáhat a nabídky nebo zprostředkování práce myslí dobře.
Ukrajinské ženy jsou zvyklé pracovat, podobně jako Češky, a budou si chtít práci najít. Je také jasné, že nebudou ve stejném pracovním postavení, jako byly doma, ale budou u nás muset přijmout méně kvalifikovanou, a tím i méně placenou práci. Už jen proto, že neznají jazyk, prostředí a nemají u nás praxi. Výjimkou budou odbornice, profese, kterých se u nás kriticky nedostává, a vysoce specializované profese, u kterých hranice nehrají roli.
Pokud nemáte tlumočení a nemluvíte dobře společným jazykem, ujistěte se, že si vzájemně skutečně rozumíte v tom, co očekáváte a co nabízíte.
Ženy, které k nám nyní z Ukrajiny přicházejí, se potřebují adaptovat na novou situaci a zorientovat se. Stresové hormony je teď možná ještě drží nad vodou, ale prožité trauma si může začít naléhavě říkat o ošetření. Mnohdy budou potřebovat odbornou pomoc, protože se může projevovit posttraumatická stresová porucha. Práce může fungovat jako odreagování.
Pokud chcete jako jednotlivec nabídnout ženě práci, myslete na to, co má za sebou, ale i na to, co má pravděpodobně ještě před sebou. Tady je pár praktických tipů:
Pokud jste zaměstnavatel, tak víte, že na českém trhu práce je aktuálně mnoho neobsazených míst. Chybějí lidé na řadě pozic, zejména na těch nekvalifikovaných. Dá se očekávat, že ženy z Ukrajiny se budou chtít co nejdříve zapojit. Jestli existuje něco jako národní povaha nebo rys, tak se dá vypozorovat, že ukrajinské ženy mají hrdost, která může být překážkou v přijetí pomoci „jen tak“. Budou chtít pracovat, aby se necítily špatně a byly co nejdříve soběstačné.
Ani v takové situaci by ale neměly být vystaveny neférovému odměňování nebo nerovným podmínkám. Mají s sebou často děti a potřebují slaďovat práci s jejich potřebami, tím spíše, že jsou teď na péči o ně samy. Pokud chcete podpořit zájem Ukrajinek o práci ve své firmě, můžete v inzerci na volnou pozici zdůraznit, že si poradíte s nedokonalou znalostí češtiny nebo praxí mimo EU a poskytnete příspěvek nebo zařízení péče o děti. Pro matky, které právě přišly o domov a mají strach o muže nebo další blízké, bude zajištění dobré péče o děti naprosto klíčové.
Ženy z Ukrajiny, které k nám přicházejí, jsou zranitelné. Chovejme se k nim maximálně empaticky a zkusme o celé situaci přemýšlet tak, jako by se stala nám samým. Ukrajinské ženy nejsou žádné chudinky, ale schopné ženy z moderní rozvíjející se země, která je v mnohém na stejné úrovni jako Česká republika. Ukrajina má silný IT sektor, v digitalizaci je daleko dál a bankovní platby mají rychlejší než my. Ukrajina dostala tragickou ránu. Ženy by od nás měly dostat jasný vzkaz, že je vidíme a respektujeme, kdo jsou.
▪ Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR poskytuje obecné informace.
▪ Poradci v síti EURES nabízejí individuální poradenství a pomoc.
▪ Státní úřad inspekce práce poskytuje informace o pracovně právní problematice i v rumunštině a přijímá podněty ke kontrole zaměstnavatelů.
▪ Diakonie, nezisková organizace, která poskytuje podporu obětem pracovního vykořisťování.
▪ Sdružení pro integraci a migraci nabízí bezplatné právní a sociální poradenství.
▪ Centrum pro integraci cizinců nabízí bezplatné sociální poradenství a kurzy jazykového vzdělávání.