Ukrajinským uprchlicím hrozí pád do šedé zóny. Pomáhejte s rozvahou a nezraňte jejich hrdost

Ukrajinské ženy prchají před válkou, za sebou nechávají muže, práci, každodenní život a domov, který je možná už v troskách. S sebou mají děti a trochu věcí. Potřebujete něco? – Ne, mám všeho dost. – Oblečení taky? - Dvoje kalhoty, to mi na ten týden stačí. Rozhovor odposlechnutý v jednom pražském centru pomoci. V pudu sebezáchovy a taky kvůli chaosu a nepřehledné situaci si myslí nebo doufají, že u nás zůstanou jen na chvíli. Trvalo jim tři dny, než se dostaly do Prahy. Zažily šok, trauma, strach, vyčerpání a nejistotu. Jsou v cizí zemi, kde nejspíš nikdy nebyly, jazyk neznají. K tomu péče a starost o děti.

Za těch pár dní se už objevily snahy ukrajinské válečné běženkyně zaměstnat. Některé nabídky „brigád“ byly dobře myšlené, vedené snahou poskytnout činnost k vyplnění času, možnost odvést myšlenky díky úklidu, pracem v domácnosti nebo na zahradě, a příležitost si vydělat. Ale ženy na útěku před válkou si našla i agentura, která je rekrutovala na dvanáctihodinové směny. Proč je to špatně? A jak můžeme ženám skutečně pomoci a nenapáchat nevhodnými nabídkami ještě větší škody?

Šedá zóna

Především je potřeba si říct, že ukrajinské ženy u nás hledají bezpečí; nejsou tu ze své vůle a nejsou naší levnou pracovní silou. Pokud vstoupí na náš trh práce, tak by to mělo být s večkerými právy a povinnostmi, které upravují příslušné zákony. Jakákoli nabídka výdělku „na ruku“ je dostává do takzvané šedé zóny zaměstnávání. Bez smlouvy nemají žádnou ochranu ani jistotu, že práce a placení proběhnou podle dohody.

Rizik je celá řada, hlavně jsou to nedůstojné zacházení, práce ve špatných nebo nebezpečných podmínkách, práce bez potřebných přestávek, nucení do dlouhých přesčasů (například dokud není hotová určitá zakázka), odměna nižší, než je minimální mzda, nebo i zadržování dokladů, pohrůžky, neplacení včas, neplacení celé domluvené odměny, v nejhorším případě kompletní pracovní vykořisťování. Při neznalosti jazyka je ještě složitější se v dané situaci vyznat a vyhodnotit, do čeho vlastně žena jde.

Každý, kdo u nás pracuje, občan ČR i cizinec, má ze zákona právo na:

• Spravedlivé a rovné zacházení
• Písemnou pracovní smlouvu
• Garantovanou minimální mzdu
• Výplatu mzdy, doloženou na výplatní pásce
• Bezpečné pracovní podmínky
• Placení zdravotního a sociálního pojištění – pro dohody o provedení práce platí, pokud je výdělek vyšší než 10 000 Kč
• Placenou dovolenou – pouze u pracovního poměru nebo u dohod, pokud je dohodnuto se zaměstnavatelem
• Nemocenskou – pro dohody o provedení práce platí, pokud je výdělek vyšší než 10 000 Kč 

Práce v šedé zóně už u nás probíhá a netýká se jen cizinek, ale například i žen samoživitelek. Je typická pro sféru péče a činností v domácnostech. Cílem ale je tuto šedou zónu omezovat a práci legalizovat. Protože dokud vše klape a výdělek je dobrý, zdánlivě není žádný problém.

Ovšem v momentě, kdy vstoupí do hry nečekaná situace, jako je nemoc, úraz nebo zvláštní potřeby dětí či stárnoucích rodičů, jsou požadavky „zaměstnavatele“ náhle nesplnitelné a práce může skončit ze dne na den. Pro ženu nastane v její životní situaci propad a není ničím krytá. Nehledě k tomu, že žena si v těchto podmínkách nebuduje žádnou pracovní dráhu ani dobu započitatelnou do důchodu. (Chcete se o pracovním vykořisťování dozvědět víc? Zde najdete podrobné informace v češtině a ukrajinštině.)

Ženy, které k nám nyní z Ukrajiny přicházejí, se potřebují adaptovat na novou situaci a zorientovat se. Stresové hormony je teď možná ještě drží nad vodou, ale prožité trauma si může začít naléhavě říkat o ošetření. Mnohdy budou potřebovat odbornou pomoc, protože se může projevovit posttraumatická stresová porucha. Práce může fungovat jako odreagování.

Pokud chcete jako jednotlivec nabídnout ženě práci, myslete na to, co má za sebou, ale i na to, co má pravděpodobně ještě před sebou. Tady je pár praktických tipů:

• Zkuste nejdřív vycítit, zda jí vaše nabídka prospěje a pomůže, například zaměstnat hlavu a vyplnit čas. Neměla by být další zátěží a stresem. Nebojte se na to zeptat přímo.

• Myslete na to, že daná žena má za sebou svoji pracovní historii, obor, kde pracuje, konkrétní vzdělání. Zkuste se na to zeptat a ujistěte se, že nabídka například na výpomoc je pro ni v pořádku.

• Mluvit o těžké situaci může být úlevné a léčivé, pokud se to děje citlivě a ve vhodné situaci. Zkuste dané ženě poskytnout lidskou podporu a v pracovním čase třeba nabídnout kávu a vyslechnout její příběh.

• Pokud nemáte tlumočení a nemluvíte dobře společným jazykem, ujistěte se, že si vzájemně skutečně rozumíte v tom, co od ní očekáváte, co nabízíte a jaké jsou její možnosti a potřeby.

• Odměna za výpomoc nebo vykonanou práci by měla být férová. Respektujte mzdové hladiny běžné v ČR za danou práci. Vodítkem může být průzkum, kolik byste za danou práci nebo službu běžně zaplatili na trhu.

• Respektujte svobodnou vůli ženy s vámi spolupráci nebo komunikaci přerušit.

• Pokud by se u ženy během kontaktu s vámi vyskytly zdravotní potíže nebo se jí psychicky přitížilo, buďte připraveni vyhledat pomoc. Uprchlíci z Ukrajiny mají u nás veřejné zdravotní pojištění hrazené státem. Pokud ještě nemají registraci, řada nemocnic je ošetří zdarma. Bezplatnou pomoc nabídli také lékaři i psychiatři a psychologové.

• Mějte na paměti, že se z vaší strany jedná o pomoc, nikoli o pracovní vztah. Pokud nejste zaměstnavatel a nenabízíte smlouvu a jasné podmínky, pak jakoukoli práci dělá daná žena z toho důvodu, že chce. Podobně jako když vám kamarádka nabídne, že vám pomůže shrabat listí na zahradě a vy ji za to pozvete na večeři.

• Pokud bude žena sama chtít, můžete jí pomoci hledat regulérní práci.Pro začátek je vaše forma pomoci skvělá, stejně tak jako další propojování žen na různé formy spolupráce. Není to ale trvalé řešení pro ně samotné, ale ani pro náš sociální systém a ekonomiku.

Jste zaměstnavatel?

Pokud jste zaměstnavatel, tak víte, že na českém trhu práce je aktuálně mnoho neobsazených míst. Chybějí lidé na řadě pozic, zejména na těch nekvalifikovaných. Dá se očekávat, že ženy z Ukrajiny se budou chtít co nejdříve zapojit. Jestli existuje něco jako národní povaha nebo rys, tak se dá vypozorovat, že ukrajinské ženy mají hrdost, která může být překážkou v přijetí pomoci „jen tak“. Budou chtít pracovat, aby se necítily špatně a byly co nejdříve soběstačné.