Deset faktů o uprchlících, které bychom měli vědět. Odbornice na migraci upozorňuje na rizika

Skutečná pomocUkrajina
Eva Valentová
| 23. 3. 2022 | 41 komentářů | 187 362
Deset faktů o uprchlících, které bychom měli vědět. Odbornice na migraci upozorňuje na rizika
Ženy a muži čelí jako uprchlíci odlišnému riziku. Foto: Nikola Ramešová

Těžko si představit větší životní změnu, než je ztráta domova a útěk ze země. Do Česka přicházejí statisíce lidí často s jedním kufrem a s dítětem v náručí. V čem je tato uprchlická vlna jiná než ty minulé? Kdo je mezi uprchlíky nejzranitelnější a proč je potřeba si dobře rozmyslet, zda a jak budeme pomáhat? Eva Valentová ze Sdružení pro integraci a migraci, které cizincům v Česku pomáhá už třicet let, upozorňuje, jaká jsou kritická místa pomoci uprchlíkům.

Ženy a muži na tom jako uprchlíci nejsou stejně 

Migrace je proces, který zasahuje do všech oblastí života jednotlivce a může trvat různě dlouhou dobu, ať už je dobrovolná, nebo nucená. Člověk řeší celou řadu životních situací – od rozhodnutí opustit svou zemi přes cestu, stěhování, úřední vyřizování, adaptaci na nové prostředí, cizí jazyk až po začleňování se na trhu práce a ve společnosti přijímající země.

Válka citelně zasahuje všechny obyvatele, ovšem muži i ženy v ní plní odlišné sociální role. Od mužů se očekává, že budou bránit svoji vlast, v případě Ukrajiny je mužům ve věku 16 až 60 let de iure zabráněno zemi opustit. Odjíždějí tedy převážně ženy, mnohé z nich v roli matek nebo dcer. Jejich motivací je hlavně zajistit bezpečí pro děti a rodiny a zároveň je musejí uživit. K tomu samy mohou prožívat svá traumata z války a nuceného odchodu. 

Bez okamžitého zohlednění zásadního významu péče v migraci se tentokrát neobejdeme.

To je zcela jiný model, než na který jsme zvyklí u osob migrujících za pracovními příležitostmi, kteří obvykle přijíždějí bez dětí a jsou okamžitě připraveni k výkonu práce, mnohdy v podmínkách neslučitelných s rodinným životem. Teď jsou nenadále dotčeny i mnohé ukrajinské ženy, které v Česku již pracovaly a jejichž děti dosud žily na Ukrajině u příbuzných. Bez okamžitého zohlednění zásadního významu péče v migraci se tentokrát neobejdeme. 

Dvojité znevýhodnění: Uprchlíci jsou zranitelní, mezi nimi jsou někteří ještě zranitelnější

Kromě žen a dětí se jedná o osoby se zdravotním postižením, seniory a seniorky, národnostní menšiny, pak migranty a migrantky žijící na Ukrajině nebo též LGBTQI+. Mezi ženami jsou obzvlášť zranitelné těhotné ženy, matky s novorozenci či osamělé dívky a ženy. V pozici migrantů jsou všechny tyto skupiny vícenásobně znevýhodněné a často přehlížené. 

Zapojili jste se osobně do pomoci uprchlíkům?

Česká migrační politika standardně příliš nemyslí na ošetření potřeb zranitelných skupin migrantů. Není jim uzpůsobena ani infrastruktura sociálních a zdravotních služeb, školy jen částečně. Proto mohou propadnout systémem nebo čelit nerovnému zacházení a diskriminaci. Hodně komplikovaná bude situace zejména u příchozích seniorek a seniorů, poněvadž ti žijí na hranici chudoby či pod ní v obou zemích. 

Nelegální práce, sexuální zneužívání. Ženy čelí různým hrozbám vykořisťování

Nucená migrace již ze své podstaty představuje celou řadu rizik z hlediska bezpečí, informovanosti a připravenosti uprchlíků. Rizika se ještě násobí ve chvíli, kdy se migrace děje v masových rozměrech, což se nám právě odehrává před očima v souvislosti s válečným uprchlictvím z Ukrajiny. Není v silách státu ani neziskového sektoru zachytit veškeré dění kolem pohybu a přijímání uprchlíků a okamžitě to řešit. A tak se objevují různé dobře míněné snahy českých občanů, které však nemusejí znamenat efektivní pomoc. Někteří lidé nedomyslí důsledky svých nabídek vzhledem k zákonným povinnostem či limitům.

Čtěte také: Pomáhejte s rozvahou

práce pro ukrajinceFoto: Shutterstock

Ukrajinské ženy, které v Česku hledají bezpečí před invazí, tu nejsou ze své vůle a nejsou naší levnou pracovní silou. Pokud vstoupí na náš trh práce, mělo by to být s veškerými právy a povinnostmi, které upravují příslušné zákony. Jak můžeme ženám z Ukrajiny skutečně pomoci a nenapáchat nevhodnými pracovními nabídkami ještě větší škody?

Ukrajinským uprchlicím hrozí pád do šedé zóny

Rojí se nabídky práce pro ukrajinské ženy v podobě jakési výpomoci v českých domácnostech i firmách. Málokdo si však ověří, zda tím nepobízí Ukrajinky k nelegální práci. Horší však je, že nepřehledná situace nahrává subjektům a strukturám, které mají přímo nekalé úmysly a těží ze zoufalé situace uprchlíků.

Zaregistrovali jsme případy, kdy na hranicích různí dopravci nabízejí ženám s dětmi či starším osobám odvoz do evropských zemí za horentní částky. Objevují se případy obchodování s chudobou při nabídkách bydlení, ale nejsou vyloučené ani závažnější činy, jako je mizení osamělých dětí a obchodování s nimi a ženami za účelem nucené žebroty nebo prostituce.  

Organizace, které se problematice obchodování s lidmi a vykořisťování věnují, jsou ve střehu. České služby pro oběti sexuálního násilí se také připravují na to, že se na ně příchozí ženy začnou obracet o pomoc. Shánějí tlumočníky, zjišťují kapacity v azylových domech a podobně. Nabídky pomoci za „protislužby“ ze strany různých mužů se objevují v online platformách nabídek pomoci, jako je například www.pomahejukrajine.cz, někteří muži dokonce čekají na nádražích a přímo oslovují přijíždějící osamělé ženy nebo matky s malými dětmi.

V online databázích lze podivné nabídky mazat či vložit na černou listinu. Nabídky bydlení prověřujeme telefonicky a někdy i osobní návštěvou. Na nádraží mohou pomoci dobrovolníci nebo by měla zakročit policie.

Z Ukrajiny prchají také Romové. U nás čelí podobným předsudkům jako doma

Česká republika v posledních týdnech projevuje nadmíru solidarity s ukrajinskými migrantkami a migranty. Tato pomoc má ale své hranice a privileguje určité skupiny. Mezi ty marginalizované komunity patří ukrajinští Romové a Romky. Mnohdy žili v extrémní chudobě již před začátkem války, a snadněji tak podléhají strukturální diskriminaci nejen na Ukrajině, ale i u nás.

pomoc uprchlíkůmFoto: Nikola Ramešová

Kde končí pomoc a začíná vykořisťování? Někteří zranitelnější uprchlíci a uprchlice mohou čelit zneužívání.

Hned zpočátku se vyskytly potíže s nalezením ubytování pro ukrajinské Romy a bylo potřeba zmobilizovat české romské organizace, aby jim pomohly zajistit nocleh a základní potřeby. Navíc tyto osoby nemají dostatek financí a sociálních vazeb ani přístup k informacím. Podpory se chopila například Nadace OSF, která založila peněžní sbírku, ze které se financuje materiální a jiná humanitární pomoc pro uprchlické rodiny s dětmi z této komunity.  

Domov, psychické zdraví nebo jasné informace. Co uprchlíci potřebují ze všeho nejdřív?

Těsně po příchodu je důležité brát v potaz především nejakutnější potřeby, které se pojí se ztrátou domova, prožíváním války a ponechání příbuzných na Ukrajině. To pro mnohé z nich představuje značnou psychickou zátěž. Proto je primární umožnit ukrajinským rodinám přístup k bydlení, k psychologické či jiné lékařské pomoci a k rychlému vyřízení speciálního víza. Klíčová je nabídka tlumočnických či jiných asistenčních služeb, aby nedocházelo ke zmatení v rámci získávání potřebných informací. 

Kdo je Eva Čech Valentová

Eva ValentováFoto: Alexandr Dobrovodský

Programová ředitelka v nevládní organizaci Sdružení pro integraci a migraci (SIMI), kde působí od roku 2005. Expertně se specializuje se na problematiku integrace migrantů na lokální úrovni a postavení žen v migraci. Čtvrtým rokem spolupracuje s Magistrátem hl. m. Prahy na rozvoji pražských integračních strategií. Od roku 2018 je také členkou výboru České ženské lobby a zastupuje neziskový sektor v poradních orgánech vlády ČR.

Dalším krokem je vyjít vstříc jejich základním materiálním potřebám. Mnozí prchající neměli čas svůj odchod rozmýšlet nebo svůj život v cizině naplánovat. Často si s sebou vzali jen jedno zavazadlo, ve kterém mají to nejdůležitější. Nepoužívané oblečení, drogerie a hygiena, hračky pro děti, trvanlivé potraviny a další materiální potřeby – to vše rodinám ulehčí život při počátečním zabydlování a naplňování každodenních potřeb. Zároveň jim to ušetří peníze na další výdaje, jako je například nájem, výdaje za léky a podobně. 

V delším výhledu pak bude zásadní zajistit rodinám důstojné bydlení, které jim poskytne nové útočiště a pocit zázemí. Na webu www.uprchlicivitejte.cz shromažďujeme nabídky dlouhodobého bydlení na více než půl roku, které může být zdarma, ale i za snížené nájemné. 

Pomoc se musí odehrávat i na státní úrovni, a to nejen v otázce bydlení. Instituce budou muset zavést celou řadu opatření k usnadnění integrace ukrajinských uprchlíků do české společnosti. Klíčové bude zajistit adekvátní zdravotní a sociální péči starším lidem, těhotným ženám či matkám s novorozenci. A nejenom to – integrace je, stejně jako migrace, průřezová záležitost, dotýká se všech sfér života migrantů a vyžaduje zapojení celé řady aktérů, zejména na lokální úrovni.  

I uprchlíci potřebují sladit práci a péči o děti

Aby ukrajinské ženy mohly co nejdříve pracovat, bude potřeba se postarat o jejich děti. Přeplněné školky se tím dostávají do nelehké situace. Vláda uvolnila kapacity v dětských skupinách, je tu však otázka proočkovanosti ukrajinských dětí. 

pomoc uprchlíkůmFoto: Nikola Ramešová

Pokud nebude postaráno o děti, nemohou si jejich matky najít práci.

Pro školy se mechanismy podpory teprve utvářejí, dočasně vznikly jednotřídky pro ukrajinské školní děti. Některé školy se zkušeností se začleňováním žáků s odlišným mateřským jazykem už děti přijímají do třídních kolektivů. Zároveň se otevírají zajímavé příležitosti zaměstnání Ukrajinkám s pedagogickým vzděláním. Školství si však ještě projde bolestným vývojem. Teprve nedávno se změnil systém podpůrných opatření pro žáky se specifickými potřebami. V mezidobí si řada dětí bude muset vystačit s volnočasovými aktivitami či neformálním vzděláváním. Nabídky naštěstí přibývají jako houby po dešti.

Uklízečky s titulem. Ukrajinky čelí stereotypizaci na pracovním trhu 

Praxe je taková, že uplatnění migrantů na českém trhu práce se koncentruje do několika málo sektorů. Nejvíce zahraničních pracovníků je ve zpracovatelském průmyslu. Muži Ukrajinci se často uplatňují ve stavebnictví či v dopravě, ženy z Ukrajiny pak pracují v maloobchodu, v sektoru ubytování a pohostinství nebo jako uklízečky a pracovnice v domácnosti. 

Ženy migrantky mají podle dostupných informací dokonce vyšší zastoupení ve vysokoškolských kategoriích vzdělání než muži.

V našem prohlášení České ženské lobby upozorňujeme, že bude nezbytné vyhnout se tomuto automatického zařazování ukrajinských občanek a občanů do nízkokvalifikovaných pozic. Je to výzva i pro české zaměstnavatele, aby přistupovali k zaměstnávání žen z Ukrajiny s ohledem na jejich kvalifikaci. Ženy migrantky mají podle dostupných informací dokonce vyšší zastoupení ve vysokoškolských kategoriích vzdělání než muži. Teď máme příležitost toho využít a hledat možnosti, jak je adekvátně zaměstnat i v jiných sektorech – včetně školství a zdravotnictví.

Vzdělání a kvalifikace ze zahraničí? Uznat je u nás trvá měsíce

Uznávání zahraničního vzdělání či kvalifikace podléhá v ČR složité a zdlouhavé byrokracii. Pro řadu migrantů je však doklad o uznání kvalifikace nezbytný k tomu, aby u nás našli odpovídající uplatnění. Podle typu profese žadatel předkládá buď doklady o dosaženém vzdělání, nebo o získané praxi, případně obojí. Nesmí chybět doklad o místě pobytu v ČR a je nutné zaplatit správní poplatek. Žádost se předkládá k takzvanému uznávacímu orgánu (krajskému úřadu, vysoké škole nebo profesní instituci) a lhůta pro vyřízení je 30 až 90 dnů. U profesních kvalifikací může uznávací orgán nařídit rozdílové zkoušky nebo adaptační období, kdy bude žadatel své povolání vykonávat pod dohledem odborníka. U zdravotního personálu se vyžaduje složení aprobační zkoušky, což jsou další ztracené měsíce.

pomoc uprchlíkůmFoto: Nikola Ramešová

Bezpečné ubytování je jen začátek.

Mnozí uprchlíci s sebou potřebné dokumenty nemají, tudíž nedokážou dosažené vzdělání či praxi prokázat. Nezanedbatelné jsou finanční náklady na úřední překlad listin a úhradu správního poplatku. Nejvíc zatěžující pak budou dlouhé čekací lhůty. Ukazuje se, že tento systém není udržitelný, a jedná se o výjimkách – například pro personál v dětských skupinách, asistentky pedagogů nebo pracovníky ve zdravotnictví. Přehodnotit kritéria uznávání bude potřeba i v sociálních službách.

Rozum a (sou)cit. Kdo chce pomáhat, musí své možnosti důkladně zvážit

Pomoc všech je v těchto chvílích velice vítaná. Pro lepší orientaci vzniklo několik rozcestníků pomoci, kde každý může zadat svoji nabídku. Rozcestníkem Ministerstva vnitra je portál www.nasiukrajinci.cz, neziskové organizace si zase vybírají nabídky z platformy www.pomahejukrajine.cz. Nabídky lze poskytnout i městům a obcím. 

Čtěte také: Jak pomáhat udržitelně

pomoc uprchlíkůmFoto: Profimedia

Někdy se do pomoci vrháme bezhlavě a jsme na nejlepší cestě shořet jako kus papíru. Trpíme my, naše rodina a v konečném důsledku nepomůžeme ani těm, komu byla pomoc určena. Trápit se společně není řešení.

Pomáháme uprchlíkům. A je to skvělé... pokud nevyhoříme

Radíme, aby si každý rozmyslel, jestli a jak může věnovat svůj čas, finance, prostory k ubytování nebo materiální pomoc. Zásadní je zvážit, kolik času můžete poskytnout, aniž by to negativně dopadlo na vaše vlastní zaměstnání, péči o rodinu a domácnost, ale i na odpočinek. Někdy může být efektivnější přispět finančně neziskovým organizacím, které mají know-how v práci s uprchlíky. Než vymýšlet nové formy pomoci, je lepší navazovat spolupráci se zkušenějšími. 

Obzvlášť v případě nabídky ubytování radíme všem, aby si ujasnili, na jak dlouho a za jakých finančních podmínek mohou ubytování nabídnout. Ubytováním totiž pomoc nekončí. Existují návody pro potenciální ubytovatele, které je dobré si přečíst. Popřemýšlejte, jestli budou mít lidé, které ubytujete, v okolí dostupnou zdravotní péči, sociální pomoc, školy i zaměstnání, nebo kdo a jak se postará o jejich stravování. 

Po vlně solidarity přijde únava

S potěšením sledujeme, jak jsme se v této těžké době dokázali sjednotit jako národ. Ukázali jsme solidaritu a schopnost poskytovat organizovanou pomoc. Nicméně očekáváme, že ve společnosti se brzy dostaví únava. Válka není otázkou několika málo týdnů, jednorázové pomoci nebo pár stovek příchozích, její důsledky nás mohou zasáhnout na mnoho let. Už se začínají projevovat ve zdražování pohonných hmot, ale i spotřebního zboží. Čekají nás důležité výzvy – začlenění ukrajinských migrantů do společnosti, podpora jejich psychického zotavení a poskytnutí takové sociální pomoci, která jim tu postupně umožní opět fungovat a pokračovat v osobním nebo profesním životě. 

Musíme počítat s tím, že s narůstající délkou konfliktu a počtem uprchlíků se budeme setkávat i s nevolí ze strany běžných českých občanů. Na sociálních sítích už nyní vnímáme negativní ohlasy vůči různým výhodám, které se Ukrajincům dočasně udělují – ať už je to cestovné zdarma, zpřístupnění obecních bytů, různé zjednodušené postupy, materiální sbírky, nebo i jejich začlenění na pracovním trhu. 

Osobně věřím, že po této zkušenosti s tak masovým přijímáním uprchlíků nastane v české společnosti i pozitivní posun. Osobní zkušenost, kterou lidé v Česku  získají v přímém kontaktu s příchozími Ukrajinkami a jejich rodinami, bude neocenitelná. Díky tomu by migrace mohla získat humánnější tvář. Pochopíme, že se za ní vždycky skrývají konkrétní lidské osudy a touha po důstojném životě.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • PRVNÍ MUŽ NA TITULCE HEROINE Lukáš Houdek je muž mnoha talentů a zájmů. Aktivista, novinář, vedoucí projektu HateFree Culture, světoběžník i humanitární pracovník. Jako výrazného umělce, který dokáže svými projekty tnout do živého a naštvat spoustu lidí, ho představuje polský spisovatel Mariusz Szczygieł. „Mám takové pravidlo: nikdy nikomu neříkám, že má hrozné názory. Lidi neodsuzuju, nestavím je na pranýř. To totiž nikdy nefunguje,“ říká Lukáš Houdek. Prvním mužem na obálce Heroine nemohl být nikdo jiný!
  • ACH TI MUŽI! Nové číslo časopisu Heroine je tentokrát hodně o mužích a od mužů. Říká se, že přišli o své tradiční role a nové teď horko těžko hledají, což s sebou nese spoustu mrzutostí. A tak jsme si chtěli na onu pověstnou „mužskou krizi“ posvítit. Co to vůbec je? Kdo za ni může? A kde je svět ještě v pořádku? Dali jsme mužům možnost mluvit o tom, co je trápí a čeho se děsí.
  • LIBUŠE JARCOVJÁKOVÁ Její černobílé, často neostré, emotivní a obnažené snímky jdou na dřeň. Fotí už od šedesátých let, její tvorba byla ale téměř neznámá až do výstavy v Arles v roce 2019. Tu pak deník The Guardian vyhlásil nejlepší výstavou roku a z Jarcovjákové byla rázem světová senzace. S Marikou Pecháčkovou si v intimním rozhovoru povídala o bolesti nohou, o vztazích s muži i ženami, a hlavně o focení. „Já věděla, že to nikdo neuvidí, tak jsem byla absolutně bez cenzury. Pak se posunulo vnímání toho, co je přípustné pro svět umění. Miluju fotografickou chybu; když se objeví, vítám ji.“
  • BOŽÍ VODA Taky milujete přírodní nápoje jako kombucha, kvašené tibi limonády nebo domácí zázvorové pivo? Pak prostě nesmíte vynechat ani březovou mízu. Čepovaná přímo ze stromu chutná jako osvěžující, mírně nasládlá pramenitá voda. Když ale vyzrává v lahvích obohacená o trnky, višně, květy růží nebo třeba kopřivy, můžete se těšit na chuťový koncert. A prý má téměř zázračné účinky!

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 41 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

ilona kynychová | 23. 3. 2022 7:57

Může mi někdo vysvětlit, proč se neuchýlí do vnitrozemí na Ukrajině a opouštějí svou vlast?
Ve vnitrozemí se nebojuje, nemají jazykovou barieru a postaral by se o ně jejich vlastní sociální program. Svou prací ve své vlasti by ji pomáhaly k obnově, o tom nikdo ještě nepřemýšlel?

+569
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Heinrich | 23. 3. 2022 13:43

Píšete nesmysli.
Rozšiřujete paniku.
Vozil jsem v prvním týdnu rodiny spolupracovníků od hranic do Prahy.
Vím vše z první ruky.

-103
Reagovat
Zobrazit komentovanou zprávu