„Svoboda slova je vědomí odpovědnosti,“ říká Apolena Rychlíková v Hlasu Heroine

Podcast
Pavel Houdek, Ilona Kleníková
| 5. 4. 2021 | 9 komentářů | 5 918
„Svoboda slova je vědomí odpovědnosti,“ říká Apolena Rychlíková v Hlasu Heroine
Foto: Pavel Houdek

Dokumentaristka, novinářka a feministka, která říká, co si myslí, i když se to nemusí každému líbit. Apolena Rychlíková v podcastu Hlas Heroine mluví o roli oligarchů v médiích nebo o tom, jestli by měly za nenávistné komentáře ve veřejném prostoru padat tvrdé tresty. Proč si myslí, že svými filmy nemůže změnit svět? Poslechněte si nový díl Hlasu Heroine.

Apolena Rychlíková, která působí v Alarmu a ve veřejnoprávních médiích, se otevřeně hlásí ke své levicové názorové orientaci. „Jsem přesvědčená o tom, že to, jestli jsem levicová, má maximálně dopad na to, jakým způsobem si vybírám témata, o kterých referuju,“ říká novinářka a filmařka.  

A jsou to často témata, o kterých se u nás dříve moc nepsalo. „V porevolučním budování jsme zapomněli na to, že tady jsou lidé, kteří ho nestíhali. V tom zápase začali prohrávat třeba už v 90. letech. Málo se mluvilo o systémových podobách sociálního vyloučení,“ vysvětluje Apolena Rychlíková. Novinářkou a dokumentaristkou se stala proto, že chtěla tuhle mezeru zaplnit. „Byla v tom moje vnitřní chuť zjistit, jak se jim žije, jak přemýšlejí, jak se jejich socioekonomická situace promítá do toho, jak vnímají demokracii nebo spravedlnost,“ říká. To proto se věnuje tématům, které považuje za podstatné pro celou společnost, jako jsou exekuce, feminizace chudoby, dopady klimatických změn nebo nerovné postavení regionů.

Velkou odezvu měl její dokument Hranice práce o neutěšených podmínkách lidí ve špatně placených zaměstnáních, který vytvořila se Sašou Uhlovou. „Nejsem sociální pracovnice, já popisuju realitu, ale nemůžu jim pomoct změnit jejich situaci, nemám na to žádné nástroje,“ upozorňuje Apolena Rychlíková. „Nějaký smysl to má, můžu věci posouvat, tenhle projekt výrazně posunul mediální scénu k většímu zájmu o sociální tematiku. Ale nezměním tím svět.“

Poslechněte si i další díly podcastu Hlas Heroine

Lucie Hrdá: Právnička se specializací na domácí a sexualizované násilí

Nora Fridrichová: Novinářka a filantropka

Pavlína Louženská: Marketérka, mentorka a zakladatelka komunity Holky z marketingu

Adriana Černá: Mluvčí Člověka v tísni o nenávisti 

Šárka Kabátová: Novinářka, která se nebojí extremistů 

Johanna Nejedlová: Oceňovaná aktivistka v oblastií sexuálního násilí 

ToyBox: Ilustrátorka a komiksová kreslířka

Apolena je výrazná osobnost a spoustu lidí dráždí svými postoji i názory. Jako mnoho žen aktivních ve veřejném prostoru i ona čelí nenávistným komentářům. Přesto si nemyslí, že by jejich autoři měli dostat přísné tresty. „Myslím, že společnost by se to měla učit řešit jinak než tím, že někoho pošleš na x měsíců do vězení. Zároveň bychom měli umět nastavovat mantinely toho, jak se ve veřejném prostoru vyjadřovat, aby ti anonymní hejtři, kteří píšou extrémně odporný věci, se necítili tak, že na ně si spravedlnost nepřijde,“ uvažuje.

„Nemyslím, že Česká republika je země, která by potírala svobodu slova. Spíš se učíme vyrovnávat s tím, že mít svobodu slova znamená i mít odpovědnost za to, co říkáš,“ říká Apolena Rychlíková. „Svoboda slova je vědomí odpovědnosti. To, co říkám, může být kritizovatelný a má být kritizovatelný. Tuhle kritiku musím umět přijmout a nebrat ji automaticky jako útlak,“ dodává. Konkrétní příklady, jak řešit „nápravu“ autorů nepřijatelných komentářů, zmiňuje v podcastu Hlas Heroine.

V rozhovoru s Pavlem Houdkem se také zamýšlí nad rolí oligarchů, kteří vlastní média. „Není zdravé, když si Českou republiku v zájmu různých svých zájmů rozporcuje skupina oligarchů, kteří si přes svá média můžou vyřizovat účty nebo nastolovat vlastní agendu, kterou my ani nedohlídneme,“ soudí. „Média jsou vliv,“ je přesvědčená. „Oligarchové média mají, proto je důležité, aby byla i nezávislá média.“ 

K Apoleně patří i feministické postoje. „Jsem hrdá feministka,“ říká v podcastu Hlas Heroine otevřeně. „Feminismus je pro mě snaha o spravedlivý, solidárnější a bezpečnější společnost. Ve výsledku se netýká genderu, je to emancipace a větší svoboda pro všechny – pro muže, kteří se rozhodnou pečovat, pro ženy, které se rozhodnou pečovat, i pro ženy, které se rozhodnou nepečovat… Je to podhoubí, ze kterého může vyrůst svobodné rozhodování.“

Proč ji zajímá, co si myslí a čím žije generace zoomerů? A o čem budou její další filmy? Poslechtěte si další díl podcastu Hlas Heroine.

Podcast Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách.

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • LUCIE HRDÁ Tváří titulní strany je advokátka Lucie Hrdá. „Oběti připodobňují znásilnění k vraždě duše a mnoho z nich tvrdí, že by byly raději mrtvé, než aby žily s touto zkušeností dál. Pokud se na tyto zločiny stále pohlíží jako na ublížení na zdraví, je to podle mě naprosté nepochopení,“ říká v našem rozhovoru. Organizace Bez trestu, kterou spoluzakládala, zveřejňuje skutečné rozsudky, aby upozornila na to, za jaké činy odcházejí pachatelé od soudů jen s podmínečnými tresty. „O násilí nesmíme mlčet,“ říká Lucie a sama se neúnavně angažuje.
    Lucii Hrdou fotila naše spolupracovnice v Londýně Eliška Sky.
  • STOP NÁSILÍ NA ŽENÁCH! Nějakou formu domácího násilí zažilo 20–40 % žen. V době první covidové vlny narostlo domácí násilí až o 50 %. Každá třetí žena se stala terčem sexuálního obtěžování. Zkušenost se znásilněním má asi 5–10 % českých žen, přičemž naprostá většina z nich se nikdy neobrátí na policii. Co ještě potřebujeme slyšet, abychom jako společnost přestali zavírat oči před domácím a sexualizovaným násilím?
  • MŮJ ŽIVOT S MOHAMEDEM „Mohamed zná holky, jako jsem já (35+ single ženy s kariérou), jen z filmů. Já znám kluky jako Mohamed jen ze zpráv. Oba kolem těch stereotypů první týdny potichu našlapujeme. Nevíme, co čekat. On uzavírá svůj den modlitbou, já sklenkou vína.“ Michelle Losekoot svěřila Heroine svůj příběh o tom, jak nabídla hostitelskou péči jednomu z dětí, které na českém území skončily jako uprchlíci bez rodičů. Co při tom Michelle zjistila o sobě? A co o naší společnosti?
  • FAST FEMINIST FASHION Nakupují české feministky v řetězcích? Je udržitelná móda jen pro privilegované? A koho posiluje podceněné oblečení? Módní publicistka Veronika Ruppert se zamýšlí nad přesahy mezi feminismem a módou ohleduplnou k planetě i lidem. V příloze Sustainable přinášíme také rozhovor s klimatoložkou Táňou Míkovou a tipy na udržitelnější cestování z pera architekta Petera Bednára.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 9 komentářů

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc líbí

Plyšáček | 5. 4. 2021 15:33

"Apolena Rychlíková ... se otevřeně hlásí ke své levicové názorové orientaci"

To nic, já se zase veřejně hlásím ke své pedofilii.

+4
Reagovat

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

Leona ONA | 5. 4. 2021 18:53

Mi prijde ze mluvi hodne z patra, az povysene. Je neprijemna az namyslena. Pise teda mnohem lip nez mluvi.

-3
Reagovat