E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium

Násilnosti na Pride v Gruzii. Měl jsem strach, ale nesmíme mlčet, říká Stupka. Týká se to i Česka

12. červenec 2023
13 974

Proč jsou potřeba Pride festivaly? Tak třeba proto, že pořád existuje nemálo lidí, kterým existence LGBTQ+ lidí vadí a neváhají to vyjádřit agresí a násilím. V Gruzii v sobotu předčasně skončil Pride festival, když na něj vniklo 2000 extremistů. Právník a aktivista Kryštof Stupka se festivalu účastnil a popsal svou zkušenost. Jsou v gruzínském dění paralely se situací v Česku?

Násilníci a extremisti se baví ničením vybavení na Pride festivalu v gruzínském Tbilisi.Foto: Mariam Nikuradze/OC Media, Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International

Násilí, pohled na spálené vlajky, rozbité sklo a strašidelný jásot opilých extremistů, kteří se kochali v hrůze, kterou způsobili queer komunitě – to je děsivá scéna, která se odehrála během Tbilisi Pride tuto sobotu. Hlavní město Gruzie bylo svědkem agrese vůči oslavě rozmanitosti. Kolem dvou tisíc extremistů vniklo na soukromý pozemek, kde měl proběhnout Pride Festival, ničili a kradli vybavení areálu a ohrožovali účastníky akce.

Násilnosti v Tbilisi si prohlédněte ve fotogalerii:

Pokračující bolest queer lidí

Jako queer aktivista vystoupil Kryštof Stupka na letošní konferenci o LGBTQ+ právech v rámci Tbilisi Pride, kterou spoluorganizovala Rada Evropy. Svou řeč začal smutným přiznáním: „It's 2023 and we still cannot talk about pride without talking about pain.“

To ještě netušil, jak děsivou ozvěnou se jeho slova rozezní. O pár dnů později se Kryštof chystal vyrazit na Pride festival, když mu přišla zpráva, že organizátoři, jeho blízcí přátelé, byli evakuováni policií a že on by měl raději zůstat doma a nevycházet ven. „Měl jsem strach, ale to není nic ve srovnání s bolestí, kterou utrpěla queer komunita v Gruzii,“ říká Kryštof Stupka.

Vládnoucí strana nenávist k LGBTQ+ lidem podporuje

Prezidentka Salome Zurabišvili odsoudila neochotu vládnoucí strany Gruzínský sen zasáhnout nebo odmítnout nenávistné projevy, které šíří její stoupenci. Řekla, že vládnoucí strana nese plnou odpovědnost za to, co se stalo, protože před Pride festivalem vyvolávala napětí vůči LGBTQ+ lidem.

Strana Gruzínský sen dlouhodobě bojuje proti uznání práv queer jako lidských práv. Koordinace mezi útočníky, konzervativní platformou Alt Info, policií a stranou Gruzínský sen navíc naznačuje institucionální podporu těchto zločinů z nenávisti.

Mladí lidé už mají dost autoritářské a pro-ruské politiky strany Gruzínský sen. Věří v rovnost a chtějí být sami sebou bez obav z násilí a nenávisti.

„Vládnoucí strana Gruzínský sen, podporovaná církví, plánuje přijmout ohavný ‚anti-LGBTQ+ propaganda‘ zákon, přesnou kopii od Putina a Orbána. Jeho cílem není jen kodifikovat diskriminaci vůči queer lidem, ale úplně zničit lidskoprávní občanskou společnost, omezovat naši svobodu projevu a schopnost bojovat za naše práva,“ přibližuje Kryštof Stupka stav lidských práv v Gruzii.

Paralely se situací v České republice

Srovnání s Českou republikou se nabízí: ani u nás nejsou vládnoucí strany přívětivé ke queer lidem. Jak jsme viděli například při hlasování KDU-ČSL a ODS v otázce manželství pro všechny. Také u nás je na stole legislativa, která LGBTQ+ lidi přímo omezuje: snaha zakotvit manželství jako svazek muže a ženy do Ústavy. I u nás, navzdory tomu, že jsme sekulární stát a většina obyvatel se identifikuje jako ateisté, má katolická církev vazby na nejvyšší politiky, nemalý vliv a až na několik výjimek se její představitelé vůči LGBTQ+ lidem silně vymezují. Někteří dokonce násilnosti v Gruzii s výsměchem oslavovali. A také u nás si policie a další složky soudního systému často nevědí rady s násilím z nenávisti. „Nevědí rady“ je zde eufemismus pro „ignorují, bagatelizují, a tvrdí, že se to neděje“.

Foto: Shutterstock

Druzí nejohroženější v Česku. LGBTQ+ lidé mají důvod k obavám, po střelbě přišla přehlídka homofobie

Komentář

To všechno dohromady tvoří i v České republice podhoubí, jež reprodukuje nenávist a diskriminaci queer lidí a má potenciál proměnit se v otevřené násilí. Jako se stalo na Slovensku loni, když extremista zastřelil před klubem Tepláreň v Bratislavě dva queer lidi. Také u nás nejvyšší státní představitelé svými výroky zvyšují napětí vůči LGBTQ+ lidem a nesou tak zodpovědnost za nálady ve společnosti.

Jako to vyjádřila prezidentka Zuzana Čaputová právě po střelbě v Bratislavě: „Tři roky říkám, že i slova jsou zbraň. Že my politici jsme zodpovědní za každé jedno slovo, které vyslovíme. Přesto zde mnozí bezohledně zaplňují prostor nenávistí. Štve mě, že ani někteří prokurátoři a soudci verbálním trestným činům nepřikládají důležitost a nepovažují je za nebezpečné. Tři roky říkám a upozorňuji na to, že to nemusí skončit pouze u slov.“

Otázky a odpovědi

  • Kryštof Stupka je aktivista, který se věnuje především tématům práv LGBTQ+ lidí, klimatu a genderovým otázkám. Od dětství se pohyboval v zahraničí a vystudoval politologii a také práva na univerzitě na Sciences Po v Paříži. Má za sebou roční mandát na pozici mladého delegáta OSN, kde vystoupil s projevem o lidských právech. Jeho aktivity zahrnují i spolupráci s vládou či Evropskou unií. 

  • Jméno panenky Barbie je odvozené od jména Barbara. Tak se totiž jmenovala dcera Ruth Handlerové, která panenku vynalezla. Inspirací pro ní byla právě dcera, která se doma ráda hrála s papírovými modely podobných panenek. Díky ní si tehdejší majitelka společnosti Mattel uvědomila, že  objevila mezeru na trhu hraček. 

  • Barbie je celosvětový fenomén na trhu hraček. Je to nejprodávanější panenka ve světě už desítky let. Vyrábí ji americká společnost Mattel. 

Lidská práva jsou práva nás všech

A nezapomínejme na geopolitickou rovinu a dezinformační scénu: jak jsou tyto tendence a ideologie podobné těm, které šíří Rusko a vedle něj jeho podporovatelé např. v Maďarsku. Opravdu chceme v naší společnosti rétoriku jakou vede Rusko?

I proto je pro nás dění v Gruzii důležité. „Musíme ukazovat solidaritu s queer hnutími jak v Gruzii, tak v jiných státech světa. Nemůžeme mlčet, zatímco jsou queer komunity napadány. Musíme tlačit na mezinárodní organizace, spojence a zastánce lidských práv, aby stáli s queer hnutím kdekoliv. Musíme vyvíjet tlak na Evropskou komisi a americkou vládu, aby využívaly svého postavení a omezovali autoritářské tendence místních vládních stran a představitelů. Dlužíme to statečným queer lidem a aktivistům, kteří žijí v nenávisti, diskriminaci a násilí,“ vyzývá Stupka. Lidská práva jsou totiž práva nás všech.

Fotografie: Mariam Nikuradze/OC Media, Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International

Aktuální číslo

  • Kulturní války režisérky Barbary Herz
  • Může být matka dobrý „vědec“?
  • Jak vychovat odolné děti
  • Rodičovská půl na půl 
Popup se zavře za 8s