Násilnosti na Pride v Gruzii. Měl jsem strach, ale nesmíme mlčet, říká Stupka. Týká se to i Česka

Násilí, pohled na spálené vlajky, rozbité sklo a strašidelný jásot opilých extremistů, kteří se kochali v hrůze, kterou způsobili queer komunitě – to je děsivá scéna, která se odehrála během Tbilisi Pride tuto sobotu. Hlavní město Gruzie bylo svědkem agrese vůči oslavě rozmanitosti. Kolem dvou tisíc extremistů vniklo na soukromý pozemek, kde měl proběhnout Pride Festival, ničili a kradli vybavení areálu a ohrožovali účastníky akce.

Jako queer aktivista vystoupil Kryštof Stupka na letošní konferenci o LGBTQ+ právech v rámci Tbilisi Pride, kterou spoluorganizovala Rada Evropy. Svou řeč začal smutným přiznáním: „It's 2023 and we still cannot talk about pride without talking about pain.“

To ještě netušil, jak děsivou ozvěnou se jeho slova rozezní. O pár dnů později se Kryštof chystal vyrazit na Pride festival, když mu přišla zpráva, že organizátoři, jeho blízcí přátelé, byli evakuováni policií a že on by měl raději zůstat doma a nevycházet ven. „Měl jsem strach, ale to není nic ve srovnání s bolestí, kterou utrpěla queer komunita v Gruzii,“ říká Kryštof Stupka.

Prezidentka Salome Zurabišvili odsoudila neochotu vládnoucí strany Gruzínský sen zasáhnout nebo odmítnout nenávistné projevy, které šíří její stoupenci. Řekla, že vládnoucí strana nese plnou odpovědnost za to, co se stalo, protože před Pride festivalem vyvolávala napětí vůči LGBTQ+ lidem.

Strana Gruzínský sen dlouhodobě bojuje proti uznání práv queer jako lidských práv. Koordinace mezi útočníky, konzervativní platformou Alt Info, policií a stranou Gruzínský sen navíc naznačuje institucionální podporu těchto zločinů z nenávisti.

„Vládnoucí strana Gruzínský sen, podporovaná církví, plánuje přijmout ohavný ‚anti-LGBTQ+ propaganda‘ zákon, přesnou kopii od Putina a Orbána. Jeho cílem není jen kodifikovat diskriminaci vůči queer lidem, ale úplně zničit lidskoprávní občanskou společnost, omezovat naši svobodu projevu a schopnost bojovat za naše práva,“ přibližuje Kryštof Stupka stav lidských práv v Gruzii.

Srovnání s Českou republikou se nabízí: ani u nás nejsou vládnoucí strany přívětivé ke queer lidem. Jak jsme viděli například při hlasování KDU-ČSL a ODS v otázce manželství pro všechny. Také u nás je na stole legislativa, která LGBTQ+ lidi přímo omezuje: snaha zakotvit manželství jako svazek muže a ženy do Ústavy. I u nás, navzdory tomu, že jsme sekulární stát a většina obyvatel se identifikuje jako ateisté, má katolická církev vazby na nejvyšší politiky, nemalý vliv a až na několik výjimek se její představitelé vůči LGBTQ+ lidem silně vymezují. Někteří dokonce násilnosti v Gruzii s výsměchem oslavovali. A také u nás si policie a další složky soudního systému často nevědí rady s násilím z nenávisti. „Nevědí rady“ je zde eufemismus pro „ignorují, bagatelizují, a tvrdí, že se to neděje“.

Jako to vyjádřila prezidentka Zuzana Čaputová právě po střelbě v Bratislavě: „Tři roky říkám, že i slova jsou zbraň. Že my politici jsme zodpovědní za každé jedno slovo, které vyslovíme. Přesto zde mnozí bezohledně zaplňují prostor nenávistí. Štve mě, že ani někteří prokurátoři a soudci verbálním trestným činům nepřikládají důležitost a nepovažují je za nebezpečné. Tři roky říkám a upozorňuji na to, že to nemusí skončit pouze u slov.“

A nezapomínejme na geopolitickou rovinu a dezinformační scénu: jak jsou tyto tendence a ideologie podobné těm, které šíří Rusko a vedle něj jeho podporovatelé např. v Maďarsku. Opravdu chceme v naší společnosti rétoriku jakou vede Rusko?

I proto je pro nás dění v Gruzii důležité. „Musíme ukazovat solidaritu s queer hnutími jak v Gruzii, tak v jiných státech světa. Nemůžeme mlčet, zatímco jsou queer komunity napadány. Musíme tlačit na mezinárodní organizace, spojence a zastánce lidských práv, aby stáli s queer hnutím kdekoliv. Musíme vyvíjet tlak na Evropskou komisi a americkou vládu, aby využívaly svého postavení a omezovali autoritářské tendence místních vládních stran a představitelů. Dlužíme to statečným queer lidem a aktivistům, kteří žijí v nenávisti, diskriminaci a násilí,“ vyzývá Stupka. Lidská práva jsou totiž práva nás všech.

Fotografie: Mariam Nikuradze/OC Media, Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International