Nové číslo Heroine o odvaze, právě v prodeji! 💌

Co smí škola zakazovat? Nejde jen o tepláky a crop topy, ale o práva dětí, říká Bučinská Němečková

30. říjen 2025

Škola není kasárna ani módní přehlídka. Co můžou školy dětem opravdu zakázat – a kdy už to není výchova, ale porušování zákona? Podle Ágnes Bučinské Němečkové z Českého helsinského výboru se dnes pod zástěrkou „slušnosti“ často reguluje tělo, identita i sociální status dětí. A to je problém, který se týká celé společnosti.

Ágnes Bučinská Němečková ve studiu podcastu Hlas Heroine.Foto: Jiří Matoušek

Školní řády se dřív oháněly „dobrými mravy“, dnes „vhodným oblečením“. Podstata je ale stejná: vágní pravidla, která často míří na dívčí oblečení a děti z rodin s menšími možnostmi. Školní řády nemají potírat projevy identitu a nesmí působit diskriminačně, upozorňuje Ágnes Bučinská Němečková z Českého helsinského výboru. 

podcastu Hlas Heroine vysvětluje, že škola může oblečení regulovat pouze z důvodu bezpečnosti – typicky to může být například pravidlo nosit uzavřenou obuv v dílnách nebo na hodiny tělocviku.

VIDEO: Podívejte se na celý rozhovor o tom, co škola smí a nesmí zakazovat

„Zároveň nemůže zasahovat do toho, co si děti obléknou na sebe, pokud je to nijak neohrožuje na bezpečnosti,“ říká. Zákazy tepláků, crop topů nebo dokonce „sportovních mikin“ proto nemají právní oporu. Nejde totiž o žádné konkrétní riziko.

Debata se často láme na „ochraně“ před možným rozptylováním a obtěžováním. Tady je odpověď jasná: obviňovat dívky z toho, že někoho rozptylují, je victim-blaming a do škol nepatří, připomíná Ágnes Bučinská Němečková. Místo kontroly těl má škola učit respekt a práci s hranicemi.

Pro spoustu rodin jsou tepláky dostupné, funkční a čisté oblečení. „Pokud dítě nemá rodinu, která je schopná ho vybavit takovým oblečením, co si škola představuje a rodič, samoživitel, má oblečení pro to dítě z charitního šatníku, tak často tepláky nebo sportovní oblečení jsou to jediné, na co rodič má,“ připomíná Ágnes Bučinská Němečková. „Je otázka, jestli dítě diskriminovat ještě podruhé tím, že ho pošleme převléknout nebo ho za to budeme trestat, když třeba ani nemá jinou možnost, jak se obléknout.“

Sledujte podcast Hlas Heroine na Spotify.

Neobstojí ani argument, že požadavek na dodržování dress codu připravuje děti na podmínky v budoucím zaměstnání. Podle Ágnes nejde o srovnatelnou situaci: v práci se dobrovolně rozhoduju, jestli přijmu dress code. Do školy chodit musím. A pokud škola sama porušuje zákon, co děti vlastně o právu a autoritě učí? Zamýšlí se Ágnes, která v Českém helsinském výboru vede projevy na ochranu práv dětí. „My něco po dětech chceme, porušujeme tím zákon a pak se hrozně divíme, že ty děti to nedodržují,“ kroutí hlavou.

V rozhovoru rozebírá také oprávněnost zákazu nošení mobilů nebo chytrých hodinek do školy, známkování úkolů a dalších „oblíbených“ bodů školních řádů. A radí také, co může dělat, když škola neoprávněně vyžaduje dodržování určitých pravidel.

Poslechněte si celý podcast na YouTube, Spotify nebo Apple Podcasts

Co dalšího se v podcastu dozvíte:

  • Jak poznat, kdy škola porušuje práva dětí.
  • Jak se bránit: praktický návod krok za krokem.
  • Co s tím může udělat rodič i samo dítě.
  • Proč je oblečení součást identity a jak souvisí s právem na sebevyjádření.
  • Proč je potřeba si prostudovat školní řád ještě před nástupem do školy.


Foto: Nadace České spořitelny

Tato epizoda vznikla díky podpoře Nadace České spořitelny.

Popup se zavře za 8s