„Komu budeš věřit? Mně, anebo svým prolhaným očím?“
Domácí násilí není jen fyzické, ale i psychické. Specifický způsob manipulace, tzv. gaslighting, spočívá v ovládnutí oběti tím, že znejistíte její vnímání reality. Těžko se totiž postaví na odpor ten, kdo nedůvěřuje vlastnímu úsudku.
Gaslight, film z roku 1944 s Ingrid Bergmanovou, poskytl základ pro nový význam aktuálně velmi populárního slova. Zápletka je sugestivní a ilustrativní – manžel se chce zbavit své důvěřivé a naivní ženy, aby se dostal k jejím penězům. Různými způsoby se snaží znevěrohodnit její vnímání reality a doslova ji dohnat k šílenství.
Do kabelky jí podsune své hodinky a následně ji obviní z kleptomanie. Vyměňuje obrazy na zdech a tvrdí, že to udělala sama. Pravidelně odchází pátrat na půdu po jejích ukrytých špercích, což způsobuje, že světlo plynových lamp (gas lights) v přízemí kolísá. Když se ho na to manželka zeptá, vnucuje jí, že je to jen výplod její fantazie…
Originální plakát k filmu Gaslight společnosti MGM. Ingrid Bergmanová a Charles Boyer.
Tzv. gaslighting obvykle nemá tak přímočarou podobu a manipulátoři se ho zhusta ani nedopouštějí vědomě. To ale nemění nic na tom, že dlouhodobé vystavení takovému druhu zneužívání může člověka psychicky poškodit natolik, že si následky ponese celý život.
„Je to víc než jen manipulace,“ píše jedna z anonymních uživatelek na diskusním fóru podpůrné skupiny. „Když vám někdo opakuje, někdy méně často, někdy častěji, ale celé roky, že vaše pocity, vjemy, vzpomínky jsou popletené, chybné, špatně pochopené nebo nesprávně zasazené, nakonec vás to zničí. Na konci pak stojí člověk, který nemá ani kousek sebedůvěry a který úplně ztratil sám sebe. Je to jako smrt způsobená tisícem malých říznutí.“
Nejlépe zdokumentovaný je gaslighting v partnerství nebo manželství, kde obětí je žena a manipulátorem muž. Neplatí to ale zdaleka výhradně. V případech, kdy je obětí muž, je v násobně těžší pozici, protože společnost není nastavená na tyto oběti psychického násilí – a zřejmě mu dá najevo, že mu nevěří.
Gaslighting se často také objevuje na pracovišti; může se odehrávat na ose nadřízený-podřízený, ale i mezi dvěma stejně postavenými zaměstnanci. Mezi jeho znaky může patřit záměrně chybné předávání informací (kolega vám „omylem“ sdělí špatný čas porady nebo vás vynechá z mailing listu u důležité zprávy), šíření poškozujících informací a drbů mezi ostatními, převzetí nebo zpochybnění vašich zásluh.
Trvale traumatizující může být v rodině ve vztahu dítě-rodič. Objevuje se jednoduše všude, kde je jeden ve vztahu trvale ve slabší pozici. Kdo tahá za kratší konec a je na druhém nějakým způsobem závislý. Proto není jednoduché „jen tak odejít“.
Měli byste být šťastní
Fyzické násilí má jednu (pochybnou) výhodu. Dříve nebo později po něm zůstane důkaz, který může pomoci se od násilníka osvobodit. Dokázat světu své psychické utrpení je mnohem těžší. Oběť je totiž postupně přesvědčována, že za jakékoliv trápení si může sama a „pevnou půdu pod nohama“ nalezne zas jen u svého tyrana.
Co přesně je tedy gaslighting? Podle slovníkové definice jde o „zákeřnou formu psychického zneužívání, které se snaží podrýt vnitřní integritu oběti tím, že ji nutí zpochybňovat svou příčetnost a důvěru ve vlastní úsudek. Znevěrohodněním a přemazáním verze událostí oběti získává manipulátor mentální a emocionální převahu a činí ji na sobě závislou.“
#YouToo, Donalde
Aktuální vysoká frekventovanost slova má kořeny v americké politice; termín se začal používat jako popis pro způsob, jakým Trumpova administrativa i prezident sám komunikuje s občany.
Kombinace otevřených lží, zakrývání zjevného, podrývání konceptů pravdy a ověřitelnosti faktů, označování jiného pohledu za „fake news“, to vše je chování jako z příručky manipulátora.
Jednotlivé projevy gaslightingu vypadají poměrně nevinně – jako běžný partnerský nesoulad nebo nedorozumění. Je snadné nebrat ho vážně (Dokonce i v jednom díle Přátel je scéna, kdy Joey komediálně vděčným způsobem vybruslí gaslightingem z nepříjemného setkání. Situace sama je ale jako vystřižená z manuálu toxické komunikace.)
Podobně jako u projevů manipulativních poruch osobnosti (typicky narcistní) si oběť většinou velmi dlouho nevšimne, že se něco děje. Průvodním projevem bývá právě neurčitý pocit inkongruence; něco vám jednoduše nesedí. Měli byste být šťastní, ale nejste. Vaše intuice vám říká, že se vám děje něco zlého, ale vy na to nedokáže ukázat.
V jednom starém vtipu, který se připisuje Groucho Marxovi nebo Richardu Pryorovi, manžel natolik ovládá percepci událostí své ženy, že když je přistižen in flagranti, existenci celé očividné situace popře a zvolá: „Komu budeš věřit!? Mně, nebo svým prolhaným očím?“ Zdá se to přehnané, ale není. Oběť gaslightingu totiž přestává důvěřovat i svým pěti smyslům.
Vařící se žába
Jak je vůbec možné přesvědčit dospělého, svéprávného, často i vysoce inteligentního člověka, že nemůže důvěřovat svým uším a očím, své paměti, sám sobě? Jak už jsme ukázali, nahrává tomu typ situace, kdy oběť je v oslabené pozici nebo už přímo závislá na někom, kdo ve vztahu dominuje nebo o to usiluje.
Bývají to na první pohled malé a nevýznamné spory, které ale brzy eskalují. „Na začátku našeho vztahu jsem si nebyla moc jistá v řízení auta,“ popisuje uživatelka diskusního fóra na Redditu. „Žertovali jsme o tom, jak moc jsem v tom marná. Opakovalo se to tak často, až jsem najednou vůbec nemohla sednout za volant. Nesměla jsem si sama dojet na nákup ani za kamarádkou. Neuměla jsem přece řídit! Ve výsledku mě všude vozil on – a měl absolutní kontrolu nad tím, kam a kdy jezdím.“
Právě ono pomalé posouvání perspektivy a hranic přípustného dělá z gaslightingu tak nebezpečnou techniku. Jako příslovečná vařící se žába je oběť pomalu posunována tam, kde její pocity a úsudek nemají žádnou váhu a její vnímání reality zcela závisí na osobě manipulátora.
Když se oběť pokusí to pojmenovat, není pro tyrana nic snazšího než to popřít. „Jsi moc přecitlivělá! Nic takového se přece neděje.“ A s něčím, co se neděje a nikdo kromě vás to nevidí, bojovat nelze.
Váš muž začne chodit pozdě z práce. Když se to stane podesáté v řadě, zeptáte se proč. ‚Cože?‘ vykřikne dotčeně. ‚Já že chodím pozdě? Není to spíš tak, že ztrácíš přehled o čase?‘ A vy o sobě zapochybujete.
Druhý den se to stane zas a tentokrát si ověříte na hodinách, že je skutečně pozdě. Řeknete mu to. ‚To není pravda! Domů přece chodím vždycky takhle.‘ Snažíte se namítat, že se to stalo jen v posledních dvou týdnech. On trvá na svém a zauvažuje, jestli jste byla vždycky takhle nevšímavá a zmatená. Vážně, měla byste se dát dohromady. A tak pokrčíte rameny a žijete dál a on má dál poměr se svou sekretářkou.
Pak jednoho dne najdete v prádle kalhotky, které nejsou vaše. Když se ho zeptáte, tvrdí vám, že to jsou ty, které vám dal před dvěma lety k výročí. Jak si to můžete nepamatovat? Vážně vám na jeho dárcích tak málo záleží? Omluvíte se. Cítíte vinu a stud za svou špatnou paměť. Jdete s ním na večeři na usmířenou a jako překvapení si vezmete kalhotky té druhé ženy.
Může se to stát i vám
Přestože do manipulativních vztahů často vstupují muži i ženy, kteří mají určitý předpoklad stát se manipulovaným nebo manipulátorem, gaslightingu může být vystaven každý. Prvním krokem sebeobrany je rozpoznat, co se děje, a – dát se na útěk. Možná to zní dramaticky, ale psychologové se shodují, že právě jako je psychické zneužívání zničující, je možnost nápravy jeho pachatele nízká anebo rovnou žádná. Kdo uteče, vyhraje.
Následujících deset příznaků nemusí bez výjimky značit manipulaci anebo být přímým projevem gaslightingu, ale kombinaci následujícího chování neberte na lehkou váhu. Zvlášť když vám vnitřní hlas napovídá, že něco není tak, jak by mělo. Co tedy manipulátoři dělají?
- Lžou vám do očí
Víte, že je to lež. Ale přesto ji vyslovují bez hnutí brvou. Sebejistě. Nestoudně. Protože tím zakládají precedent; jestliže jim to projde, můžou lhát dál a vy si nebudete nikdy jistí, co je pravda a co ne. Cílem je udržet vás v nejistotě a pochybnostech.
- Popřou to, co řekli, a to i přesto, že máte důkaz
Jste si jistí tím, co vyslovili. Slyšeli jste to na vlastní uši. Ale přesto vám dokola opakují, že to bylo jinak. Zaváháte. Co když jste to opravdu špatně pochopili? Čím častěji se tohle děje, tím méně spoléháte na své vnímání reality a přejímáte to jejich.
- Používají to, co je vám drahé, jako zbraň
Moc dobře vědí, jak jsou pro vás důležité vaše děti. A vnímají, jak hrdí jste na to, kým jste. Budou to první věci, na které zaútočí. Máte-li děti, sdělí vám, že nejste dost dobrá matka/otec. Zmíní se, že byste byli vážně báječná osobnost, kdyby nebylo dlouhé řady vašich špatných vlastností a poklesků. Útočí na samu podstatu vaší identity.
- Pokračují v tom pomalu a soustavně, dokud už nemáte sílu se bránit
Tohle je na psychickém zneužívání to nejzákeřnější. Děje se neustále, v malých dávkách, ale bez oddechu. Lež tu, lež tam, jízlivá poznámka nebo ponižující komentář jednou za čas… A všechno se sčítá. I ti nejbystřejší a nejodolnější lidé tomu mohou podlehnout. Jako ta chudák žába: děje se to tak pozvolna, že si nevšimne, že voda se už vaří.
- Jejich činy neodpovídají tomu, co říkají
Pokud máte podezření, že proti vám někdo zkouší používat tuhle taktiku, soustřeďte se na to, co dělá – a méně na to, co říká. Protože jejich slova nic neznamenají, jsou to „jen“ řeči. Teprve jejich činy je prozradí.
- Občas se zdánlivě napraví, omluví se, podpoří vás – aby vás zmátli
Ten samý člověk, co vás svými slovy a skutky tak dlouho zraňoval a naznačoval vám, že nemáte žádnou hodnotu, vás najednou pochválí, podpoří, poplácá po zádech. V důsledku to jen posílí váš pocit zmatku a nedůvěry v sebe. Myslíte si: „Třeba to není nakonec tak zlé.“ (Ale je.) Zauvažujte, za co vás ten druhý ocenil. Obvykle se ukáže, že je to něco, co se mu hodí do krámu.
- Ovládají tzv. přenos
Jestliže mají problém se závislostí anebo s podváděním, zřejmě vás budou obviňovat právě z toho. A to tak často, že se začnete hájit, čímž se z chování manipulátora přenese pozornost na vás.
- Snaží se ostatní postavit proti vám
Uslyšíte věci jako „Můj kamarád X si myslí, že jsi divná.“ Nebo „Moje známá Y se zmínila, že jsi úplně neschopný.“ Mějte na paměti, že to neznamená, že by to doopravdy řekli. Obvykle si tvrzení manipulátora nemáte jak ověřit, ale vzbudí ve vás dojem, že nemůžete důvěřovat vůbec nikomu. Jen jemu, vašemu nejbližšímu. Izolace mu nad vámi dává ještě větší moc.
- Tvrdí ostatním, že „nejste v pořádku“
Velmi efektivní způsob, jak vás znevěrohodnit a odzbrojit. Pokud v ostatních vzbudí dojem, že jste labilní a nedá se vám věřit, přesně to se také stane; pokud se pokusíte někomu svěřit se svými obavami, odbydou je coby nepodložené nebo vymyšlené.
- Říkají, že všichni ostatní lžou
Když se jim podaří vám namluvit, že všichni (rodina, přátelé, média) lžou, ještě víc tím podkopou vaše vnímání reality. Vzbudí dojem, že pouze oni sami vědí, „jaká je skutečná pravda“. A je to právě ta, která se jim hodí a kterou vás můžou ovládat.
