Dárek k MDŽ? Místo květiny orgasmus

9 034 | Anna Urbanová | 8. 3. 2019 | 3 komentáře | Den žen

Funguje to trochu, jako když se řekne porno. Všechny to zajímá, ale jen málokdy se to stane předmětem diskuze. Co to je? Ženský orgasmus.

Podobně jako řada dalších věcí spojených se sexem je ženský orgasmus obestřen množstvím obecně sdílených pravd, domněnek nebo rovnou úplných nesmyslů.

Říkává se, že orgasmus je pro ženu jen třešničkou na dortu. Takový bonus. Poměrně často zaslechnete, že nás to přece „baví i bez toho“. Jde nám prý o úplně jiné věci než o vyvrcholení. Lidově populární sexuoložka Laura Janáčková před pár lety tvrdila, že žena orgasmus ráda vymění za porozumění a laskavost.

Jenže bonusy se rozdávají jen párkrát do roka. A k čemu je vám třešnička, když se díváte, jak se dortem pravidelně láduje někdo jiný?

Ženy orgasmus chtějí, to je bez debat. Ale cesta k němu je plná překážek, a tak se někdy nakonec zdá snadnější rezignovat. Jenže jakmile všichni podepíšeme nevyřčenou dohodu, že ženská rozkoš je něco navíc, dostáváme se na pěkně šikmou plochu. Když je něco jen navíc, vlastně ani nevadí, když to není moc často, že?

Zřejmě namítnete, že orgasmus u žen dnes přece není žádné tabu. Ale skutečně jsme o něm schopni mluvit volně, bez předsudků a odsudků, bez paušalizací a bez studu? Dále se nabízí otázka, proč o něm vůbec mluvit. Některá ho má, některá ho nemá, to je normální.

Jenže když se k slovu dostane statistika a průzkumy, ukáže se doslova ve vší nahotě, že tak jednoduché to zdaleka není.

Máme právo to chtít?

Ženský orgasmus je celkem vzato k ničemu. Zatímco ejakulace je jediným přirozeným způsobem, jak může dojít k oplodnění, příroda ženskou rozkoš ničím takovým nevybavila.

Ještě před válkou bylo společensky nepřijatelné přiznat, že by spořádané ženy toužily něco takového zažívat prostě proto, že se jim to líbí; tato skandální vlastnost se přisuzovala jen prostitutkám.

Druhá vlna feminismu a společenské uvolnění na přelomu padesátých a šedesátých let tenhle deterministický pohled na sex rázně smetly. Obrovsky se rozšířilo pole sexuologického výzkumu; A. Kinsey se svým Sexuálním chováním ženy (1953) odemkl spoustu Pandořiných skříněk (zejména co se týká ženské masturbace).

Na jeho práci navázali W. Masters a V. Johnsonová, kteří v přelomové knize Lidská sexuální aktivita popsali průběh ženského orgasmu, pojmenovali jeho čtyři fáze a celkově detabuizovali mnohé z ženské sexuality.

Masters of Sex

Příběh pracovního a později osobního svazku Masterse a Johnsonové zachycuje vynikající americký seriál Masters of Sex.

Pokud máte v oblibě seriál Mad Men, designové retro, výborné herce (zde exceluje Michael Sheen) a inteligentní drama, přijdete si na své. 

Paradoxní je, že od té doby jsme se – stran obecného povědomí – neposunuli o mnoho dál. Taje ženské anatomie se ani vzdáleně nestávají látkou biologie posledních ročníků základní školy, mladí muži se o způsobu, jak dovést ženu k vyvrcholení, dozvídají z porna, a ženy jsou odkázány samy na sebe a na osvědčenou, nicméně málo efektivní metodu pokus–omyl.

Možná není v pořádku říkat, že máme na orgasmus právo. Není to něco, co lze vynutit a napsat do zákoníku. Zůstaňme u toho, že ženy orgasmus jednoduše chtějí – protože jen máloco je tak uspokojivé, naplňující a radostné.

Orgasmická propast

Navzdory tomu, že o ženském orgasmu mluvíme hodně přes půl století, na internetu si moc konkrétních (a nepornografických) informací nenačtete. Příznačné je, že první odkaz, který Google nabídne po zadání sousloví „ženský orgasmus“, obsahuje slovo „poruchy“. Signalizuje to, že místo, abychom se s radostí oddávaly potěšení, hledáme vysvětlení, co je s námi špatně.

Závažná a čerstvá data přinesla předloňská studie vydaná v Archives of Sexual Behavior. Potvrdila názory, že existuje nejenom velká propast mezi tím, jak často dosahují orgasmu ženy a muži, ale i v tom, jak často ho dosahují heterosexuální ženy ve srovnání s bi- a homosexuálními.

Devadesát pět procent hetero mužů uvádí, že vždy nebo téměř vždy dosahuje orgasmu. Na tom není nic překvapivého; mužské tělo bylo k takovému výkonu naprogramováno. Jenže zatímco hetero ženy uvádějí stejně časté vyvrcholení jen v 66 procentech (jiný průzkum uvádí dokonce jen 57 %), ženy prožívající sex se ženami uvádějí 86 %. A to už je pořádně velký rozdíl.

Nelze kolem toho dál našlapovat po špičkách. Muži, obrňte se; nebudete to chtít slyšet. Ale ta čísla mluví jasně.

Jeden z faktorů, který ženám způsobuje méně rozkoše, jste vy.

Na koho to slovo padne

Dalším faktorem, který způsobuje méně rozkoše, jsme ale i my, ženy. Je třeba odlišit důvody, kdy to nejde, protože tomu brání nezávislé vnější okolnosti. V anonymní anketě mezi reálnými českými ženami ve věkovém rozmezí dvacet až čtyřicet let nejčastěji zaznělo, že nemohou nebo nechtějí dosáhnout orgasmu, když:

  • jsou tak unavené, že sex se jeví jen o málo atraktivnější než spánek
  • když je dosažení orgasmu až „příliš velká práce“
  • když se necítí dost vzrušené  

Pro potřeby tohoto článku pak cíleně necháváme stranou celý komplexní problém sexu po porodu (ženy se velmi často necítí komfortně až do dvou let od narození dítěte), a samostatný článek by si zasloužil velmi podstatný faktor komunikace: Orgasmu nejsou některé ženy schopné prostě proto, že nedokážou partnerovi sdělit svá přání a potřeby.

Ženy o komunikaci

„Odvahu mluvit o tom jsem našla až po třicítce, ale paradoxně až tehdy jsem na přímý požadavek dostala vyděšený výraz v obličeji, navíc od vrstevníka. A to jsem nežádala žádnou zvrhlost.“

„Chtěla bych, aby se chlap sám ptal, jestli mi to dělá dobře.“

„Nejhorší je, když ženská chlapa neustále učí, co se jí líbí, a on to dopříště zase zapomene.“

„Myslím, že pro spoustu mužů je to taky těžký přiznat, že to dnes nepůjde, že třeba zrovna nemají chuť. Protože chuť by měli mít pořád.“

„Nechápu, když se ženská neozve. Představa, že ho nechám si tam něco šudlat, je mi nějak cizí.“

Je zřejmé, že ženský orgasmus ovlivňuje hodně věcí a nelze ho redukovat na prostou mechaniku. To nicméně nevysvětluje propast mezi počtem uspokojených žen, které mají sex s mužem, a těch, jejichž partnerkou je žena.

Těžko můžeme tvrdit, že lesbické ženy jsou tělesně jinak vybaveny než heterosexuální; vyjmenované faktory je ovlivňují stejnou měrou. Odpověď je nasnadě. Ženy-partnerky disponují větší znalostí toho, jak funguje ženské pohlaví a jiné erotogenní zóny, a nebojí se tu znalost použít.

Dejte mi návod

V heterosexuálním partnerském sexu je zásadní, aby takovou znalostí vládli oba, ehm, účastníci. Pokud žena své tělo nezná a netuší, co je jí příjemné, je pak pro partnera násobně obtížnější ji uspokojit.

Informační vakuum ohledně fungování ženských intimních partií je ale – logicky – větší u těch, kteří ony partie postrádají. Sebeuspokojování je dnes pro valnou většinou žen normální (až tak normální, že jedna respondentka ankety ji označila jako svou „oblíbenou formu prokrastinace“) a rčení, že pomocnou ruku najdeš na konci svého ramene, tu platí doslova.

Muži své předsexuální znalosti – v současnosti ještě víc než dřív – čerpají především z pornografie. Přestože jde pouze o souhrn vizuálních iluzí, které primárně slouží k tomu, aby naplnily mužské sexuální fantazie (což je v pořádku), jejich přesah do reálného života je problém.

Už jen představa, že žena nejlépe dosahuje orgasmu prostým bušením, je stejně nepravdivá, jako je rozšířená. Vaginálního orgasmu bez dráždění klitorisu dosahuje pouhých 8 % (!) procent žen, naopak klitorálního prakticky všechny, které někdy vyvrcholení zažily.

Možnost rozšířit si znalost ženské rozkoše nabízí např. americká iniciativa OMG Yes! Za jednorázový poplatek zpřístupní videoknihovnu s nahrávkami reálných žen, které oderotizovaně, detailně a věcně ukazují a komentují, co a jak jim dělá dobře. Ve stovkách pochvalných komentářů oné služby často zaznívá, že předplatné pořizují rodiče svým dospívajícím dětem. Možná je právě tohle způsob osvěty, na který jsme čekali?

Cena za hlavní roli

„Orgasmy předstíráš, že bys měla dostat / cenu Alfréda Radoka / A ne za vedlejší roli / Když jde o akt pohlavní, jsou tu jenom role hlavní,“ zpívá Xindl X v populární písničce. A má pravdu. Proč orgasmus předstíráme, když se tím samy okrádáme o potěšení?

Výzkum amerického Cosmopolitanu tvrdí, že důvody jsou víceméně dva, srovnatelně zastoupené – buďto nechceme ranit partnera, protože se domníváme, že by to bral jako svoje selhání, anebo to chceme mít „rychleji za sebou“. A proč to chceme mít rychleji za sebou? Protože nás to nebaví a víme, že orgasmu stejně nedosáhneme.

Ženy o špatných zážitcích

„Onehdy mi jeden kamarád čtyřicátník říkal, že se teprve teď naučil výraz konsenzuální sex. Vůbec nemohl pochopit, že holka někdy k sexu svolí, protože je to společensky přijatelnější, než dělat zagorku. A on na to: ‚Takže tobě se to někdy s chlapem nelíbilo!?‘“

„Vždycky mě překvapí, kolik mužů nemá prakticky žádné povědomí o ženském těle.“

„Leccos přetrpím z prostého lidského soucitu.“

Stínem obou důvodů může být i strach, že pokud nenaplníme stereotypní mužskou představu o tom, jak se má žena v posteli chovat (tj. vášnivě, spontánně a náruživě), je to naopak naše selhání. A jsme zase u porna a u falešného obrazu, který o sexu vyvolává.

Četnost předstírání orgasmu (podle výzkumu jde až o pětinu všech vyvrcholení) jasně ukazuje, že ženy nacházejí stále dost silný důvod, aby své vyvrcholení raději nafilmovaly, než ho dosáhly. Ukázali jsme si, že roli hrají vnějškové faktory, psychologické zábrany i nedostatečně efektivní stimulace. Přinejmenším ty druhé dva lze ale odbourat, anebo na nich alespoň zapracovat, a to pod jedinou, zcela zásadní a ničím nenahraditelnou podmínkou.

A tou je otevřená a bezpečná komunikace.

Dokud ženy nebudou nahlas a konkrétně říkat, co, kdy a jak chtějí (anebo nechtějí anebo nepotřebují anebo chtějí, ale jindy), a dokud je muži pozorně a se zájmem nevyslechnou (a nebudou se ostýchat se ptát, zjišťovat a učit se), budeme mít doma cenu Alfréda Radoka skoro všichni.

A vážně to není pocta.

Míra radosti

Pokud ve vztahu chybí láska a respekt, ani sebelepší orgasmus ho nezachrání. Řešením ale není na pohlavní rozkoš rezignovat, jak navrhuje sexuoložka Janáčková, a namísto toho brát porozumění a laskavost.

V tomhle ohledu je zcela v pořádku „chtít to všechno“. Vztah postavený na důvěře a sex založený na sdílené vášni a zájmu o toho druhého by měl být přirozeným cílem každého z partnerů. Žena, která je podporovaná v lásce ke svému tělu, uspokojená nejen tělesně, ale i projevenou péčí a vědomím, že i její potěšení je samozřejmou součástí milostného aktu, bude žena spokojená, šťastná a milující. 

A to je výhra pro všechny.  

Rezignovat na to znamená riskovat mnohem víc než jen orgasmus.

Anna Urbanová

Anna Urbanová

Šéfredaktorka Heroine. Vystudovala bohemistiku a práce se slovem a literaturou se od té doby drží. Pracovala jako nakladatelská redaktorka, překladatelka a editorka.... Další články.

Celkem 3 komentáře

Vstoupit do diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

asmodeus | 8. 3. 2019 | 17:42

A ono je to u mužského orgasmu jiné?
Není.
To, že je každý muž schopen orgasmu bez ejakulace, že může mít několikanásobný orgasmus, že jich může mít několik za sebou bez toho, aby přišlo vyčerpání atd. atd., tak o tom se taky nikde ve škole neučí a taky to v běžném povědomí není.

Tohle téma je o prudérnosti a neznalosti, ale s genderem to příliš nesouvisí...

+11

Přečtěte si

Polemika
9 018

Hledání míru ve válce o očkování

Klára Kubíčková
15 komentářů

Žijeme v neoliberálním světě, kde dnes a denně apelujeme na lidi, aby přebírali zodpovědnost za sebe a své zdraví. V případě očkování ale...

Ženy v disentu
2 183

Být disidentkou pro mě bylo jednodušší. Mohla jsem volně dýchat

Terezie Kosíková
1 komentář

Věra Roubalová-Kostlánová, disidentka, mluvčí Charty 77 a psychoterapeutka, mě přivítala ve svém bytě v Záběhlicích slovy: „Jela jste tramvají?...

Rozhovor
2 382

Udržet se nad vodou

Jana Plavec

Sara Mardini, syrská závodní plavkyně, která dokázala zachránit dvě desítky utečenců v Egejském moři tím, že dotáhla potápějící se člun...

Komentář
12 017

Když muži rodí děti

Apolena Rychlíková
12 komentářů

Debata kolem českého porodnictví se v posledních dnech mediálně rozvířila díky fotce sedmi mužů u nemocničního lůžka, ale ve skutečnosti...

Tyhle články doporučujeme

Peníze

Rodičovský příspěvek 2019. Kalkulačky a pravidla

Peníze.cz přinášejí sadu rodičovských kalkulaček aktualizovaných pro rok 2019. Snadno si s nimi spočítáte, jak rychle můžete na rodičovské...

Peníze

Kubík vody zase o pár korun dražší. Ročně připlatíme několik stovek

Letos si připlatíme nejen za elektřinu a zemní plyn, ale také za teplo a vodu. Ceny vodného a stočného se napříč Českem liší. Někde kubík...

Finmag

Čisté víno: jak je to s důsledky pití

Zakazovat alkohol by bylo neliberální. A nefungovalo by to. A většinu z nás by to připravilo o spoustu skvělých zážitků. Ale to ještě neznamená,...

Finmag

Proč nerozumíme rapu

Globální pop music vládne od začátku nového tisíciletí rap. V Česku se na něj ale pořád díváme s předsudky.