Přišel o vztah i duševní zdraví, teď chce pomoct ostatním. Manosféra působila jako kyselina, říká Petr

Třiadvacetiletý Petr na první pohled působí jako milý mladík. Studuje strojírenství na Vysokém učení technickém v Brně, kde se setkává převážně s vrstevníky stejného pohlaví. Petr se považuje za feministu, ještě před pár měsíci ale trávil velké množství času sledováním manosféry na sociálních sítích. Tahle záliba ho téměř stála život: v její nejhorší fázi uvažoval o sebevraždě.

„Všechno začalo loni v polovině dubna, když mě nevzali na brigádu na základě psychotestů,“ popisuje Petr pro Heroine. „Výsledky, které mi vyšly, vůbec neodpovídaly tomu, jak sám sebe vnímám a jak mě vnímají blízcí. Začal jsem o sobě hodně pochybovat.“ Petrovo sebevědomí navíc dál sráželi jeho kamarádi a spolužáci. Bez příjmů z brigády si ho dobírali třeba za to, že finančně dostatečně nepodporuje svoji tehdejší přítelkyni. „Ptali se mě, co jsem to za chlapa, když nechám holku zaplatit večeři. Norma, se kterou jsem se většinu života setkával, je, že chlap by se měl o všechno starat finančně. Žena by se měla starat o něj. Začal jsem toužit po větší jistotě v nejisté době. Chtěl jsem být ten, kdo zajistí bydlení, peníze.“

Když si Petr ke studiu konečně našel práci, začal jí trávit obrovské množství času. Trochu volna, které měl sám pro sebe, věnoval sociálním sítím – především Instagramu a X. „Chvíli před evropskými volbami se můj feed úplně zbláznil,“ vzpomíná. „Zaplavila ho videa s Filipem Turkem, která mi posílali kamarádi. S tvůrci jako Andrew Tate a Joe Rogan, kteří prohlašovali, že muži přestali být muži. Že nemáme ukazovat slabost. Když ukážeš slabost, tvoje přítelkyně si najde někoho jiného. Chlap má být alfa. Bety si nikoho nenajdou, zůstanou samy. Jakmile na ně párkrát kliknete, už se z algoritmu nevymaníte.“