Fairy je mladá žena žijící na severu Čech. Fairy není její skutečné jméno, s ohledem na téma rozhovoru vystupuje pod tímto pseudonymem. V době svého dospívání si totiž uvědomila, že ji namísto vrstevníků přitahují chlapci v prepubertálním věku. Jaké to uvědomění bylo? Jaký je život s vědomím nemožnosti citového naplnění? A je možné žít jako pedofilní žena naplněný život? Nejen o tom je rozhovor, který právě vyšel v knize Mlčení autora Lukáše Houdka. Ta přináší rozhovory s pedofily i jejich blízkými a jejím cílem je otevřít a destigmatizovat téma obestírající množství předsudků a polopravd.
Několik let jsem se snažil najít ženu s pedofilní preferencí. Už jsem se smířil s tím, že se to nepodaří. Také pedofilní muži, s nimiž jsem mluvil, mi sami říkali, že žádnou neznají. A najednou jste se objevila vy. Proč je tak těžké pedofilní ženy najít?
Problém je, že statistiky tvoří lidé, kteří se k pedofilii hlásí. Aby člověk mohl být zařazen do statistiky, musí se nechat diagnostikovat sexuologem. Ženy tohle nedělají, logicky tedy nemůžou statistiky plnit. Kdyby měla žena tohle v papírech, mohl by to být problém při zakládání rodiny, mohla by po ní jít sociálka. Myslím, že se v tom odráží strach, jak by to ženám mohlo v budoucnu uškodit. Není to podle mě o tom, že by nebyly, spíše se nechtějí nikde prezentovat. Ženy si také mohou často plést pedofilii s klasickou mateřskou láskou. Když je žena matka, je v blízkém kontaktu s nahým dětským tělem. Může to samozřejmě vnímat sexuálně, ale v ten moment si to nepřizná. Ten výskyt je však percentuálně nižší než u mužů. Ženy obecně nejsou vůči některým věcem vzrušivé a nejsou tak náchylné k parafiliím, přesto pedofilní ženy existují. Do budoucna se to doufám změní a budou o tom více mluvit také ženy. Je totiž škoda, že se vše točí kolem mužů. I ženy mají svou sexualitu, své touhy a je škoda, že bývají opomíjeny. U mužů je víc vidět, pokud se vzruší, u žen tolik ne. A když už, nemluví o tom. Příčin může být mnoho.
Čím to, že u vás to je jinak?
Je to jednoduché. Nechci mít děti. Ne proto, že bych se bála, že je zneužiju, ale proto, že bych dítě do téhle doby nepřivedla. Připadá mi to jako nehorázně sobecké. Doba je hrozně těžká. Navíc mám diagnostikovanou schizofrenii a v rodině obecně máme dost lidí s psychickými poruchami. Nechtěla bych proto, aby to mé dítě podědilo. Nechtěla bych na něj přenést takovou tíhu, s níž by muselo bojovat celý život. Mám občas stavy, kdy se nedokážu postarat sama o sebe, natož abych se postarala o dítě. Nebylo by to rozumné.
Přidejte se k Heroine za 129 Kč měsíčně a získejte neomezený přístup.