Sex ve městě se vrací. Jakou udělá službu feminismu a proč je dobré koukat na souložící šedesátnice?

18. srpen 2021
22 857

Jeden z nejkultovnějších mainstreamových seriálů určených pro primárně ženskou cílovku se vrací na obrazovky! HBO natáčí desetidílnou minisérii s hrdinkami a hrdiny Sexu ve městě s názvem And Just Like That… a názory jsou rozporuplné. Může seriál vlastně nabídnout něco nového? Zvládne naskočit na třetí vlnu feminismu? Dokáže přijít s větší diverzitou? A chceme se vůbec koukat na souložící šedesátnice?

Foto: HBO Max

Když Kim Cattrall, představitelka seriálové Samanthy Jones, přebírala v roce 2003 Zlatý globus za nejlepší herečku ve vedlejší roli v televizním seriálu, začala svůj děkovný projev větou: „Nedokážete si představit, s kolika muži jsem se musela vyspat, abych tady dnes mohla stát.“ Narážka na roli sexuálně uvolněné Samanthy a současně ironický vtip na adresu stereotypních představ o herečkách, které lezou producentům a režisérům do postele kvůli roli, asi nejdokonaleji ilustruje ambivalentnost, se kterou se na šest řad seriálu a dva filmy Sexu ve městě koukáte, pokud jste feministka v roce 2021. To, co na přelomu milénia bylo osvěžující, fascinující a empowering totiž o dvacet let později trošku bije do očí a není to jen tím, jak seriál zestárnul, ale hlavně tím, jak se v průběhu let proměňoval.

Nezávislá, ale tak strašně sama

Pamatuju si, že když jsem Sex ve městě v pozdních večerních hodinách na České televizi chytla poprvé, bylo mi asi sedmnáct, psal se rok 2002 a já si říkala, co to je za stupiditu a o čem to ty bílé, krásné, hubené, úspěšné třicátnice v luxusních botách a předražených outfitech, které si mohu dovolit bydlet na Manhattanu, vlastně mluví?! Pak jsem nastoupila na vysokou školu, osamostatnila se, měla pár kluků, bolestivých rozchodů, vztahů na jednu noc – a najednou se Miranda, Charlotte, Carrie, a hlavně Samantha staly tak trochu i mými kámoškami. Strašně jsem chtěla žít ten život, který žily ony. Ekonomicky nezávislý, uvolněný, úspěšný, takový ten život, který držíte pevně ve svých rukách.

Nevrací se je jedna z nejpopulárnějších postav – Samantha. Přicházíme tak o tu nejpovolanější postavu, která nám mohla ukázat, že sex není jen pro mladé.

To, co Sex ve městě na konci 90. let na televizní obrazovky přinesl, bylo totiž právě tohle. Ženské hrdinky, které boří spoustu stereotypů a nehodlají dělat to, co se od nich jako od žen očekává. Částečně. Protože i když mají skvělou práci, jsou ekonomicky nezávislé a užívají si nezávazného sexu, jak se jim zlíbí, to, kolem čeho se jejich životy pořád motají, jsou muži. Od třicítky, kdy se s nimi potkáváme, až po čtyřicítku, kdy se s nimi ve druhém celovečerním filmu loučíme.

I když už je v jejich světě a hlavně sociálně-ekonomickém postavení samozřejmé, že nebudou nutně vařit, rodit děti, starat se o teplo domácího krbu a nábožně mlčet, když mluví muž, pořád pod tou bezbřehou svobodou prosakuje tíživý pocit, že být single je špatně, že jde o osobní selhání a že bez partnera nejde být šťastná. Obzvláště u Carrie jako hlavní hrdinky (v průběhu seriálu spíš anti hrdinky) je její štěstí úzce spojené s tím, jestli je zrovna ve vztahu, nebo sama. Jediná z žen, která se tomuto obrazu vymyká, je Samantha, opravdu dlouhodobě si užívající nezávazného života i sexu, ale i ona na konci seriálu paradoxně končí v dlouhodobém vztahu. Ostatně to, že single rovná se nešťastná, potvrzuje i první z filmů, kde se Carrie ve svatebních šatech fotí na obálku prestižního časopisu s titulkem: „Poslední single žena v New Yorku,“ a „I ve čtyřiceti máte šanci na happy end“. Přece nemůžete umřít sama, proboha.

Sex i se suchou vaginou a erektilní dysfunkcí

Že by se v nové řadě seriálu v tomto ohledu něco výrazně změnilo, je dost nepravděpodobné. Podle informací z natáčení se totiž do seriálu sice vrací i všichni manželé hlavních hrdinek. Kdo se naopak nevrací, je jedna z nejpopulárnějších postav – Samantha, jejíž představitelka roli odmítla kvůli špatným osobním vztahům se Sarah Jessicou Parker. Přicházíme tak o tu nejpovolanější postavu, která nám mohla ukázat, jaké je to být „single and fabulous“ v šedesáti, a naplno demonstrovat, že sex není jen pro mladé.

Láska, sex a mileniálové

Jane Austen pro mileniály, Salinger snapchatové generace. To je seriál Normální lidé (Normal People) podle románu Sally Rooney. Náctiletá láska a objevování sexuality dvou spolužáků v irském maloměstě probíhá v podstatě potají. Sexu je v seriálu překvapivě hodně, ale ani v jednom okamžiku není samoúčelný a je naprostým obnažením vnitřní bolesti i radosti.

Seriál Normal People je křehký portrét věcí, které se stávají jen jednou za život

Právě svoboda moderních, nezávislých žen, které už prošly menopauzou, ale pořád mají privilegia, která z jejich postavení bílých, bohatých žen žijících v liberální společnosti vyplývají, mohla seriálu znovu dát feministický vliv, který měl před více než dvaceti lety, kdy se na obrazovkách objevil poprvé. Mohli bychom názorně a natvrdo vidět to, co se v mainstreamových médiích neukazuje. Že sex mají i lidé, kteří dávno překročili třicítku a že se nemusí odehrávat jen v náznaku a pod peřinou.

Explicitní a vkusné sexuální scény totiž seriál opravdu uměl. Stejně jako otevřené debaty o intimních problémech. Bylo by tak nesmírně osvěžující vyměnit témata jako anální sex, dirty talk, příliš malý nebo velký penis a zaseklý pesar za problémy, o kterých se zatím pořád mluví jen okrajově: inkontinence, syndrom suché vaginy, potřeba delší stimulace partnera pro udržení erekce, kratší výkon a další záležitosti spojené se sexem po šedesátce. Jestli bych si něco opravdu přála, tak vidět svůj guilty pleasure seriál v tomto ohledu přesně takový, jaký býval, jen aktualizovaný vzhledem k věku hlavních postav.

Nechte ženy vypadat, jak chtějí!

Co by Sex ve městě naopak v roce 2021 opustit mohl, je silná fixace na to, jak ženy vypadají a jak mají vypadat. V původních řadách a filmech se neodpouštělo nejen špatné oblečení, nebo účes, ale i váha, nedokonalé oholení, stárnutí nebo nedospělé chování. V Sexu ve městě nemusíte manželovi vařit, můžete se soustředit na kariéru, vymetat každý den drahé kluby a spát s kým se vám zlíbí, ale musíte u toho být krásná, hubená a upravená. I za to, že Mirandě manžel zahýbal, si vlastně mohla tak trochu sama, protože měla chlupy na přirození.

Zajímají vás další osudy hrdinek seriálu Sex ve městě?

Paradoxní je, že se toho moc neodpouští ani herečkám, které hlavní role ztvárňují. Jako by si seriál vlastně vychoval své přísné kritiky vzhledu a toho, co je správně a co špatně. A tak, když se v médiích objevily první snímky z natáčení, ozvaly se i v jinak feministických a neshamovacích skupinách hlasy, které výzor hrdinek ostře kritizovaly. Od toho, že jsou moc hubené, moc staré, moc upravené plastickými a estetickými zákroky až po outfity, které jsou také moc. Smutné je, že tyto hlasy patří převážně ženám. Jakkoliv bych byla nadšená, kdyby měla Carrie dvacet kilo nadváhu a nijak se to nekomentovalo, těžko můžeme od hollywoodských hereček čekat, že se nebudou snažit potlačovat známky stárnutí a vypadat perfektně i za pomoci plastických chirurgů. A upřímně bych asi nečekala nic moc jiného ani od postav, které ztvárňují. Pokud jsme opravdu body positive a platí, že moje tělo je moje, bylo by fajn respektovat svobodu žen i v tom, jestli a jakým způsobem se své tělo rozhodnou měnit.

Svět barevný jako přehlídka Jean-Paul Gaultiera

O co se seriál také vždy snažil, byla určitá forma diverzity, i když i zde má nedostatky, hlavně pokud jde o „people of color“. Miranda i Samantha sice svého času randily s černochy, ale nelze popřít, že Sex ve městě je převážně sex ve městě plném bílých lidí. Naopak co se týče homosexuality, bisexuality, asexuality, experimentování se svojí sexualitou a smazáváním mužských a ženských rolí, byl vždy o krok napřed. I když by bylo sympatické, kdyby alespoň jedna z hlavních hrdinek byla lesba, když už je jí jedna z jejích představitelek, rozhodně je zajímavé pozorovat, jak se s mužsko-ženskými principy pracuje uvnitř charakterů.

Foto: Shutterstock

Tabu ženské masturbace

Můžu si sama sebe užít? Můžu. Chci o tom mluvit? Chci, nebo možná nechci. Musím o tom mluvit? Nemusím. A mám vůbec možnost o tom mluvit? To je otázka. Masturbace u mnoha žen spadá do oblasti nejtajnější intimity, o kterou se s nikým nedělí, a proto se o ní ani příliš nebaví. 

Užít si sama sebe. Proč se téměř nebavíme o ženské masturbaci?

Miranda je svým výzorem a stylem oblékání velmi androgynní, až maskulinní, a to především v prvních sériích, naopak Samantha, ačkoliv se navenek projevuje velmi feminně, má „mužské“ uvažování (resp. uvažování, které je stereotypně spojováno s muži). Jeden z Charlottiných přátel, cukrář, o kterém si myslela, že je gay, je zase naopak hetero, jen se projevuje naopak velmi citlivě a „žensky“. V tomto ohledu se máme zjevně na co těšit i v nové sérii, ve které by se měla objevit nebinární postava stand-up komika/komičky Che Diaz. A producenti slibují také další postavy různých národností a ras.

Co tedy asi nabídne nová řada sexu ve městě po více než dvaceti letech od první klapky? Podle prosakujících zpráv velmi nepříjemný rozvod Carrie a Božského, její věrné kamarádky a gay kamarády, nové postavy a více diverzity. Zcela jistě to budou i luxusní šaty, boty a doplňky a podle všeho hodně toho, na co jsme od Sexu ve městě zvyklí. Otázka je, jestli to na svět, který si v posledních pár letech prošel hnutím #metoo, BLM, covidovou pandemií a zmítá se v klimatické krizi, může stačit. Zatímco cílovkou původního seriálu byly ženy od dvaceti do padesáti, o dvacet let později už povrchní padesátnice těžko zasáhnou takovou masu žen, jako na přelomu milénia.

Uvidíme silné ženy ve střením věku, které si užívají zralou sexualitu, kašlou na mužské potřeby, žijí svůj nezávislý život, mění svět, nebo si dělají, co je baví, anebo se budeme stále točit kolem vztahů a perfektní vizáže? Možností a témat, která by mohl nový Sex ve městě obsáhnout, je nespočet a nostalgie k obrazovkám jistě přiláká spoustu diváků a pravděpodobně ještě víc divaček. Včetně mě. Doufejme jen, že And Just Like That… po druhé epizodě neopustíme jako skanzen, který sice vypadá hezky, ale ze zcela zjevných důvodů v něm nechcete trávit moc času.

Seriál And Just Like That... u nás poběží na HBO GO. 

Aktuální číslo

  • Žijí s postižením, ale to nedefinuje jejich osobnost ani přístup ke světu
  • Máte odvahu zpomalit? Být offline, žít svým vlastním tempem a být v klidu? Inspiraci najdete v rubrice Feel good
  • Foto na titulní straně: Eliška Sky x Midjourney
  • Speciální příloha o umělé inteligenci. Co bychom jï měli naučit především?
  • Více než 180 stran čtení, které způsobuje nezávislost
Popup se zavře za 8s