Sůl, pepř a trocha nezávislosti. Julia Child zůstala v kuchyni, aby z ní pro ženy dobyla televizní svět
Vařila, smažila, krájela a za feministku se nepokládala. Julia Child přesto pro ženy udělala mnohé. Po padesátce totiž slavná televizní kuchařka dokázala v americké veřejnosti vyvolat nadšení pro odvětví, jehož vysoké podobě dodnes dominují převážně muži: gastronomii. Odkaz dámy, jejímž posláním byla dle jejích vlastních slov péče o manžela, zůstává dodnes rozporuplný. Záměrně či nezáměrně ale dokázala Američankám ukázat, že s trochou vášně a koření si můžete svůj život zařídit tak, jak chcete.
V hrnci na plotně pomalu probublávají kusy měkkého hovězího. Maso se rozpadá a mizí v lesklé omáčce plné cibule a hub. Žena v hladké košili a elegantní sadě náhrdelníku a náušnic dušený pokrm naposledy zkušeně promíchá, aby ho vzápětí odnesla směrem k dokonale prostřenému stolu. Popsaná scéna není ideálním výjevem z americké domácnosti 50. let, jak si ji vysnili tehdejší marketéři konzervovaných polévek a arašídového másla. Na kameře nicméně zachycená je. Pochází totiž z první řady pořadu The French Chef (česky Francouzský šéfkuchař či šéfkuchařka), praotce všech současných show o vaření a životním stylu. Dušené zadní, o němž je řeč, má ještě jiný, vzletnější název: bourguignon, neboli hovězí po burgundsku. Žena, která ho před zraky kamer sebevědomě připravila, však není žádná stereotypní domácí puťka, jak ji známe z amerických dobových filmů a seriálů, nýbrž Julia Child, jedna z prvních televizních superhvězd vůbec.
„Bon appétit,“ přála Child, rodným jménem Julia Carolyn McWilliams, na konci každé půlhodinové epizody programu, který zasvětil Ameriku do tajemství francouzské kuchyně. Slavná kuchařka přitom velkou část svého života snila o kariéře spisovatelky – ve třicátých letech pracovala tehdy čerstvá absolventka historie jako copywriterka pro obchod s nábytkem a marně zkoušela získat místo v jednom z prestižních amerických magazínů. Lásku k vaření, francouzských receptů zejména, v ní probudil až několikaletý pobyt v Paříži, kam se po druhé světové válce přestěhovala se svým manželem, diplomatem Paulem Childem.
„Když jsem vyrůstala, o jídle se u nás doma nikdo nebavil,“ vzpomínala Child v roce 1989 v rozhlasovém pořadu Fresh Air. „Jídlo v Paříži bylo úžasné. Byla to tehdy ještě ta tradiční, klasická francouzská kuchyně. Nikdy v životě jsem neměla tak dobré pokrmy, jako tenkrát.“ Okouzlená Julia se rozhodla změnit životní trajektorii a namísto psaní se přihlásila do proslulé francouzské kulinářské školy Le Cordon Bleu, kterou úspěšně dokončila na počátku 50. let. V pařížských gastronomických kruzích se navíc seznámila s kuchařkami Simone Beck a Louisette Bertholle. Společně se rozhodly napsat knihu, která by francouzskou gastronomii představila americkým hospodyním. Jejich více než sedmisetstránková kuchařka plná polévek, předkrmů, hlavních jídel i dezertů vyšla v roce 1961 a po svém vydání se okamžitě stala bestsellerem.
