Žena patří do kuchyně. Jak americká průkopnice Julia Child přetvořila stereotypy v lukrativní byznys

Je rok 1963 a televizní šéfkuchařka Julia Child v New Yorku potkává vlivnou feministickou spisovatelku Betty Friedan, autorku přelomové knihy Ženská mystika. „Viděla jsem váš pořad a ničemu nepomáháte,“ utrousí Friedan jejím směrem. „Myslíte si, že ženám otevíráte dveře, učíte je. Možná, že sní o Francii, ale pořád stojí před horkou troubou. Jak si mají ženy najít čas na cokoliv jiného, natož na kariéru, když jste je zamkla v kuchyni?“

K tomuto setkání ve skutečnosti nikdy nedošlo: vymyslel si ho tvůrčí tým seriálu Julia z dílny streamovací platformy HBO Max. Scéna, v níž podle listu The Washington Post Friedan vyčítá Child, že její pořad drží Američanky u plotny, však dobře ilustruje dilema, které první dáma kulinářského světa vyvolává dodnes. Pro někoho je Child symbolem útlaku a stereotypu ženy v domácnosti, pro někoho zase průkopnicí, která Ameriku naučila milovat čerstvé ingredience.

Houževnatá žena, která úspěch netypicky našla až po padesátce, vládla svojí kuchyni se sebejistotou, která byla ženám v poválečné éře systematicky upírána. Během vaření nezřídka udělala chybu, kterou vzápětí s ledovým klidem napravila. „Chtěla jsem tam nalít olej a místo toho jsem použila vermut,“ odtušila suše v jedné z epizod první série, v níž ukazuje recept na francouzskou cibulačku. „Ale na tom nezáleží.“

Žena, jejíž kuchařka s francouzskými recepty se stala bestsellerem takřka přes noc, byla velkou obhájkyní práva na interrupci – některé její názory jsou však současnou optikou více než kontroverzní. Jak se Julia Child stavěla k roli žen a proč se před ní museli mít žraloci na pozoru? Přečtěte si celý text Gabriely Knížkové na webu Heroine.cz.