Dopřejte si půlden pro sebe. Vstupenky na Feel Good by Heroine v prodeji zde!

Nejen trnky a šípky: Co nasbírat v přírodě zadarmo a jak si jednoduše udělat zásoby na zimu

Sušení, nasolování, fermentování, zavařování, nakládání, kandování… Babí léto je dobou intenzivního plnění špajzu, mrazáku a sklepa. Láká vás sběr plodů, ale nevíte úplně přesně, jak je na zimu uchovat? Petra Tajovský Pospěchová přináší tipy i recepty pro začátečníky i pokročilé. Vydejte se s ní do volné krajiny i opuštěných sadů.

Foto: Brooke Lark / Unsplash

Ani roky života v sousedství přeplněných supermarketových regálů u některých z nás nevymazaly pradávné instinkty. Jakmile začnou v půli léta chladná anenská rána, pocítíme zvláštní neklid a nutkavou potřebu plnit špajz. Někde hluboko víme, že na zimní měsíce musíme nasyslit zásoby. I kdyby byl nejbližší obchod s potravinami v přízemí našeho domu, stejně nám bude spínat kontrolka z časů, kdy holá pole znamenala hlad. A tak, stejně jako naši prarodiče, vyrážíme do plenéru s plátěnými pytlíky, rozličnými košíky a dózami. Chcete nějakou inspiraci, kam se pro zdraví a sílu vydat a jak ji uchovat na zimu?

Volnou krajinou

Čtěte v nové Heroine

  • Jak se školy vypořádají s nástupem AI?
  • Blýská se na lepší časy u přijímaček na střední školy?
  • Medicína přehlíží ženské zdraví. Pojďme o něm mluvit
Chci novou Heroine

Volná krajina je v tuhle část roku úrodnou pastvou pro každého labužníka. Na keřích v úvozních cestách se modrají trnky, které můžete nasolením proměnit v „olivy“, žlutavé kdoule pak pomalým svařováním zase v „sýr“ membrillo, jaký se tradičně připravuje ve Španělsku či Argentině.

Pokud někde poblíž vás rostou oskeruše a mají dostatek malvic, neváhejte je proměnit v populární pochoutku našich předků, pracharandu: tedy prášek ze sušených oskerušek. Pracharanda dřív nahrazovala v kuchyni skořici, používala se taky k zahušťování kaší, sypání knedlíků nebo coby plnidlo do taštiček. Jak na ni? Na čtvrtiny rozřezané plody zbavené jadérek maximálně dosucha usušte na křížaly, pak buď v moždíři, nebo v nějakém sofistikovanějším zařízení rozdrťte na prášek.

Trochu pracnější, ale zase velmi efektní metodou, jak uchovat ovoce na zimu i s krásnou barvou, je kandování. To spočívá v několikadenním máčení ovoce svařeným cukrovým sirupem. Výtečně se hodí pro trpké višně, ale jde použít i na švestky anebo na kousky kyselejších jablek. Výsledek je elegantním doplňkem dezertů, mazanců a sladkých chuťovek. Kandované ovoce všeho druhu vydrží aspoň rok bez dalšího zavařování – jen tak uložené ve sklence.

Trnky jako olivy

  • 300 g trnek
  • 150 g soli
  • 2 deci olivového oleje

Nedozrálé trnky se nakládají jako zelené olivy, zralé jako černé. Neměly by ovšem přejít mrazem. Výsledná chuť je o trochu jemnější než u oliv. Na jednu menší skleničku nasbíráme zhruba 300 gramů trnek, omyjeme je a osušíme. Smícháme se solí a vložíme do plátěného pytlíku. Necháme při pokojové teplotě viset čtyři týdny a každý den je promneme (zavěste je nad misku či jinou nádobu, slaná tekutina může prokapat). Po čtyřech týdnech trnky propláchneme, dáme usušit a naložíme do olivového oleje tak, aby byly pod hladinou.

Opuštěné bohatství

Rozvařenou brokolici nikdo nechce. S nutriční expertkou o proměnách školních jídelen

Radost z jídla

Podobnou metodou uchování je ukládání do samotného cukru. Hodí se pro černý rybíz, rakytník a jiné bobule. S nimi se cukr rozmixuje, uloží do sklenice a nahoru se přidá vrstva čistého cukru jako zátka. Množství cukru na kilo ovoce se liší podle doby uchovávání. Platí, že čím víc cukru dáte, tím déle ovoce vydrží. Touto cestou se sice nezachová ovoce samotné, ale jeho vůně a aroma ano. Vydrží přibližně do Vánoc.

Kromě luk, lesů a strání jsou skvělým místem pro sběr opuštěné sady s obsypanými jabloněmi a hrušněmi. Tam se vyplatí vypravit aspoň s  dvoukolákem a několika pytli. Zároveň si v okolí rovnou vyhlédněte moštárnu, kde ovoce nejen vylisují, ale taky dokážou zpasterovat a  „napytlovat“ do bag-in-boxů.

Mošt takhle vydrží až do jara a pětilitrovka z vlastnoručně nasbíraného ovoce může posloužit i jako originální vánoční dárek. Moštování, pasterace a baginboxování se dá samozřejmě provést i  svépomocí, chce to ale základní nástroje na drcení a lisování.

Neobhospodařované sady jsou taky vynikajícím zdrojem ovoce na křížaly. U nás jsou pán ví proč populární hlavně ty jablkové, chuťově mnohem zajímavější jsou však švestkové anebo hruškové. V druhém případě je lepší sáhnout po pevnějších odrůdách jako Konference, aby krájení a  sušení ustály v nějaké kloudné formě.

Domácí lékárna

Podzim však není jenom žní ovocnou. Začátek školního roku je ještě časem pro sběr mnoha léčivých bylin a přípravu sirupů na pití i k vyléčení prvních podzimních nachlazení.

Kašel můžete v chladnějších dnech zahánět třeba sirupem z jitrocele, který vám sluníčko na parapetu vyrobí skoro samo. Anebo vsaďte na mateřídoušku, ta spolehlivě uleví zaníceným průduškám. U mateřídouškového sirupu je však lepší volit přípravu tepelnou. Tedy naložit nastříhané rostlinky na den do vody, tu pak scedit a svařit s cukrem. Překvapí vás nejen lahodnou chutí a rychlými léčivými účinky, ale i pozoruhodnou růžovočervenou barvou.

Během podzimu je taky čas doplnit domácí lékárnu o sušené rostliny. Ještě kvete vřes, který odpomůže od zánětů močových cest, protiprůjmový černohlávek, gynekologogická stálice kontryhel a koneckonců taky klasická bílá hluchavka, o níž se ne tak úplně ví, že vylepšuje spánek a posiluje nervy.

Ještě pořád taky stihnete udělat i kostivalovou mastičku z kořene téhle nepřehlédnutelné rostliny s výraznými hojivými účinky. A jako závěrečná bylinková tečka sezony pro všechny září červené bobule šípků: k sušení do čaje, na výrobu šípkového vína anebo zavařeniny s vysokým obsahem vitaminu C.

Jitrocelový sirup

  • 20 hrstí jitrocelových listů
  • půl kila cukru krupice
  • dvoulitrová sklenice s širším otvorem
  • potravinářská fólie
  • závaží

Natrháme jitrocelové listy na čistém místě dost daleko od hnojených polí, omyjeme je a nasekáme na malé kousky. Do vysterilizované sklenice dáme centimetrovou vrstvu lístků, zasypeme stejně vysokou vrstvou cukru a takhle pokračujeme, dokud sklenice není plná. Horní vrstvou bude cukr. Přetáhneme potravinářskou fólií a zatížíme. Použít můžeme buď závaží nebo třeba pevnější sklenici naplněnou kameny. Uložíme na slunné a teplé místo a necháme 10 dní stát. Pak listy vymačkáme do lahve s tmavým sklem a uložíme, dokud nepřijde kašel.

Zkvašeno a zmraženo

Očista dočista. Skutečné řešení, nebo jen dobrý marketing?

Zdraví

Máte-li větší mrazák, teď je čas, kdy by měl být naplněn na maximum. Krabičku jahod, malin nebo meruněk už v něm nejspíš máte, teď ještě zbývají napůlené švestky na lednové koláče a knedlíky. Na mrazicí seznam patří samozřejmě také houby. Pro někoho je přijatelnější mrazit předdušené, někdo je do mrazu ukládá pouze očištěné nakrájené.

Hřiby samozřejmě také sušíme a nakládáme do octa či oleje. Naložit se dají i pozdější houbařské úlovky, kupříkladu václavky hojně rostoucí na pařezech kolem svátku patrona českých zemí.

Nakládací sekci špajzu můžete obohatit také vlastními výpěstky. Tradičnější chutě uspokojí zavařené lečo z posledních paprik a rajčat, dýňový kompot, cuketová hořčice nebo kysané zelí. Koho to táhne spíš asijským směrem, může se pokusit o vlastní kimchi či třeba zpracovat bílou ředkev podobně, jako to dělali v buddhistických klášterech Japonska. Danmuji, jak se téhle úpravě říká, chce jen trochu kurkumy a k tomu rýžový či jablečný ocet. Možná už jste tuhle výrazně žlutou delikatesu ochutnali zamotanou v sushi.

Dýňová hořčice

  • 2 kg dýně, ideálně odrůda Goliáš
  • 1 palička česneku
  • 2 chilli papričky
  • 120 ml octa
  • 150 ml slunečnicového oleje
  • 80 g cukru krupice
  • 120 g hořčičných semínek
  • 40 g soli

Dýni oloupeme a vydlabeme semínka. Celkově budeme potřebovat zhruba dvě kila dužiny. Pokrájíme ji na kostky, česnek a chilli nasekáme nahrubo.

Dýni a všechny další suroviny dáme do velkého hrnce, přivedeme k varu a asi hodinu za občasného míchání povaříme doměkka. Dáme trochu vychladnout a poté rozmixujeme. Znovu přivedeme k varu a zatím vyvaříme sklenice i víčka. Plníme hořčici do sklenic, zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru. Necháme vychladnout. Ve špajzu vydrží takováto hořčice asi měsíc, kratší sterilizací její trvanlivost ještě prodloužíme. Používáme jako dip k pečené zelenině nebo jako pomazánku na pečivo.

Aktuální číslo

  • o tom, jak rodí ženy, rozhodují muži
  • BDSM coming out
  • Malý, tlustý, plešatý? Body shaming se týká i mužů. Promluvili Čestmír Strakatý, Šimon Holý, René Levínský a Jordan Haj
  • Budoucnost je rostlinná
Popup se zavře za 8s