„Ticho toho nikdy moc nezměnilo." Matka vážně nemocné dcery bojuje za méně traumatizující lékařskou péči

Valerie Tkadlčíková tvoří obsah na sociální sítě, mimo jiné i pro časopis Heroine. Svůj vlastní Instagramový profil si zakládala spíš pro zábavu, jak vysvětluje v textu Ilony Kleníkové na webu Heroine.cz. S diagnózou dcery se to ale změnilo. Valerie a její muž Jiří Tkadlčík, který je profesionální sportovec a držitel titulu World Strongest Man, se pustili do boje: za to, aby jejich čas strávený s dcerou byl co nejdelší, aby si mezi lékařskými zákroky malá Olivie užila co nejnormálnější dětství, a taky za to, aby zdravotní péče, kterou dostává, byla nejen kvalitní, ale také co nejméně traumatizující.

„V systému českého zdravotnictví, které je odborně na špičkové úrovni, Valerie začala narážet na bariéry a opatření, která jejich už tak těžkou situaci komplikují. Komunikace s často přetíženými lékaři a lékařkami leckdy vázla, na výsledky krevních testů čekali rodiče kvůli provozním důvodům na straně nemocnice dlouhé týdny, které mohly být věnovány léčbě. A protože Olivie musí opakovaně podstupovat operace, Valerii velmi záleželo na tom, aby příprava na operaci a uvedení do anestezie probíhaly beze strachu a v doprovodu rodiče,“ popisuje Ilona Kleníková situace, kterým Valerie s mužem musejí čelit.

Svůj dosah na sociálních sítích dnes Valerie využívá mimo jiné k tomu, aby sdílela okamžiky ze života rodiny s nemocným dítětem. Velká část z nich jsou krásné a obyčejné chvíle. „Vždycky jsem si myslela, že lidi, kteří mají nějakou těžkou diagnózu, jenom sedí doma a jsou zhroucení. Ale ono to tak vlastně vůbec není,“ vysvětluje. Jindy ale mluví otevřeně o tom, co by v nemocnicích a ordinacích šlo dělat lépe. Chce změnit systém tak, aby byl vstřícnější k potřebám všech rodin nemocných dětí.

„Ti empatičtější zdravotníci a zdravotnice jsou ke změnám a vlídnějším postupům otevřenější. Ovšem jiní považují Tkadlčíkovy za problematické pacienty,“ popisuje Ilona Kleníková. S jakými ohlasy se Valerie a Jiří setkávají? Co jim píší jejich sledující, a jak se oba manželé zapojují do pomoci dalším nemocným dětem? To všechno se dočtete na webu Heroine.cz, kde Valerie Tkadlčíková shrnuje své pocity: „Někdy bych byla radši, kdyby se našel někdo, kdo to vybojuje za mě. Ale postupně mi došlo, že to za nás nikdo neudělá. Je potřeba každý hlas. Každý, kdo může, se musí postavit za svoje dítě, jinak se systém nezmění.“