Co dělat, když nemůžu spát. Počítání oveček pro pokročilé
Snad každému se to občas stane. Nemůžete usnout nebo se v noci probudíte, obvykle kolem třetí, a už nezaberete. Někoho budí špatný sen, noční můra. A pak se převaluje v posteli, v hlavě si probírá všechny starosti. Dokolečka přemílá, co se stalo a nemělo, co vše udělal, a měl udělat jinak. Co dělat, když nám starosti nedají spát? Psycholožka nabízí tři spolehlivé metody, jak zahnat noční starosti a přivolat spánek.
Anna mi vyprávěla, že její život je nyní hodně náročný. Má starosti s nemocnou maminkou. Do toho má šéfovou, která špatně spí a v noci jí posílá úkoly. Anna nemůže usnout, a když konečně zabere, tak se kolem půl třetí probudí. Podívá se na mobil, vidí úkoly od šéfové, které během noci přibyly. Dokola si klade otázky, které provázejí silné emoce, neklid, pláč, smutek, stres. „Jak to všechno zvládnu? Jak to bude s dcerou? Jak to dopadne s maminkou? Co s tím vším mám dělat?“
Problémy se spánkem mají lidé po celém světě, speciálně obyvatelé evropských zemí, USA, Kanady, Japonska. Téměř polovina britské populace hlásí, že je stres či obavy udržují vzhůru. Starosti mají i děti a teenageři. Výzkumy potvrzují, že vážné problémy se spánkem má v současné době až 45 % světové populace. Zároveň s kvalitou spánku souvisí až 80 % onemocnění. Nespavost není vždycky dramatický problém. Často nemůžeme zabrat jen kvůli úplňku nebo kvůli tomu, že jsme si dopřáli dokonalou odpolední siestu. A někdy je to velmi zlé. Vnímáme pocity zahlcení, připadá nám, že jsme v neřešitelné situaci, máme bušení srdce. Každý večer nemůžeme usnout. A pravidelně se v noci budíme.
Proč potřebujeme spát
Spánek nám pomáhá k regeneraci, nabíráme síly, odpočíváme. Zdají se nám sny, v nichž zpracováváme to, co potřebujeme. Intenzivní sny mluví o všech nezpracovaných emocích, které přes den pouze shromažďujeme a nevypouštíme. Nick Littlehales ve své knize Spánek píše: „Spánek je přirozený proces, který s námi byl od počátku lidstva. Proces, o který nás připravuje řada aspektů moderního života. Kvůli práci a našemu životnímu stylu buď nemáme na spánek čas, nebo nám starosti brání usnout. Umělé osvětlení, technika, práce na směny, pilulky na spaní, cestování, kontrolování telefonu těsně po probuzení, práce dlouho do noci. To vše nás odvádí od přirozeného procesu a právě tam začínají naše problémy s odpočinkem a obnovou sil.“
Máte často problémy se spánkem?
Co děláme, když nemůžeme spát?
Udělala jsem si malý průzkum a ptala se lidí, co dělají, když nemůžou spát. Silva píše básně. Hanka tvoří. Ivoš ví, že musí vypít velkou sklenici vody, protože, když nemůže usnout, tak je dehydratovaný. Sylvia říká: „Mně pomáhá, když zaměstnám mozek, aby nepřijímal žádné bludné myšlenky typu ‚co musím udělat druhý den‘. Vím, že to zní ujetě, ale pomáhá mi zaplnit mozek modlitbou, poděkováním andělům.“ Dora počítá od stovky nazpátek nebo prochází tělo a vypíná ho, většinou nedojde k hlavě, protože usne. V nejhorším případě vstane a čte. Yana si pustí v hlavě příběh o tom, jaký stolek bude vyrábět nebo co bude tvořit a na co se těší. Milan vymýšlí, co všechno bude vařit. Mirka si plánuje práci s dětmi.
Často se při problému se spánkem modlíme, mluvíme s Bohem, děkujeme Vesmíru, a zároveň se za to stydíme, protože je to „ezo“ a připadá nám to trapné. Přitom děláme to, co dělali naši předci naprosto běžně. Patřilo to k jejich životům a nikdo se za to nestyděl.
„Záleží, které strachy na mě vybafnou,“ říká Iva. „Když žádné, tak si většinou řeknu, že takové poválení se v posteli je taky super a aspoň si odpočine tělo. A tak spřádám vize a plány. A když na mě, zvlášť k ránu, lezou různé existenční obavy a výčitky, co jsem udělala špatně a málo, nebo strachy o někoho druhého, tak si začnu povídat se svou duší, která je se vším v pohodě. Ona ví, že je všechno v pořádku a že dělám to nejlepší, co umím, a že se správným nastavením mysli se všechno vyvine dobře. A když na mě přijde nějaká panika, tak už to většinou rozdýchám. Funguje mi dětská modlitba ‚Andělíčku můj strážníčku‘. A když je nejhůř, tak vstanu a jdu to rozchodit ven nebo si zacvičím taiči.“
Můžeme dělat spoustu věcí. Jako psycholožka nejčastěji doporučuji tyto tři metody:
- Ošetřit se předem
- Mantra Ho’oponopono
- Důležité je, abych já byla v pořádku
Ošetřit se předem
Každý problém má své příčiny. Můžeme jej řešit a můžeme mu předcházet. Předcházet problému se spánkem znamená podívat se na téma zdravého psychického i fyzického života. Co pomáhá? Když během dne vyjadřujeme své emoce. Večer meditujeme, ráno cvičíme. Když si píšeme deník nebo ranní stránky. Dodržujeme své rituály, které našim dnům dávají rytmus. Pracujeme s technikami na zvládání náročných emočních situací, jako je například Letting go. Vyklepáváme emoce z těla. Večer nesvítíme.
Hoďte vrásky za hlavu a prospěte se k zářivé pleti bez vrásek
Elixir Botanique je revoluční řadou v péči o pleť značky Yves Rocher. Péče propojuje účinnost rostlinné kosmetiky a aktivaci mechanismu kyslíku v buněčných tkáních a mísí sílu a svěžest oceánu v podobě mikrořasy tetraselmis s jedním z největších producentů kyslíku na světě – lichořeřišnicí. Výtažek z gardénie supluje účinky melatotoninu v novince – Nočním séru, které okamžitě osvěžuje a revitalizuje pleť a vizuálně přidává vaší kráse až dvě hodiny spánku a odpočinku. Probouzejte se každý den se zdravou, zářivou a vypnutou pletí bez námahy.
Produkty z řady Elixir Botanique najdete na e-shopu www.yves-rocher.cz a pořídíte je i v kamenných prodejnách, kde vám navíc s výběrem pomohou profesionální poradkyně.
Pokud máme mobil u postele, protože ho používáme místo budíku, přepneme ho na letový režim – nebojte, zazvoní. Ještě lepší je ale pořídit si budík, který netiká. Děláme malé věcí, které nás udržují v psychické kondici a v pohodě. Můžeme také vyměnit matraci, vyvětrat, udržovat v ložnici chladněji a podobné maličkosti, které se často doporučují a všichni je známe. Ošetříme se předem.
Mantra proti starostem
„Jejda, úplněk. To zase nebudu spát.“ „Bojím se, že zase nebudu moct usnout.“ Dostaneme se do cyklu – bojím se, že neusnu, snažím se ze všech sil usnout, určitě zase neusnu, nespím, zase nespím… Provázejí nás obavy, protože už máme určitou zkušenost. Tlačíme na sebe: „Víš, že musíš spát. Vstáváš už za čtyři hodiny.“ Přicházejí emoce zoufalství, frustrace, napětí.
V situaci, kdy se nám nedaří zabrat, nemůžeme usnout, vedle nás pochrupuje partner a celý dům je tichý, doporučuji toto: Místo toho, abyste si říkali „to zase nebudu moci usnout“, si samomluvou zkuste říkat „těším se na spánek“ nebo „dnes budu klidně spát“.
Doporučuji netlačit na sebe. Jít do klidu. Přijmout nespaní. Je to, jak to je. Zkusit se pouze dívat na emoce jako na rybičky v akváriu, jen se na ně dívat, nevšímat si myšlenek, nedávat jim pozornost. A dýchat do čtverce – počítám do čtyř na nádech, na čtyři zádrž, na čtyři výdech, na čtyři zádrž – a tak stále dokola. Poslouchat meditaci či šumění deště. Počítat ovečky.
Pokud vnímáme, že nemůžeme usnout, protože cítíme stres či strach, tak nejčastěji doporučuji – i sama používám – mantru Ho’oponopono. Doporučuji ji, když mají klientky a klienti veliké nezpracované strachy, třeba rodiče, co se bojí, že se něco stane jejich dětem, děti, co vidí bubáky. Všechny ty strachy, které neovládá náš racionální mozek a které si nenecháme vymluvit. Mantra zní: „Miluji tě. Omlouvám se. Prosím, odpusť mi. Děkuji ti.“ Opakovat dokola. Když nás myšlenky odvedou, tak se klidně vrátíme. Nebo si ji můžete poslouchat jako nahrávku. Za mě je to nejjistější cesta ke klidnému usnutí.
Abych já byla v pořádku
Velmi nepříjemné jsou situace, kdy se probudíme uprostřed noci. Jsme naprosto probuzeni, jsou tři ráno, všichni spí a nás probudily starosti, které se nám okamžitě se vší intenzitou objeví v myšlenkách. Trápíme se, přemýšlíme. Někdy se děsíme, co všechno budeme muset udělat druhý den. Nebo nás pronásledují naše neúspěchy.
Do pohody a zpátky do spánku mě dostala jedna věta: „Nejdůležitější je, abych já byla v pořádku.“
„Kvůli chybě, kvůli které mi krachlo podnikání, se v noci probouzím. I když už je to několik let. Znovu a znovu se mi vrací, že jsem selhal,“ popsal mi Ivan.
Já sama jsem zažila situaci, kdy jsem se takto v noci probudila. Den předtím jsem zjistila, že jsem udělala nevratnou chybu a přišla kvůli ní o peníze. Věc, se kterou jsem již nemohla nic udělat. A rozhodně jsem s ní nic nemohla udělat ve tři v noci místo spánku.
Přesto jsem se probudila, bdělá na sto procent, a rozjelo se kolečko: „To je hrozný. Takovou blbost jsi udělala. Co s tím? Jak jsi to mohla dopustit? To je proto, že máš tolik práce. Kdybys nebyla líná, tak jsi mohla na chybu přijít včas. Kdybych na to nebyla tak sama, dopadlo by to jinak. Když já mám tolik práce…“ A už to jelo. Jak už to nepříjemné emoce dělají.
Představuji si je často jako černou vodovou barvu, kterou kápneme do čiré vody. A ona všechno zakalí. Do pohody a zpátky do spánku mě dostala jedna věta: „Nejdůležitější je, abych já byla v pořádku.“ At’ se děje, co se děje, nejdůležitější je, abych já byla v pořádku. A v pořádku budu tak, že budu spát. Velmi snadné.
Toto se stalo mou nejoblíbenější technikou, kterou používám na mnoho starostí, trápení, kterou využívám sama a doporučuji ji ostatním. Jednoduše si uvědomit, že trápením nic nevytrápím, nespaním nic nevyřeším. Ode mne se to vše odvíjí a nejdůležitější je, abych já byla v pořádku. A pokud vás trápí starosti o druhé a nemůžete kvůli tomu spát, tak si můžete říci: „I ti ostatní potřebují, abych já byla v pořádku.“ Tak klidně spěte jako dudci. Dobrou noc.
Aktuální číslo
- Swap - nový životní styl, pro který je podstatné nacházet radost jinde než v nezřízené spotřebě.
- Co by ženy měly dělat, pokud by chtěly mít v důchodu stejně peněz jako muži?
- Ani umělá inteligence není objektivní a nestranná. Proč má AI předsudky?
- Náš feel good speciál jsme tentokrát věnovali chůzi. Jak to udělat, aby nás po dlouhém výšlapu nebolely nohy ani duše?
- K ročnímu předplatnému balíček pečujících krémů od L'Occitane zdarma
