Deprese a vyhoření můžou potkat každého. Nezlehčujte je, často jde o čas

Jana | 31. 12. 2021 22:23

Opatrujte se. Já myslím, že život je skoro vždy lepší. Většinou sebevražda okolí ublíží mnohem víc. Nikdo není stále šťastný, stále zdravý, stále v pohodě. A někdy život působí nesnesitelně. Ale nakonec stejně všichni skončíme stejně. Není kam spěchat.

Paros | 31. 12. 2021 8:54

ten kamarád umřel. i přes léky, odborníky i snahu přátel, jak píšete. někdy přítel pomůže, někdy, bohužel, nepomůže ani svěcená voda. a je docela depresivní dívat se na bezmoc kamaráda, který ze všech sil chce pomoci, ale těch sil NIKDY nebude dost a tak se trápí neúspěchem i tím, jak nedokáže ignorovat strádání druhého. a chřadne při tom taky.
někdy se člověk chce zabít i proto, aby odřízl nemocnou větev a strom mohl dál růst.

Jana | 17. 9. 2020 15:00 | reakce na Paros - 16. 9. 2020 12:22

Protože poslat někoho k lékaři nic nestojí. Kdežto věta: "A můžu pro tebe něco udělat?" Už může stát hodně. Měla jsem kamaráda, který i přes léčbu, různé léky, snahu přátel apod. nikdy nepřestal myslet na sebevraždu. Už tu dlouho není a stejně to pořád bolí.

Irena | 16. 9. 2020 23:41

S tímto si musí většinou pomoci každý sám. Žádné léky myslím nikoho zatím neuzdravily. Málokoho bohužel napadne, že je nutné pátrat po příčině potíží. Žádná deprese se nezjeví sama o sobě z ničeho nic, vždy to má někde kořeny.

Paros | 16. 9. 2020 12:22

fakt smůla je, když se člověk po letech s depresí dokope k objednání k lékaři, ten předepíše léky, ty ani po půl roce nezaberou, tak to zkusí s jinými léky, ty taky nezaberou... a tak dál. o několik doktorů až je let později jednodušší smířit se s tím, že život holt bude naprd. a možná dost krátký.
samostatná kapitola jsou lidé, kteří hned vyhrknou "no tak s tím někam zajdi!" jakoby lékař automaticky zaručoval uzdravení. krásná panenská naivita zdravých.

Barbora | 16. 9. 2020 10:51

Přesně popsáno. Deprese jsem měla na Vysoké, bylo mi hrozně. Maminka doktorka mi řekla, ať jím hodně čokolády a cvičím, dál se nezajímala. Pomohla mi až nejlepší kamarádka, doporučila mi terapie, které po delším docházení opravdu pomohly. Člověk sám sebe ale musí pořád hlídat, aby se to nevrátilo...

xxx | 16. 9. 2020 9:37

Nejhorší je když člověk ví co by mu pomohlo ale potřebuje pomoc rodiny ale tý se nechce pomáhat a už to trvá fakt že dlouhý měsíce......

Marika | 16. 9. 2020 6:35

Dobrý článek ,popsány konkrétní myšlenky těch žen a mnoho z lidí, kteří neumí pojmenovat svoje pocity se v tom najde