Vojáci nevěřili, že je naživu, málem skončila v masovém hrobě. Poté se stala terapeutkou a pomáhala ostatním
Během holokaustu přišla o rodiče a byla vězněna v koncentračních táborech. O tom, co zažila, dlouho odmítala hovořit. A pak se Edith Eva Eger rozhodla, že začne studovat vysokou školu. Trojnásobná máma po čtyřicítce, pracující do té doby jako účetní, se přihlásila na psychologii. Otevřela si soukromou praxi a v terapii se zaměřila především na traumatizované klienty. Pracovala s lidmi, kteří přežili rakovinu, ale také s vojáky trpícími posttraumatickou stresovou poruchou. Přečtěte si příběh ženy, která překonala vlastní trauma a pak pomáhala k radostnějšímu a svobodnějšímu životu ostatním.
Nedávno v 98 letech v San Diegu zemřela psycholožka maďarského původu Edith Eva Eger. Její příběh je připomínkou lidské nezdolnosti a solidarity v hrozivých podmínkách, ale také skutečnosti, že před svými traumaty a vnitřními bolestmi neutečeme, ani je nadlouho nevytěsníme.
Narodila se poblíž Košic a studovala balet. Přežila koncentrační tábory v Polsku i Rakousku. Když ji v Gunskirchenu našli spojenečtí vojáci, nevěřili, že je naživu a málem skončila v masovém hrobě. Po válce se zamilovala, s manželem uvažovali o životě v Československu, ale nakonec emigrovali do USA. Našla si práci účetní a chtěla na válku zapomenout. Ona ale nechtěla zapomenout na ni.
„K potlačovaným vzpomínkám se vrátila až ve chvíli, kdy narazila na memoáry Viktora Frankla, který byl rovněž vězněn v koncentračních táborech. Vyhledala ho a spřátelila se s ním. Následně se rozhodla chodit na psychoterapii. Pocity a bolestné vzpomínky se jí díky terapii a vlastnímu odhodlání podařilo postupně zpracovat do té míry, že se cítila připravená pomáhat druhým,“ píše v článku na webu Heroine.cz Iveta Tanoczká.
Vystudovala psychologii, založila si vlastní praxi a v druhé polovině 80. let nastoupila jako vyučující také na Kalifornskou univerzitu. Další zlom ale přišel teprve nedávno, když v roce 2017 vydala memoár Máme na vybranou (2017, česky 2019), z níž se stal besteller.
Kniha se setkala s ohromným ohlasem. „Komě vzpomínek na válečné útrapy a způsoby, jak s nimi dokázala vnitřně bojovat, zahrnuje také rady, jak pracovat s následným traumatem. Eger za ni získala cenu National Jewish Book Award a propagovali ji například Oprah Winfrey nebo Bill Gates. Autorka v ní i v dalších textech líčila, že klienty na terapii učí oprostit se od utrpení mimo jiné prostřednictvím upřímnosti k sobě samým, humoru, soucitu a optimismu. Snažila se lidi osvobodit z vězení jejich vlastních myšlenek, traumat a pocitů viny,“ upřesňuje v článku Iveta Tanoczká.
Jak jí balet zachránil život tváří v tvář jednomu z největších ztělesnění zla v lidských dějinách? Proč nemohla s manželem žít v poválečném Československu? A jak pomáhala lidem vypořádat se s vlastními démony? Čtěte v článku na webu Heroine.cz.
