Syn měl psychologickou péči, přesto se zabil. Nadané děti se trápí jinak a systém to s nimi moc neumí
Její šestnáctiletý syn byl mimořádně nadaný, citlivý a dlouho své trápení skrýval. Chodil na terapie, dokázal mluvit o politice, historii i světových konfliktech, skládal hudbu a učil se jazyky. Ale své deprese neunesl. „Vidíte, že něco není v pořádku, ale čekáte, až se dítě svěří samo. A on to nedokázal,“ říká dnes Eliška Hansen v rozhovoru pro Heroine.cz rok po synově sebevraždě.
Jacob podle všeho patřil mezi nadané děti, u nichž se psychické potíže často projevují jinak než u většiny vrstevníků. Intenzivněji vnímal svět kolem sebe, přemýšlel nad věcmi, které ostatní děti ještě neřeší, a postupně ho vyčerpávalo množství myšlenek, které mu běžely hlavou.
Foto: Ilona Kleníková
„Říkala jsem si, že únava a zaspávání jsou u teenagerů normální. Dnes vím, že byl prostě strašně přetížený,“ popisuje jeho matka v rozhovoru, který vedla Martina Fojtů pro Heroine.cz. Přestože rodina vyhledala odbornou pomoc, Jacob své nejhlubší stavy dlouho maskoval – a systém podle jeho matky nedokázal rozpoznat, jak vážné skutečně jsou.
V otevřeném rozhovoru Eliška Hansen mluví i o pocitech viny, které po synově smrti zůstávají. O tom, proč dnes zpětně přemýšlí, zda měla víc tlačit na komunikaci, i o chvíli, kdy po jeho smrti našla v telefonu dlouhé debaty s ChatGPT, kterému se svěřoval místo lidem kolem sebe. A také říká, že sdílení jejich příběhu je jednou z mála věcí, které jí dnes dávají smysl.
Právě po Jacobovi nyní nese jméno nová výzkumná stanice při brněnském Národním centru podpory nadání Invenio. Odborníci a odbornice v ní chtějí zkoumat stres, úzkosti a psychické potíže nadaných dětí, které se podle nich často liší od problémů neurotypických vrstevníků – a bývají hůř rozpoznatelné. „Mnohé děti své obtíže velmi dlouho maskují,“ upozorňuje odbornice na nadané děti Šárka Portešová. Cílem výzkumu je pochopit, co konkrétně u těchto dětí spouští stresové reakce a jak jim pomoci dřív, než se situace vyhrotí.
V rozhovoru Martiny Fojtů se dočtete, proč mohou být psychické obtíže nadaných dětí pro okolí hůř čitelné, jaké limity má současný systém psychologické péče, a co by Eliška Hansen dnes doporučila rodičům, kteří mají pocit, že jejich dítě není v pořádku. Celý text najdete na webu Heroine.cz
Foto: Nadace RSJ
Článek vznikl díky podpoře Nadace RSJ.
