O placeném intimním styku se většinou mluví jako o službě určené pro muže. Jsou to ale i ženy, kdo někdy chtějí zažít dotek, rozkoš a pozornost, aniž by při tom chtěli hledaly nového partnera. Proč se o jejich potřebách více nemluví? A proč se nabídky těchto služeb schovávají za hesla jako tantra nebo wellness?

Většina lidí o erotických službách přemýšlí hlavně jako o službách, které vyhledávají muži a poskytují je ženy, případně se někdy mluví o službách od mužů pro muže. Znamená to, že ženy zájem o nic takového nemají? Pokud podobný servis zkusíte hledat na internetu, objevíte mnoho ne zcela příjemného materiálu. Najít lze ale také i webové stránky gigolů, i když jen některé z nich vypadají realisticky a důvěryhodně, případně noční kluby „jen pro ženy“ nabízející například pánský striptýz.
Podle některých za malou nabídku může teorie, že ženy za intimní služby prostě platit nemusí - může si protějšek pro nezávazné chvilky najít třeba v baru. Tady jde ale o něco jiného: placená služba by měla zaručovat určitý standard, má dodržovat jisté hranice a nemělo by hrozit nedorozumění, jako že druhá strana třeba čeká vztah.
Pokud si chce tedy žena v Česku legálně koupit intimní potěšení, kam se může obrátit?
„Musí počítat s tím, že klíčem k úspěchu nebývají otevřené inzeráty na sex, ale eufemismy. Velká část služeb se skrývá pod označením erotická masáž, a především tantrická masáž. Právě pojem tantra dnes funguje jako marketingový deštník, pod který se schová leccos – od upřímného duchovního hledání a seberozvoje až po čistokrevný sexbyznys,“ píše v textu pro časopis Heroine Lucie Jarkovská.
Jak se liší tantrická masáž od placeného intimního styku? Má tantra nějaká pravidla? A co masér nebo masérka nikdy nesmí udělat? Více na webu Heroine.cz.