Málokterá matka najde odvahu promluvit o tom, že lituje svého mateřství. Stále jde totiž o jedno z největších společenských tabu. Tyto ženy čelí stigmatizaci, a proto své pocity tají. Někdy i samy před sebou.
Litujete, že jste se rozhodly mít děti? Kdybyste mohly vrátit čas, volily byste v otázce mateřství jinak? ptala jsem se známých a jejich známých. Nikdo nelitoval nebo stopy vždycky vyšly nějak do ztracena. Pak jsem tuhle otázku položila na několika maminkovských diskusních webech a ve facebookových skupinách. Napsaly mi adminky, že to je mimo téma a že se to na místě, kde se ženy z mateřství radují nebo si vyměňují tipy, jak otěhotnět, vůbec nehodí. V diskusním éteru odpovídaly ženy nejčastěji tak, že mateřství litovat snad ani nejde, nebo radikálně hlásaly, že nikdo takový neexistuje. Zaznělo i „Která lituje, neříká pravdu. Nelituje žádná.“
Jenže mezitím, co jsem od šťastných matek a administrátorek diskusí dostávala rady, ať dělám něco užitečnějšího, mi začaly chodit zprávy. První z nich přišla v půl třetí ráno: „Jsem jedna z těch, které hledáte.Kdybych se měla vrátit zpátky k těm dvěma čárkám na testu, rozhodla bych se jinak.“
Podpořte naši redakci a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod!