Deprese a vyhoření můžou potkat každého. Nezlehčujte je, často jde o čas
Lenka Krákorová je zdravá devětatřicetiletá žena, která dělá práci snů na manažerské pozici. Přesto ještě nedávno nejedla, nespala a málem zemřela. „Vypadám jako krásná a úspěšná žena? Je hrozně zvláštní tohle slyšet a říkám si, kolik dalších žen a mužů, které za krásné a úspěšné považuju já sama, takhle klame tělem,“ říká Lenka, která bojuje s depresí. Momentálně se cítí líp, ale ne dobře. „Poznávám mechanismy, které u mě depresi spouští. A učím se seberespektu. Na prahu čtyřicítky.“
Může nás před ní znevýhodňovat genetika a předurčená malá odolnost vůči stresu, může to být prožité trauma, může nás k ní dovést dlouhodobý stres. Odborníci rozeznávají i pacienty, kteří mají kvůli své citlivosti na sezónní vlivy známé „podzimní depky“. Důležité je i to, jaké vzorce chování jsme si osvojili doma – depresi totiž může vyvolat i takzvaná naučená bezmocnost. Pro všechny tyhle příčiny a pro samotnou depresi ale platí, že nepřichází náhle.
Kapku po kapce
Podle psychoterapeutky Martiny Viewegové se může deprese rozvinout kdykoli a prakticky u kohokoli, od kojenců po staré lidi. To, že se objeví, někdy na první pohled nedává smysl. Terapeutka ale říká, že varovné signály je možné často vystopovat dlouho do minulosti. „Setkávám se s dospělými, kteří trpí depresí, ale vzpomínají na to, že stejné příznaky měli už jako děti, často i se sebevražednými myšlenkami,“ popisuje Vieweghová. Velkou skupinu jejích klientů ale tvoří dospělí, u kterých se deprese objevila v pozdějším věku.
