kupte si předplatné tištěného časopisu a dostanete balíček weledy

Metaverse digitalizuje věci, na které jsme zvyklí, říká Sara Polak. Ve virtuálních světech už žijeme

Virtuální realita se v současnosti stává všudypřítomnou normou. Na internetu nakupujeme, bavíme se i vyřizujeme pracovní schůzky. Co je to metaverse a budeme se v něm všichni za pár let pohybovat stejně přirozeně jako v našem vlastním městě? A měl by být nějak regulován? „Kryptoměny jako součást virtuální reality jsou svými skoky podobné akciovému trhu. I tam byla nutná celá řada regulací,“ říká počítačový expert Tomáš Mikolov, který společně s antropoložkou Sarou Polak připravuje pro magazíny Heroine a Finmag podcast Future Is Now.

Foto: Ve virtuální realitě se pohybujeme už dnes. Zdroj: Shutterstock

Boom pojmu metaverse nastal podle Polak teprve loni na podzim společně s přejmenováním společnosti Facebook na Meta. Podle Mikolova, který pro firmu Marka Zuckerberga dříve pracoval, šlo především o způsob, jak motivovat vlastní zaměstnance k podpoře dalšího růstu jedné z nejznámějších sociálních sítí. „Vize, na kterou Zuckerberg sází, je větší propojení člověka s technologií. Budeme trávit mnohem víc času právě ve virtuálních světech, když bychom to takto nazvali, což je vlastně jiný název pro metaverse: už se to vlastně děje v současnosti,“ říká. 

Sdružování do komunit i v rámci internetu vědci považují za přirozené a připomínají, že je spojené už se samými počátky online světa. První společné hry hráli ti, kteří si internetové připojení mohli dovolit, v Česku už na počátku devadesátých let. „Bylo to spontánní. Lidé se začali sdružovat do různých klanů podle toho, kdo se s kým kamarádil, a hráli proti sobě různé zápasy. Byla tam od počátku soutěživost podobná klasickým sportům, jako je třeba fotbal,“ vysvětluje Mikolov. V současnosti existují profesionální ligy, ve kterých hráči počítačových her inkasují podobné odměny jako vrcholoví sportovci: podle Polak má tento trh celosvětovou hodnotu ve výši více než miliardy dolarů. 

Spekulace Elona Muska

Samotný metaverse podle ní ve společnosti získává často špatné jméno, jelikož je spojován s dystopickými romány a filmy, které v orwellovském duchu varují před útěkem do reálně neexistujícího světa. „Já to vnímám mnohem prozaičtěji: jako nástroj digitalizace věcí, které jsme zvyklí dělat fyzicky a ve skutečnosti. Ty se pak promítají do metaverse,“ myslí si. Jako příklad uvádí kryptoměny nebo fenomén blockchain.

Partneři podcastu Future Is Now:

Již od roku 1987 vyvíjíme bezpečnostní software pro domácí i firemní uživatele. Přes 30 let chráníme digitální technologie, které pomáhají měnit svět k lepšímu. ESET je tady, aby je chránil. ESET Progress. Protected.

Jsme moderní česká pojišťovna, která staví na lidskosti a jednoduchosti. Simplea vznikala na zelené louce, nejsme tak zatíženi korporátními nařízeními. Spojili jsme chytré technologie se zdravým selským rozumem a vytvořili životní pojištění, které jako jediné na trhu garantuje plnění pojistných událostí v 99 procentech případů.

Právě kryptoměny byly podle Mikolova zpočátku užitečným způsobem, jak peníze oprostit od inflace a vlivu státního aparátu. Spekulace s bitcoinem nebo ethereem ale považuje za negativní efekt lidské hamižnosti, která ničí původní podstatu kryptoměn. „Představa, že si koupím za pár dolarů nějakou kryptoměnu a budu doufat, že její cena tisícinásobně vyroste a já zázračně zbohatnu, mi přijde dost zvláštní. Řekl bych až škodlivá, protože je to loterie. Nemyslím si, že lidé, co vyhrají miliardy v loterii, jsou nakonec po uplynutí několika let šťastní,“ domnívá se Mikolov. 

Na trhu kryptoměn je podle něj nutné zavést alespoň základní regulační rámec, aby nedocházelo k velkým spekulacím, jaké s bitcoinem dělal například zakladatel automobilky Tesla a společnosti Space X Elon Musk. Ten veřejně nakupoval a prodával bitcoiny za miliony dolarů, čímž trh obrovsky rozkolísal. „Oblast kryptoměn je hodně mladá, ale vidíme tam stejné problémy, jako vznikaly na akciovém trhu před sto lety,“ říká Mikolov. 

Co mají společného internetová bublina, obchod s otroky a holandské tulipány? A jak se tržní spekulace promítly do oblíbeného komiksu Asterix a Obelix? Pusťte si šestý díl podcastu Future Is Now s Tomášem Mikolovem a Sarou Polak! 

Co dalšího se v podcastu dozvíte? 

  • Jaký dopad mají kryptoměny na ekologii? 
  • Co to byla vlaková mánie? 
  • Měl by se trh přizpůsobovat našim evolučním potřebám? 

Poslechněte si celý díl na Spotify nebo Apple Podcast.    

Foto: Jan Zátorský/Finmag

Seznamte se s tvůrci podcastu Future is now:

Sara Polak vystudovala archeologii a kognitivní evoluční antropologii na Oxfordu. O umělé inteligenci pravidelně přednáší v Paralelní Polis, kde spoluzaložila technologický klub Paioneers. Několik let pracovala pro technologické startupy ve Velké Británii, USA nebo na Novém Zélandu. 

Sara se angažuje v neziskovce prg.ai, kde s Tomášem Mikolovem zdarma vyučuje kurz Elements of AI, a točí pořad Deus Ex Machina pro Red Button EDU.

Foto: Jindřich Nosek (NoJin) – vlastní dílo, CC BY-SA 4.0

Tomáš Mikolov vystudoval Fakultu informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Jako diplomovou práci obhájil jazykové modelování pomocí neuronových sítí, nalezl novou metodu překladu jazyka převedením slov do číselných vektorů, a podařilo se mu tak zvýšit výkonnost překladačů až desetitisíckrát. Svou stopu zanechal v Googlu či Facebooku.

Mikolov se věnuje programování od svých osmi let. Od roku 2020 buduje vlastní výzkumný tým na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze.

Podcast Future Is Now

Žijeme v tom, co jsme ještě před pár lety považovali za sci-fi. Na druhou stranu technologie, co vidíme kolem nás, mají často kořeny v civilizacích tisíce let starých. Jak se poučit z historie, jak se pohybovat v chaosu a jak si nemyslet, že jsme pupek světa a nejlepší, co se na zeměkouli zatím vylouplo? O tom všem a ještě více se ve speciální sérii podcastů pro magazíny Finmag a Heroine baví vědec a expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov a archeoložka a výzkumnice Sara Polak.

1. díl: Rozvoj technologií. Fenomén Big Tech. Evropa je pozadu ve vývoji

2. díl: Proč se bojíme robotizace. Nahradí lidskou práci?

3. díl: Nesmrtelnost. Dosáhneme jí skrze technologie? Je vůbec o co stát?

4. díl: Globalizace. Pomáhá, nebo kvůli ní lidstvo zakrní?

5. díl: Civilizace. Co to vlastně je a jak souvisí s umělou inteligencí?

Popup se zavře za 8s