Nesmrtelnost může být nuda a frustrace, upozorňuje Sara Polak. K simulaci vědomí máme stále daleko
O věčném životě lidstvo sní odnepaměti. Představy o nebi a peklu, kameni mudrců a fontáně mládí v současnosti nahradily úvahy o nesmrtelnosti zprostředkované technologiemi. Bude možné za pár let nahrát do počítače vlastní vědomí? „I kdybychom nesmrtelnosti dosáhli, bude asi trochu jiná, než jak si ji představujeme,“ říká počítačový expert Tomáš Mikolov ve třetím díle podcastu Future Is Now, který společně s antropoložkou Sarou Polak připravují pro magazíny Heroine a Finmag.
Koncept života po životě můžeme najít už u těch nejstarších civilizací. Například obyvatelé egyptské říše si prostřednictvím (nejen) mumií a pyramid chtěli zajistit co nejpříjemnější pobyt na onom světě. Nepříliš vzdálené nápady mají ale i současní miliardáři ze Silicon Valley: například jeden z duchovních otců společnosti Google, vynálezce Ray Kurzweil, by svůj mozek rád nahrál do počítačového softwaru.
Partneři podcastu Future Is Now:
Již od roku 1987 vyvíjíme bezpečnostní software pro domácí i firemní uživatele. Přes 30 let chráníme digitální technologie, které pomáhají měnit svět k lepšímu. ESET je tady, aby je chránil. ESET Progress. Protected.
Jsme moderní česká pojišťovna, která staví na lidskosti a jednoduchosti. Simplea vznikala na zelené louce, nejsme tak zatíženi korporátními nařízeními. Spojili jsme chytré technologie se zdravým selským rozumem a vytvořili životní pojištění, které jako jediné na trhu garantuje plnění pojistných událostí v 99 procentech případů.
Jak ale upozorňuje expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov, od vytvoření přesvědčivé simulace mozku jsme zatím na míle vzdáleni. „Nemůžeme useknout jen hlavu, mozek je provázaný s tělem. Simulace, která by byla schopná sama fungovat, by určitě byla složitější než jen kopie mozku. Už to je ale mimo možnosti současných technologií,“ míní.
Smrt jako motivace
Otázkou zůstává, zda je v případě nesmrtelnosti vůbec o co stát. Sara Polak se s Mikolovem shoduje v tom, že by mohla pro lidské pokolení znamenat spíše stagnaci a frustraci než vysněnou výhru nad smrtí. „Vidina smrti nás velmi žene dopředu. Pandemie, jako byly morové rány nebo nyní covid, byly historicky obdobím rozmachu. Krize vyvolaná smrtí nás paradoxně posouvá,“ uvažuje vědkyně. Určitou část našeho já už jsme ale schopni zachovat: Polak připomíná, že například zmrazování spermií funguje už od padesátých let minulého století.
Mikolov lidskou potřebu konečnosti ilustruje na příkladu dvou ostrovů. Pokud by na jednom z nich jeho obyvatelé žili věčně, pravděpodobně by ve vývoji ustrnuli někde na začátku vlastních dějin, zatímco obyvatelé druhého ostrova by vybudovali mnohem perspektivnější společnost čistě proto, že se jeho populace proměnuje.
Eugenika versus diverzita
V otázkách nesmrtelnosti je potřeba myslet také na vědeckou etiku. Genetické inženýrství a eugenika devatenáctého a dvacátého století totiž ukázaly, jakým směrem se společnost ubírat nesmí. Podle Mikolova je ale užitečné si přiznat rozdíly, které panují v různých světových populacích a přizpůsobit jim například zdravotnickou péči. „Kdybychom se dokázali zbavit soudů o tom, která skupina lidí je lepší, a uznali naši diverzitu, mohli bychom dosáhnout velkého vývoje,“ domnívá se.
Co je to transhumanismus a proč už v jeho éře vlastně žijeme? Proč je nesmrtelnost iluzorní? A jaká rizika pro společenskou stratifikaci s sebou technologická nesmrtelnost nese? Poslechněte si nový díl podcastu Future Is Now!
Co dalšího se v podcastu dozvíte?
- Jaké výhody mají oproti lidem velryby?
- Jsou děti narozené během pandemie hloupější?
- Komu se nepovedlo nasimulovat do počítače mozky zvířat?
- Který významný státník ve Velké Británii podporoval eugeniku ještě v šedesátých letech?
Seznamte se s tvůrci podcastu Future is now
Sara Polak vystudovala archeologii a kognitivní evoluční antropologii na Oxfordu. O umělé inteligenci pravidelně přednáší v Paralelní Polis, kde spoluzaložila technologický klub Paioneers. Několik let pracovala pro technologické startupy ve Velké Británii, USA nebo na Novém Zélandu.
Sara se angažuje v neziskovce prg.ai, kde s Tomášem Mikolovem zdarma vyučuje kurz Elements of AI, a točí pořad Deus Ex Machina pro Red Button EDU.
Tomáš Mikolov vystudoval Fakultu informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Jako diplomovou práci obhájil jazykové modelování pomocí neuronových sítí, nalezl novou metodu překladu jazyka převedením slov do číselných vektorů, a podařilo se mu tak zvýšit výkonnost překladačů až desetitisíckrát. Svou stopu zanechal v Googlu či Facebooku.
Mikolov se věnuje programování od svých osmi let. Od roku 2020 buduje vlastní výzkumný tým na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze.
Podcast Future Is Now
Žijeme v tom, co jsme ještě před pár lety považovali za sci-fi. Na druhou stranu technologie, co vidíme kolem nás, mají často kořeny v civilizacích tisíce let starých. Jak se poučit z historie, jak se pohybovat v chaosu a jak si nemyslet, že jsme pupek světa a nejlepší, co se na zeměkouli zatím vylouplo? O tom všem a ještě více se ve speciální sérii podcastů pro magazíny Finmag a Heroine baví vědec a expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov a archeoložka a výzkumnice Sara Polak.
1. díl: Rozvoj technologií. Fenomén Big Tech. Evropa je pozadu ve vývoji
Aktuální číslo
- Kulturní války režisérky Barbary Herz
- Může být matka dobrý „vědec“?
- Jak vychovat odolné děti
- Rodičovská půl na půl
