Globalizace jako past. Pandemie nám odhalila negativní společenský trend, upozorňuje Mikolov

Future Is Now
Globalizace
IT Heroine
Klimatická krize
PodcastTechnologie
Ženy v IT
Gabriela Knížková
| 13. 10. 2022 | 1 komentář | 3 652
Globalizace jako past. Pandemie nám odhalila negativní společenský trend, upozorňuje Mikolov
Zdroj: Shutterstock

Dnešní svět se neustále zmenšuje. Jíme stejná jídla, oblékáme se do stejných značek, sledujeme filmy z hollywoodské produkce. Kde se tento fenomén vzal, co nám dává, a co naopak bere? „Je škoda, že přebijeme produkty a projekty, které do lidské kultury vnášejí bohatost a rozmanitost,“ myslí si počítačový expert Tomáš Mikolov. Ve čtvrtém díle podcastu Future Is Now pro magazíny Finmag a Heroine rozebírá s antropoložkou Sarou Polak téma globalizace.

Vzájemné propojování národních států pozorujeme prakticky všude od byznysu přes politiku až po vědu. Podle Mikolova přitom ve společnosti vzniká samovolně. „Nikdo nepřišel, nebouchnul do stolu a nepřikázal, že se budeme globalizovat. Za našich podmínek k tomu dochází samo, a to často z ekonomických důvodů,“ říká. Když se ale různé společnosti vyvíjejí nezávisle na sobě, mají šanci samostatně přijít na originální řešení problémů. Těžko totiž můžeme vynalézat nové věci, pokud jen přebíráme nápady ostatních.

Napětí ve společnosti 

Původ nových idejí se pak připisuje národům, které si dokážou na světovém poli vydobýt zásadní postavení. Mikolov a Polak připomínají, že stovky let byli na prvním místě Evropané. „Státy si často dějiny upraví podle sebe tak, aby z nich vyšly dobře. Platí to i v případě, že ovládají někoho jiného. Příkladem je třeba sovětská propaganda v Československu během komunismu,“ dodává Mikolov.

Promo

Partneři podcastu Future Is Now:

Již od roku 1987 vyvíjíme bezpečnostní software pro domácí i firemní uživatele. Přes 30 let chráníme digitální technologie, které pomáhají měnit svět k lepšímu. ESET je tady, aby je chránil. ESET Progress. Protected.

Jsme moderní česká pojišťovna, která staví na lidskosti a jednoduchosti. Simplea vznikala na zelené louce, nejsme tak zatíženi korporátními nařízeními. Spojili jsme chytré technologie se zdravým selským rozumem a vytvořili životní pojištění, které jako jediné na trhu garantuje plnění pojistných událostí v 99 procentech případů.

Vědci se zamýšlejí také nad konceptem společného rozhodování, kterému se věnoval už osvícenský filozof a matematik Nicolas de Condorcet. V poslední době ho ale značně urychluje internet a sdílené platformy jako Wikipedie nebo Quora. „Dostáváme se do situace, kdy jsou si lidé schopní vyměňovat informace obrovskou rychlostí a problémy mohou řešit kolektivně, ale zároveň vzniká rozhodovací paralýza,“ uvažuje Polak. „Pokud masa nesouhlasí s tím, co se reálně stane, vzniká velké napětí a rozdělení ve společnosti.“

Věda jako politika

Podle Mikolova může být moderní globalizovaná demokracie spíše převlečená oligarchie. „Informace se k nám dostávají různou formou, ať už z televize, či internetu. Média vlastní různí lidé: často jsou to miliardáři, soukromé osoby. Vidíme, jak to vypadá u nás nebo v Itálii se Silviem Berlusconim. Kdo je nakonec ten, kdo nám různé myšlenky podsouvá? Věříme jim sami, nebo nám někdo poradil, abychom jim věřili?“ 

Negativní vlivy se rozšiřují i mezi vědeckou obec, která na světové úrovni funguje spíše jako politika, uvádí Mikolov. „Myslím, že globalizace je trochu past. Uvítal bych, kdyby si s ní vědci uměli nějak poradit. Kdybych se býval svezl s hlavním proudem, nikdy bych nic přelomového nevymyslel,“ zdůrazňuje. 

Čím se učenci museli až absurdně zabývat ve středověku? Kde se poprvé objevilo číslo nula a jak doputovalo do Evropy? A je globalizace výhodou, nebo brzdou při snahách o řešení klimatické krize? Nejen to se dozvíte v novém díle podcastu Future Is Now!   

Co dalšího se v podcastu dozvíte?

  • Jak souvisí globalizace s decentralizací? 
  • Existuje absolutní dobro nebo zlo a který řecký filozof se relativitou morálky zabýval? 
  • Co je to technologický mesiášský syndrom? 
  • A jaký negativní společenský trend nám odhalila pandemie koronaviru? 

 

Poslechněte si celý díl na Spotify nebo Apple Podcast.    

Seznamte se s tvůrci podcastu Future is now:

Sara Polak vystudovala archeologii a kognitivní evoluční antropologii na Oxfordu. O umělé inteligenci pravidelně přednáší v Paralelní Polis, kde spoluzaložila technologický klub Paioneers. Několik let pracovala pro technologické startupy ve Velké Británii, USA nebo na Novém Zélandu. 

Sara se angažuje v neziskovce prg.ai, kde s Tomášem Mikolovem zdarma vyučuje kurz Elements of AI, a točí pořad Deus Ex Machina pro Red Button EDU.

Tomáš Mikolov vystudoval Fakultu informačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Jako diplomovou práci obhájil jazykové modelování pomocí neuronových sítí, nalezl novou metodu překladu jazyka převedením slov do číselných vektorů, a podařilo se mu tak zvýšit výkonnost překladačů až desetitisíckrát. Svou stopu zanechal v Googlu či Facebooku.

Mikolov se věnuje programování od svých osmi let. Od roku 2020 buduje vlastní výzkumný tým na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze.

Podcast Future Is Now

Future is now podcast

Žijeme v tom, co jsme ještě před pár lety považovali za sci-fi. Na druhou stranu technologie, co vidíme kolem nás, mají často kořeny v civilizacích tisíce let starých. Jak se poučit z historie, jak se pohybovat v chaosu a jak si nemyslet, že jsme pupek světa a nejlepší, co se na zeměkouli zatím vylouplo? O tom všem a ještě více se ve speciální sérii podcastů pro magazíny Finmag a Heroine baví vědec a expert na umělou inteligenci Tomáš Mikolov a archeoložka a výzkumnice Sara Polak.

1. díl: Rozvoj technologií. Fenomén Big Tech. Evropa je pozadu ve vývoji

2. díl: Proč se bojíme robotizace. Nahradí lidskou práci?

3. díl: Nesmrtelnost. Dosáhneme jí skrze technologie? Je vůbec o co stát?

Nakoukněte do časopisu Heroine

V novém čísle Heroine najdete:

  • Šťastné a veselé v posteli!
    Lidi s feministickým pohledem na svět si prý užívají lepší sex než ostatní. Dokážou se totiž vykašlat na představy o tom, co je a není normální, a je pro ně zásadní vzájemný respekt. Heroine představuje první vydání věnované sexu. Buďte bez obav, že bychom chtěli někoho nebo něco soudit. Ať vás tenhle dárek příjemně naladí…
  • „Bylo to jako šlápnout na minu“
    Tak začíná článek Pavlíny, která krátce po 40. narozeninách dala průchod své touze po sexu, po cizích mužských tělech, po potěšení bez závazků. Potřebovala zjistit, kdo vlastně je. Text, u kterého se možná budete červenat, protože naráží na představy o tom, co se může a sluší.
  • Máte rádi áčko?
    Chtějí ženy anální sex, nebo se jen přizpůsobují mužské touze a představám z porna? Na to se v článku ptá Zuzana Kašparová, spoluautorka podcastu Vyhonit ďábla. Vyzpovídala několik žen, pro které je tato praktika důležitým zdrojem slasti, a připomíná, že penetrace není všechno.
  • Komu vadí svobodné ženy
    Na rozdíl od doby před pár lety už dnes v Česku jen málokdo veřejně hlásá, že když žena říká ne, myslí tím ve skutečnosti ano. Ten posun ovšem nenastal sám od sebe. Obrovskou zásluhu na něm má naše cover star, zakladatelka organizace Konsent a neúnavná čeřitelka stojatých sexistických vod Johanna Nejedlová.

a spousta dalšího čtení…

Diskuze k článku

Celkem 1 komentář

Vstoupit do diskuze

Příspěvek, který se vám nejvíc nelíbí

B | 13. 10. 2022 16:49

Nebýt globalizace rozšířil by se black metal do celého světa? Znala bych ho? Vznikl by vůbec? Znala a četla bych mangu? Existoval by danmei, existovala by vůbec BL manga, kdyby se Japonsko neotevřelo světu?
Mohla bych koukat na Korejce? Nezpívali by ti Korejci jen nějaké národní šlagry, kdyby se neinspirovali na západě a u černochů?
Ty kráso, co bych bez globalizace dělala...asi bych mohla koukat leda na místní hnusáky na ulici a uchlastat se Tuzemákem...i když to asi taky ne, i ten se globalizovaně inspiroval u rumu.:D

-2
Reagovat

Partneři projektu

Randstad
Asseco Solutions
Unicorn
Datamole
Czechitas
Jobs
Martinus.cz
Green Fox
ČMAPM
Red Hat
Mews
Ataccama
Avast
Asseco Solutions
Anect