Globalizace jako past. Pandemie nám odhalila negativní společenský trend, upozorňuje Mikolov

Vzájemné propojování národních států pozorujeme prakticky všude od byznysu přes politiku až po vědu. Podle Mikolova přitom ve společnosti vzniká samovolně. „Nikdo nepřišel, nebouchnul do stolu a nepřikázal, že se budeme globalizovat. Za našich podmínek k tomu dochází samo, a to často z ekonomických důvodů,“ říká. Když se ale různé společnosti vyvíjejí nezávisle na sobě, mají šanci samostatně přijít na originální řešení problémů. Těžko totiž můžeme vynalézat nové věci, pokud jen přebíráme nápady ostatních.

Napětí ve společnosti 

Původ nových idejí se pak připisuje národům, které si dokážou na světovém poli vydobýt zásadní postavení. Mikolov a Polak připomínají, že stovky let byli na prvním místě Evropané. „Státy si často dějiny upraví podle sebe tak, aby z nich vyšly dobře. Platí to i v případě, že ovládají někoho jiného. Příkladem je třeba sovětská propaganda v Československu během komunismu,“ dodává Mikolov.

Partneři podcastu Future Is Now:

Vědci se zamýšlejí také nad konceptem společného rozhodování, kterému se věnoval už osvícenský filozof a matematik Nicolas de Condorcet. V poslední době ho ale značně urychluje internet a sdílené platformy jako Wikipedie nebo Quora. „Dostáváme se do situace, kdy jsou si lidé schopní vyměňovat informace obrovskou rychlostí a problémy mohou řešit kolektivně, ale zároveň vzniká rozhodovací paralýza,“ uvažuje Polak. „Pokud masa nesouhlasí s tím, co se reálně stane, vzniká velké napětí a rozdělení ve společnosti.“

Věda jako politika

Podle Mikolova může být moderní globalizovaná demokracie spíše převlečená oligarchie. „Informace se k nám dostávají různou formou, ať už z televize, či internetu. Média vlastní různí lidé: často jsou to miliardáři, soukromé osoby. Vidíme, jak to vypadá u nás nebo v Itálii se Silviem Berlusconim. Kdo je nakonec ten, kdo nám různé myšlenky podsouvá? Věříme jim sami, nebo nám někdo poradil, abychom jim věřili?“ 

Negativní vlivy se rozšiřují i mezi vědeckou obec, která na světové úrovni funguje spíše jako politika, uvádí Mikolov. „Myslím, že globalizace je trochu past. Uvítal bych, kdyby si s ní vědci uměli nějak poradit. Kdybych se býval svezl s hlavním proudem, nikdy bych nic přelomového nevymyslel,“ zdůrazňuje. 

Čím se učenci museli až absurdně zabývat ve středověku? Kde se poprvé objevilo číslo nula a jak doputovalo do Evropy? A je globalizace výhodou, nebo brzdou při snahách o řešení klimatické krize? Nejen to se dozvíte v novém díle podcastu Future Is Now!   

Co dalšího se v podcastu dozvíte?

• Jak souvisí globalizace s decentralizací? 
• Existuje absolutní dobro nebo zlo a který řecký filozof se relativitou morálky zabýval? 
• Co je to technologický mesiášský syndrom? 
• A jaký negativní společenský trend nám odhalila pandemie koronaviru? 

Poslechněte si celý díl na Spotify nebo Apple Podcast.