Děti na mobilech bojují s nejlepšími psychology ze Silicon Valley. Nemůžou vyhrát, varuje vizionář Molčan

„V momentě, kdy děti dostaly telefony a naše škola to moc neřešila, hrozně se zhoršily vztahy v kolektivu. Jenže chápu i motivaci školy. Když všichni koukají do displeje, nehrozí úrazy. Všichni sedí potichu,“ říká redaktorka Lucie Kocurová, která se specializuje na téma vzdělávání.

Podle technologického vizionáře Filipa Molčana se jedná o vážný problém. „Ty technologie jsou postavené tak, aby děti na telefonu trávily co nejvíc času. A pokud zvlášť na tom prvním stupni nemají dohled a nikdo jim to nevysvětlí, tak to může skončit opravdu špatně,“ varuje. „Děti bojují s nejlepšími psychology ze Silicon Valley. To je nerovný boj, který nemůžou vyhrát.“

Řešení hledají školy po celém světě. Jižní Korea nebo Nizozemsko zavedly plošné zákazy mobilů během vyučování a hlásí zlepšení výsledků i vztahů mezi žáky. V Česku se spíše experimentuje. Například základní škola v Kunraticích nastavila pravidla společně s dětmi a rodiči. Fungují tam mobilní zóny a telefony se využívají jen, když to dává smysl. 

„A pak je tam ještě jedna důležitá věc. Když někdo ty pravidla porušuje, tak nenásleduje ředitelská důtka, ale pohovor se školním psychologem nebo i s rodiči. Neřeší se to ve smyslu, jak to dítě potrestat, ale jak mu pomoct, aby tu technologii, kterou evidentně nemá pod kontrolou, pod kontrolou mělo,“ popisuje Lucie Kocurová dobrou praxi. 

Molčan detailně popisuje, jak aplikace a hry udržují děti u obrazovek. Jsou to osvědčené nástroje a „dark patterny“, které cíleně oslabují naši kontrolu. Kromě „obvyklých podezřelých“, jako jsou Roblox, nebo Brawl Stars, o kterých se často mluví jako o problematických, jsou to i aplikace, které obvykle považujeme za neškodné.

„Třeba Duolingo. Tam je velké množství patternů. Tlak na to udržet řadu, časově omezené výzvy. Už to chcete vypnout, ale přijde výzva: máte deset minut a dostanete dvakrát víc XP. To je přesně ten moment, kdy to člověka vtáhne zpátky,“ vysvětluje. Za velmi nebezpečné považuje hlavně různé „lootboxy“, tedy odměny ve formě překvapení. „To je regulérní loterie, kterou dětem dáváme,“ vysvětluje.

Žijeme v době, kdy aplikace využívají stejné principy jako herní automaty. Jenom u nich chybí varování. „Dokonce na mě vyskočila reklama na hru a bylo tam napsáno: ‚nejnávykovější hra, jakou si můžete vyzkoušet. Stahujte.‘ To mi přijde úplně šílené,“ dodává Molčan.

Hlas Heroine sledujte na YouTube, Spotify, Apple Podcasts a dalších platformách. 

Tento podcast vznikl díky podpoře Nadace České spořitelny.

Co v podcastu uslyšíte:

3:28 – Zahraniční zkušenosti: zákazy fungují. Korea, Nizozemsko i americké státy hlásí lepší výsledky.

6:10 – Divoký západ v dětských kapsách. Aplikace chybí varování, přitom jsou stavěné na závislost.

9:44 – Jak to dělají v Americe. Middle school bez telefonů – zvykli si všichni rychle.

13:44 – 12 hodin na TikToku denně. Když rodiče zjistí pravdu, je už pozdě.

18:33 – Dark patterns: skryté háčky aplikací. Od notifikací po lootboxy – princip kasina v kapse.

21:41 – Duolingo: učí jazyky, ale závislost funguje stejně. Jak i „nevinné“ aplikace manipulují uživatele.

27:35 – Offline svět prohrává. Méně času venku, těžší domluvit se na hraní s kamarády.

32:06 – Dobrá praxe: Kunratice. Mobilní zóny, letecký režim a dohoda místo direktivy.

36:44 – Rodiče potřebují vzdělávat stejně jako děti. Jak porozumění technologiím mění pravidla hry.

49:27 – To nejhorší nás teprve čeká. AI a nová vlna výzev. Kritické myšlení proti fake obsahu

53:12 – Samoregulace: děti vědí, že nonstop online není dobrý nápad

53:49 – Víkendový offline detox. Rodinný experiment Filipa Molčana.

55:47 – Co nás tento týden naštvalo: Regionální rozdíly: až 10 % dětí nedokončí základní školu.