Sydney Sweeney není nacistka. Je to holka, co společnosti posedlé krásou umí prodat svůj vzhled

Blond kráska s vlasy v ledabylém drdolu leží ve vaně plné nadýchaných bublinek. Muži po ní šílí, ona vydělává miliony a zdá se, že jí díky její kráse patří celý svět. Alespoň prozatím. Pokud tipujete, že divou, o níž je v tomto krátkém popisku řeč, je americká herečka Sydney Sweeney, mýlíte se jen částečně. Navlas stejný popis by totiž ještě před několika lety seděl na Margot Robbie v komediálním dramatu Sázka na nejistotu, kde vysvětluje zákonitosti hypotečních úvěrů. Zatímco pětatřicetiletá Australanka v posledních letech víří debaty na sociálních sítích kvůli jejímu údajně obyčejnému obličeji a postavě v těhotenství, sedmadvacetiletá Sweeney, která v současnosti platí za vzor smyslnosti, aktuálně zažívá jiný typ kontroverze.

„Geny se dědí po rodičích směrem k potomkům a mnohdy předurčují vlastnosti, jako je barva vlasů, osobnost, či dokonce barva očí,“ říká Sweeney zastřeným hlasem v nové reklamě na džíny značky American Eagle, která v posledních dnech zažehla vyhrocenou internetovou debatu. „Moje džíny jsou modré,“ dodává, zatímco kamera sleduje její oblé křivky v denimové košili. „Sydney Sweeney má dobré džíny,“ oznamuje nám značka hravě na konci krátkého spotu. Reklama si tak pohrává s anglickými homonymy „genes“ a „jeans“, v překladu „geny“ a „džíny“.

Objektifikující a nijak originální kampaň upozorňující na Sydneyiny fyzické přednosti, napadlo mě po zhlédnutí spotu. Jenže zatímco někteří konzervativci video okamžitě oslavili jako údajnou „smrt woke kultury“, část uživatelů a uživatelek sociálních sítí si ho pro změnu obratem vyložila jako pomrkávání směrem k nacistické ideologii. Problematický v něm má být odkaz na geny jako takové, stejně jako tvrzení, že zmiňované „dobré geny“ v tomto případě patří modrooké světlovlásce. Atmosféru navíc jitří spekulace o tom, zda Sweeney není fanynkou Donalda Trumpa. Napětí stoupá, hádky se vyostřují, akcie společnosti rostou a džíny se prodávají.

Prsa, zadek, voda po koupání

Buďme upřímní. Spot American Eagle není rádoby odvážným odmítnutím politické korektnosti ani zlovolnou oslavou eugeniky, nýbrž pouze banální kopií mnohem starší kampaně společnosti Calvin Klein, která v roce 1980 podobnou slovní hříčku nechala ocitovat herečku, modelku a snovou dívku generace X Brooke Shields. S prodejem džínů si fyzično a krásu (tedy atribut tvořený „dobrými geny“, chceme-li) spojujeme už desítky let, ať se nám to líbí, nebo ne, jak dříve pro Heroine v souvislosti s jinou denimovou kauzou trefně popsala Kateřina Paterová.

Nevkus a problematičnost kampaně bychom tedy vyjma scénáře z druhé ruky a zjevné prvoplánovosti – kamera většinu času přejíždí pouze mezi Sydneyiným výstřihem a zadkem – mohli spatřovat spíše v odkazu na reklamu, v níž Hollywoodem roky zneužívaná Shields účinkovala v pouhých patnácti letech. Sluší se nicméně dodat, že výtěžek z kampaně American Eagle má na rozdíl od té původní alespoň putovat na dobrou věc, totiž pomoc obětem domácího násilí.

Kampaň nicméně není jediným kontroverzním byznysovým počinem Sweeney. Společně se značkou Dr. Squatch na jaře představila mýdlo, které údajně obsahuje její vodu po koupání. Právě k jeho prodeji se vztahuje koupelová scéna z úvodu textu. Mýdlo se rozprodalo rychlostí blesku, nápad ale zanechal v řadě lidí velmi rozpačité pocity. Sweeney totiž na svém vzhledu a těle vydělává zcela nepokrytým, nefiltrovaným způsobem. U mě emancipaci nehledejte, jako by vzkazovala svým fanouškům a fanynkám. Nenávist, kterou sklízí, je ale v případě žen obdivovaných především pro jejich krásu tak jako tak téměř nevyhnutelná – a je tedy otázkou, zda jí její chování vůbec máme mít za zlé.

Být krásná se (ne)vyplácí

Vraťme se na chvíli k Margot Robbie, ženě, která před Sydney Sweeney vévodila řadě typických mužských heterosexuálních fantazií. I její kariéra šla dlouhou dobu ruku v ruce s image smyslné krasavice. Stejně jako Sweeney ji na vrchol slávy vynesla krásná tvář, blond vlasy a štíhlé tělo. Stejně jako Sweeney byla denně předmětem objektifikace ze strany médií, sociálních sítí a lidí z herecké branže. Stejně jako Sweeney promluvila o tlaku, jemuž čelí. O obou ženách se od chvíle, kdy se proslavily, vedou vášnivé debaty. Řešíme, zda jsou skutečně krásné, nebo naopak docela ošklivé, co bychom s nimi dělali v posteli, jestli nepřibraly, jaká je velikost jejich podprsenky. Krása pomáhá ke slávě a bohatství, obratem si však začíná vybírat svoji daň.

V kontrastu se Sweeney se však Robbie v posledních letech ze škatulky objektu touhy cíleně vymaňuje. Velkým zlomem byl v tomto směru předloňský film Barbie feministické režisérky Grety Gerwig, v němž ztvárnila hlavní roli. K tomu logicky stárne, loni se navíc stala mámou. Výsledkem je internetový trend vysmívající se, že je herečka vzhledově „nanejvýš průměrná“. Během těhotenství se zase spustila lavina nechutných komentářů kritizujících její rostoucí břicho. Krása Robbie nakopla kariéru, ale také z ní udělala erotickou hračku dostupnou všem, kdo si její podobu chtějí nárokovat. Od té chvíle se značná část veřejnosti cítí oprávněná její tělo hodnotit, rozebírat a divit se jeho proměnám bez ohledu na to, co Robbie ve své kariéře i soukromém životě dělá. Totéž už roky platí pro všechny hollywoodské ikony od Angeliny Jolie přes Scarlett Johansson po Megan Fox. Poslední jmenovaná navíc kdysi promluvila o tom, jak se kvůli svému vzhledu a provokativnímu začátku kariéry cítila nejen neustále posuzovaná, ale také automaticky vyloučená z feministických kruhů. Ty totiž nejsou k stereotypně krásným ženám vždycky tak přívětivé, jak bychom doufali, ačkoliv vím, že touto poznámkou lehce střílím do vlastních řad.

Být výjimečně krásnou a přitažlivou ženou je ve společnosti celkově výhodné a nemusíme si nalhávat opak. Platí to však jen do určité, vrtkavé míry. Dovolíte-li si přibrat, stárnout, otěhotnět, nebo prostě jen veřejně existovat, ocitáte se pod palbou nemilosrdné kritiky (jakkoliv se to děje všem ženám, vyčnívající vzhled tento efekt ještě prohlubuje). Jako veřejně známá žena prakticky nemůžete vyhrát, i kdybyste se stavěla na hlavu: pro někoho jste totiž vždycky „příliš“, zatímco pro jiného „ne dost“. Sweeneyino tělo přitahuje pozornost a nevyžádané komentáře od momentu, kdy se proslavila. Byla to ostatně až odvážná role promiskuitní teenagerky Cassie Howard v seriálu Euforie (2019), která ji vystřelila mezi světové hvězdy. Sweeney jsme status celebrity přiřkli právě proto, že je považovaná za konvenčně krásnou a přitažlivou. Tutéž pozornost teď Sweeney využívá k tomu, aby jednoduše vydělala peníze, dokud ji nepotká tentýž osud, jako desítky krásek před ní.

Je to obdivuhodné? Nijak zvlášť. Je způsob, jakým se svou krásou nakonec naložila Robbie, sympatičtější? Možná ano, ale Robbie je v úplně jiné životní fázi. Opovržení si nicméně mladá herečka, do níž si teď řada lidí projektuje hodnoty, jimiž se ona sama nikdy nechlubila, nezaslouží. Abychom na něj měli právo, museli bychom si jako společnost začít u žen cenit talentu a dobře odvedené práce o dost víc, než velkých prsou a dlouhých nohou. Že bohužel nečekáte, že se v to v nejbližší době stane? Ani já ne.