Dívky, krvácejte podle pravidel. Ať už je vytváří indický bůh, nebo parta smějících se středoškoláků
Indie má problém jménem menstruace. Tabu, které v miliardové zemi kolem ženského těla stále panuje, leckdy vede k bizarně degradujícím incidentům na tamních školách. K tomu nejčerstvějšímu došlo v úterý. Předtím, než se nad ním všichni pohoršíme, si ale stojí za to položit následující otázku – je na tom Evropa se vztahem k menstruaci tak dobře, jak si myslíme?
Na stěně dámských toalet na základní škole v indické metropoli Tháné se objevily krvavé skvrny. Ředitelka školy proto společně s administrátorkou shromáždila všechny žákyně mezi deseti a patnácti lety do auly, kde jim promítla fotografie zakrvácené omítky z „místa činu“. Následně se zeptala dívek, která z nich má zrovna periodu. Těm, které se přihlásily, nechala otisknout ruce na papír. Minimálně deset dalších, které trvaly na tom, že nemenstruují, zavedla na dámské záchody, kde je donutila sundat spodní prádlo a „prokázat, že nelžou“.
Incident, který se odehrál v úterý v druhém nejlidnatějším indickém státě Maháráštra nedaleko Bombaje, se díky stížnostem rodičů dostal do rukou policie. Podle jejich rodin totiž byly některé dívky vynucenou prohlídkou intimních partií zcela pochopitelně traumatizované. Britská zpravodajská stanice BBC uvedla, že policisté obě ženy zatkly na základě zákona o ochraně dětí.
Foto: Valerie Mirić Tkadlčíková
Podobně zraňující a urážlivý případ se ale v Indii v souvislosti s menstruací nestal poprvé a je téměř jisté, že ani naposledy. Země, kde v jakémkoliv daném okamžiku menstruuje podle odhadů až 76 milionů žen (a kde žije podle dat OSN kolem 385 milionů žen v reprodukčním věku) má totiž s tím, jak funguje ženské tělo, mnohem hlubší problém, než jaký představuje jedna zcela nekompetentní ředitelka.
Například v roce 2017 mělo k nucené prohlídce intimních partií dívek dojít na internátní škole ve státě Uttarpradéš na hranicích s Nepálem poté, co pracovnice školy objevila stopy krve na dveřích toalet. V roce 2020 se s ponižujícím zážitkem zase svěřila skupina 68 studentek hinduistické univerzity v západním státě Gudžarát. Důvod prohledání? Porušení pravidel, která Indie od žen na mnoha místech stále vyžaduje. Během menstruace například nesmějí vstoupit do chrámu, dotýkat se náboženských knih, sahat na jídlo, pohybovat se v kuchyni nebo jíst kyselé potraviny.
Restrikce, jimž indické dívky od dospívání čelí, mají svůj původ ve víře: védy, staroindické náboženské texty, jejichž vliv přetrval do moderního hinduismu, menstruaci chápou jako projev pokání krále bohů Indry za vraždu démonického hada Vrtry. Náboženské dogma se nám sice může zdát absurdní, na zdraví a životy Indek má ale zcela reálné dopady. Přirozená funkce jejich těl je vnímaná jako ostudná a nečistá. Zejména obyvatelky tamních megalopolí se sice s tabu kolem menstruace snaží v posledních letech vypořádat, narážejí však na odpor mimo jiné žen samotných v učebnicovém příkladu internalizované misogynie.
Trapná biologie
Indie pochopitelně není jedinou zemí, v níž se kolem menstruace šíří atmosféra studu a znechucení, tedy jev, který je mimochodem součástí menstruační chudoby. Známé jsou například nepálské chatrče, kam jsou dodnes navzdory vládnímu zákazu za děsivých hygienických a bezpečnostních podmínek během mensesu vystrkovány leckdy už jedenáctileté dívky. V hliněných chýších jim hrozí udušení kvůli špatné ventilaci, napadení divokou zvěří, omrzliny nebo sexuální napadení. V Afghánistánu se o menstruaci nemluví vůbec, takže si řada dívek u prvních měsíčků myslí, že umírá. A v Ugandě je menses považovaný za kletbu, kvůli níž mladé ženy často vynechávají školní výuku.
Průzkum britské neziskové organizace Plan International z roku 2022 zpovídal přes čtyři tisíce mladých mužů ve čtyřech zemích. Víc než polovina z nich si ve vztahu k menstruaci vybavila slovo „špinavá“, další napadaly pojmy jako „trapná“ a „nechutná“. 70 procent z nich někdy v životě slyšelo jiného muže či chlapce utrousit na adresu menstruace zesměšňující poznámku a 41 procent z nich považovalo cestu na záchod s menstruační pomůckou v ruce za trapas. Z jakých států se respondenti rekrutovali? Kromě zmíněné Ugandy jde o Indonésii, Brazílii – a Nizozemsko.
Předsudky a mýty kolem menstruace totiž nejsou žádnou výsadou rozvojových zemí, nad níž si coby Evropané a Evropanky můžeme, jako to děláme u řady problémů třetího světa, z pohodlí domova povrchně vzdychnout. Existují všude, Česko nevyjímaje. To v minulých týdnech zaznamenalo jedno velké vítězství: díky změně hygienické vyhlášky, o níž se zasadila nezisková organizace Sola pomáhá, nově mohou školy pořizovat a zdarma distribuovat menstruační potřeby svým žákyním. Menstruační chudoba u nás přesto ohrožuje na 38 tisíc dívek ve věku 12 až 18 let, jak ukázal průzkum organizace Člověk v tísni. Mimochodem, kdy jste si naposledy instinktivně přesouvaly vložku nebo tampon z kabelky do kapsy tak, aby je cestou na toalety nikdo neviděl? Já tento týden.
