E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium
Heroine.cz

Kvóty by ukázaly, kolik je tu schopných žen, říká právnička z Oxfordu

Barbara Havelková se tématu diskriminace a genderu věnuje z pohledu práva. Vysokoškolská pedagožka, která vede studenty mimo jiné i na Oxfordu, je spoluautorkou knihy Mužské právo. V podcastu Hlas Heroine vysvětluje, jak se projevuje to, že právní normy nejsou genderově slepé.

Foto: Pavel Houdek

„Právo neutrální není. Je genderově zatížené,“ říká Barbara Havelková rozhodně v podcastu Hlas Heroine. Už jen to, že domácí násilí nebo stalking náš právní systém do nedávna přehlížel, podle ní svědčí o tom, že právní normy jsou tvořené na míru mužům. „Není to jen o tom, že je vytváří dlouhodobě muži, ale že jsou vytvářeny v prostředí patriarchátu. V určitém společenském a kulturním prostředí, ve kterém je společnost organizována podle osy pohlaví a je organizována hierarchicky. Muž je normou,“ popisuje androcentrismus našeho práva v rozhovoru s moderátorem Pavlem Houdkem.

Nutná obrana je koncipována na dva stejně silné a velké oponenty v kontextu nějaké hospodské rvačky. Ne na to, že jedna osoba je slabší fyzicky, finančně nebo emocionálně.

„Často se uvádí příklad chápání nutné obrany v trestním právu,“ vysvětluje Barbara Havelková. „Nutná obrana je koncipována na dva stejně silné a velké oponenty v kontextu nějaké hospodské rvačky. Ne na to, že jedna osoba je slabší fyzicky, finančně nebo emocionálně, je na druhé osobě závislá a třeba i týraná a dostane se do situace, kdy na ni partner útočí pěstmi. Ona ví, že se pěstmi neubrání, tak sáhne po noži nebo střelné zbrani a zabije agresora. Z hlediska naší dlouhodobé teorie nutné obrany je to exces, je to nepřiměřené, ale z hlediska té konkrétní situace a úvahy té týrané ženy to byla jediná možnost, jak si zachránit život,“ říká právnička. 

Poslouchejte Hlas Heroine

Minulý díl: Se socioložkou Radkou Dudovou nejen o situaci rodičů v pandemii. 

Poslechněte si i další rozhovory s pozoruhodnými ženami.

Když dojde na otázku kvót, je Barbara Havelková jednoznačně pro. Upozorňuje na to, že v našem systému už kvóty máme, a nikoho nepohoršují. „Máme kvóty na regiony. Kdybychom neměli regionální volební obvody, tak by 90 % poslanecké sněmovny byli lidi, co bydlí v Praze. Víme, že to není v pořádku. Chceme, aby tam byly zastoupené zájmy lidí napříč republikou, proto máme volební obvody,“ připomíná. „Víme, že kdyby se systém ponechal svému fungování, vychýlil by se způsobem, který je nespravedlivý a nefunkční. Podobně bychom měli mít kvóty pro ženy,“ dodává.

„Kvóty nutí přemýšlet a aktivně vyhledávat kandidátky, které jsou z různých důvodů přehlížené. Třeba mají jinou kariérní dráhu, než je ten ‚mustr‘. Pohlaví s sebou nepřináší jen zkušenost ženství, ale koreluje s dalšími charakteristikami, které jsou také užitečné,“ věří expertka. Z praxe v jiných zemích ví, že se tak do institucí a firem dostanou lidé se zkušenostmi z nevládního nebo veřejného sektoru, což je přínosné pro všechny. 

„V momentě, kdy by se kvóty zavedly, tak by se ukázalo, jak strašně kvalitní ty ženy jsou. Byly by tam i ty nekvalitní, samozřejmě. Stejně jako jsou tam nekvalitní muži,“ věří Barbara Havelková. „Moje oblíbená hláška je, že rovnosti bude dosaženo, až bude ve vedení tolik neschopných žen, jako je tam neschopných mužů,“ říká. Ale zároveň upozorňuje: „Nesmíme na ženy klást požadavek, aby byly excelentní, aby byly lepší než muži, co už tam jsou.“

Jakou změnu by přinesly kvóty do politiky? A proč už v oxfordských školních budovách nedělají záchody zvlášť pro ženy a pro muže? Poslechněte si nový díl podcastu Hlas Heroine s Barbarou Havelkovou.

Hlas Heroine je dostupný i na všech obvyklých platformách. 

Popup se zavře za 8s
zavřít reklamu