Tři roky. Tak dlouho zažívala zpěvačka Michaela Nosková domácí násilí ze strany bývalého partnera. Z izolace a života pod dohledem kamer, které doma hlídaly každý její krok, se jí sice podařilo utéct, odchodem ale její příběh zdaleka nekončí. Z rozhodnutí soudu má totiž s násilníkem ve střídavé péči malou dceru. „Jedna věc je vůbec dítě předat, druhá je čekat na návrat. Nevíte, kdy vám ho vrátí, jestli vám ho vrátí, v jakém stavu si ho přeberete,“ říká v otevřeném rozhovoru pro Heroine. Samotné trestní řízení, ve kterém jejího expartnera státní zástupkyně žaluje kvůli domácímu násilí, vydírání a mravní ohrožení mládeže, je nyní na samém začátku.
Je to více než rok, co jste v pořadu 168 hodin České televize poprvé veřejně promluvila o násilí ze strany vašeho bývalého partnera. Jaký byl váš život před dvanácti měsíci a jaký je dnes? Co se za tu dobu změnilo?
Moc toho není. V momentě, kdy s někým máte dítě, totiž ze vzájemného kontaktu vypadnout nemůžete. Pořád řešíte předávání dcery, pořád spolu jako rodiče musíte komunikovat. Je pravda, že už jsem schopná lépe fungovat, s řadou věcí jsem se vnitřně smířila. Mám partnera, se kterým nám to klape, přestože si s sebou z předchozího vztahu táhnu spoustu věcí, kvůli nimž to se mnou není vždycky jednoduché. Z hlediska psychiky zažívám různé výkyvy. Před dvěma týdny to bylo lepší. Teď to zase není dobré ani trochu a čekám, až se to znovu obrátí.
Jak se svým duševním zdravím pracujete? Co vám pomáhá?
Nějakou dobu jsem chodila do Intervenčního centra a do Bílého kruhu bezpečí, měla jsem i soukromé psychoterapie. Od psychologů a psycholožek jsem posbírala všechny možné zkušenosti a teď se na sobě snažím pracovat sama. Nejsem typ, který si potřebuje o věcech povídat. Potřebuju je vzít a přetvořit je. Postavit se jim tváří v tvář. Jsou ale chvíle, kdy vás to stejně víc sejme. Teď mám před sebou trestní soud s expartnerem a musím se připravit na to, že tam všechno budu muset zopakovat. Jedna věc je totiž dávat rozhovory, kde nemusíte říkat všechno, druhá je se v soudní síni muset nořit do detailů, vzpomínek. Advokátka bývalého partnera se mě u toho logicky bude snažit znevěrohodnit.
Chápu. Uprostřed rozhovoru vždycky můžete odejít. Od soudu se odchází těžko.
Je to tak. Máte nad vším mnohem menší kontrolu.
Pachatelé domácího násilí oběti zpočátku velmi často zahrnují přemírou lásky a pozornosti. Váš vztah se zdá být perfektním – a najednou zjistíte, že ani trochu není. Jak to bylo u vás?
To je úplně přesné. Zpočátku jsem měla pocit, že přijel princ na bílém koni, který mě zachrání. Ideální muž, kterého jsem si vysnila. Kdybych to nezažila, nevěřila bych, že existují lidé, kteří se na vás připraví ještě dřív, než s vámi navážou vztah. U mě coby u mediálně známého člověka to nebylo zase tak těžké, spoustu věcí o mně jde zjistit z Instagramu, z rozhovorů. Pro manipulátory je jednoduché toho využít. Když jsem jedné psycholožce vyprávěla, co jsem chtěla od vztahu a jak jsem si ho představovala, řekla mi, že bylo jen otázkou času, než k sobě někoho takového přitáhnu. Vždycky jsem totiž vyhledávala vůdčí typy. Když lovíte v takových vodách, dříve či později narazíte na někoho, kdo vám ukáže, že to nebyl dobrý nápad.
Přidejte se k Heroine za 129 Kč měsíčně a získejte neomezený přístup.