Čokoláda za statečnost, zákusek za vysvědčení. Jak se ze sladkostí stala odměna, které se skoro nedá uniknout
Pláče dítě? Nabídněte mu lízátko. Bojí se odběrů krve? Slibte, že pak půjdete na dortík. Nevíte, co donést na návštěvu rodině s dětmi? Koupíte čokoládu… A na zkreslený vztah k jídlu a zejména sladkostem je zaděláno. Ridina Ahmedová, čerstvá nositelka ocenění Moje Heroine, říká: „Před našima očima se odehrává masivní bombardování sladkostmi. Je někdo, kdo to nezažil?“
„Žijeme ve společnosti, která sice hodně tlačí na výkon, kondici a štíhlý vzhled, na druhou stranu ve velkém holduje sladkostem, s nimiž je spojená spousta významů a emocí. Bonbony, lízátka, čokoládové figurky i moučníky mají řadu funkcí ve společenském směnném obchodování – fungují často jako odměna, útěcha, pochvala, oslava,“ píše Ridina Ahmedová ve svém textu pro web Heroine.cz, s tím, že ti stejní lidé, kteří dítěti kupují sladkosti, jej pak často zesměšňují kvůli postavě.
Ve svém podcastu Sádlo se Ridina Ahmedová zeptala posluchačstva na jejich zážitky a zkušenosti s tím, jak se sladkosti staly emocemi nabitou komoditou v jejich životech a vztazích. „Maličké děti, začátek září, jsou předávkovávány cukrem, aby neplakaly. Bonbony jako odměna za cokoliv. Obuté bačkůrky, hezky zpívaly nebo jsou prostě šikulky.“ „Když moje děti byly ve školce (deset let zpět cca), tak tam byly sladkosti jako odměna za víceméně cokoliv.“ „Jako dítě jsem hodně chodila po nemocnicích na různá vyšetření a vždycky jsme šli za odměnu na jídlo nebo zákusky.“
Kulturní antropoložka Eva Ferrarová říká, že sladkou chuť lidstvo preferuje odjakživa – už jen proto, že sladké plody byly bezpečné, na rozdíl od třeba od hořkých. „Sladké stimuluje centra odměny (dopamin), což posiluje pocit potěšení a vede k tomu, že ho vnímáme jako přirozenou ‚odměnu‘,“ říká vědkyně. Jenže sladká chuť bývala vzácností, luxusem, dostupným jen při zvláštních příležitostech, které jsme sdíleli s blízkými. Celé se to zvrtlo ve chvíli, kdy na scénu vstoupily potravinářské firmy a z nich vznikající koncerny, a s tím i narůstající prostředky na reklamu.
Ubránit se neustálému přísunu sladkostí a najít si k jídlu vyvážený vztah je těžké. Jak druhým vysvětlit, že potřebujete, aby respektovali, jak to s jídlem a sladkostmi obzvlášť ve svém životě máte? Jak o tom přemýšlet a jak své hranice komunikovat? Jak může vypadat oslava narozenin ve školce, kterou si děti užijí, aniž by se nacpaly prázdnými kaloriemi? A jak zacházet (nejen) se sladkým jídlem tak, aby nás spojovalo a vyživovalo naše těla, duše i vztahy? Dočtete se na webu Heroine.cz.
