Nedovedu si představit, že bych děti viděl jen večer. Někdy mě oslovují „mami“, říká Matyáš Ramba
Matyáš Ramba se v době, kdy má jeho manželka natáčení, stará o šestiletého syna a čtyřletou dceru sám. Zažívá tak každodenní realitu péče, kdy se mezi chystáním svačin a odvážením dětí do školky, do školy a zpět, vařením a uspáváním snaží najít trochu času na práci. „Někdy jsem už v 10 hodin dopoledne vyřízenej a mám pocit, že je za mnou celý den,“ popisuje upřímně v rozhovoru pro Heroine. Jako akrobat a choreograf pracuje v divadle a vedle toho se stará o rodinnou firmu. Mluví o tom, jak se učí svým dětem omlouvat nebo jak je těžké se dvěma malými dětmi a prací udržet partnerský vztah. „Od začátku jsme tým a vycházíme si vstříc, oba máme práci, která nás naplňuje,“ vysvětluje.
Vy jste kvůli manželčině práci na novém seriálu Monyová přestal na čas pracovat a staral se vaše dvě malé děti. Děláte to takhle často?
To je pravda. Ale nemusel jsem přestat úplně. Kromě akrobacie, divadla a choreografie máme ještě malou firmu, což pro mě znamená práci na notebooku kdekoliv a kdykoliv. Od té doby, co máme děti, se mi způsob práce, hodně proměňuje. Se ženou děláme neustále rodinné rozpočty. Řekneme si, jaké projekty jsou pro nás důležité, umělecky zajímavé, nebo se z nich budou platit složenky, a podle toho se rozhodujeme, co kdo vezmeme. Když byly děti úplně malé, stávalo se, že pro nás bylo časově výhodnější, když něco vzala má žena. V tu chvíli jsem já buď zrušil nějaké představení, nebo jsem si alespoň nebral další a byl jsem s dětmi doma, případně jsem s nimi jezdil na natáčení. Tereza nám vždy dokázala vybojovat, abychom na natáčení mohli být s ní a jezdit s kočárkem kolem filmového setu.
Když byl Miky úplně maličký a Tereza natáčela pohádku O vánoční hvězdě, byli jsme s ní tři týdny v horách v karavanu. Já jsem měl vysílačku, a když bylo potřeba, poprosil jsem režiséra, jestli může udělat krátkou přestávku, aby Tereza mohla nakojit a pomazlit. Střídal jsem se tam i s babičkami, abych mohl dohnat pracovní resty.
Přečtěte si texty, které jdou do hloubky
Heroine se dlouhodobě věnuje tématům, která společnost často přehlíží. Jdeme do hloubky, nebojíme se složitých otázek, otevíráme důležité debaty a dáváme prostor silným osobním příběhům.
👉🏻 Díky předplatnému můžeme tuto práci dělat poctivě a dlouhodobě. Neplatíte jen za obsah, ale podporujete samotnou redakční práci.
⚠️ Odemkněte si celý web a podpořte nezávislou redakci.
Buďte u textů, které mají smysl.
🔗 Předplatné začíná už od 149 Kč měsíčně.
Takže se v péči o děti střídáte od začátku?
Jo, máme Google kalendář a v něm to máme všechno rozepsané a naplánované. Tam vidíme, kdo kdy pracuje a kdo se stará o děti.
Jak máte teď velké děti?
Mikimu je šest let a začal chodit do školy, Miřence jsou čtyři a chodí do školky. Už jsou oba samostatnější, a hlavně už mají nějaký pravidelný režim. Takže teď třeba vím, že nejvíc práce udělám mezi desátou a druhou hodinou, kdy jsou ve škole a ve školce. To musím stihnout co nejvíc důležitých schůzek. Zbytek záleží na tom, jestli žena točí, nebo mám já divadlo.
Připadá vám to střídání náročné, nebo je to podle vás lepší, než kdybyste chodil každý den do práce a vracel se domů večer?
Je a není. Někdy je to dokonce šílené. Ale na druhou stranu je to skvělé, protože jsem s těmi dětmi fakt často. Někdy se pletou a říkají mi mámo a Terce říkají táto, podle toho, kdo je s nimi v tu chvíli víc a na co si zvyknou. Mám pocit, že jsem toho s nimi prožil strašně moc a jsme díky tomu větší parťáci. Vidím, jak rostou, jak se neustále mění.
A taky máme oba práci, která nás baví a nabíjí. Někdo si jde ve volném čase zaběhat, někdo koukne na film, přečte knížku, já se jdu nabít a odpočinout si do práce, kde si s kamarády skáčeme po hlavě. A Tereza to má podobně u filmu.
Když se takhle doma střídáte, máte nějaký čas i pro sebe? Dvě malé děti a dva pracující rodiče – to zní jako velký nápor na vztah.
Ano, to je pravda. A určitě jsme už měli několik období, kdy jsme se zastavili a řekli si, že se musíme zase věnovat taky trochu sobě. Ale my máme výhodu v tom, že máme od začátku skvělej vztah. Takže když pak přišly všechny ty stresy, neprohlubovali jsme tím nějaký počáteční problém, naopak jsme v tom rodičovství od začátku byli jako tým. Nikdy jsme nestáli proti sobě. To je podle mě základ, aby to fungovalo. A když nastaly chvíle, kdy jsme byli vyčerpaní a zjistili jsme, že pro sebe nemáme žádný čas, většinou nastoupily babičky.
Co dalšího se v rozhovoru dočtete:
- Co všechno se o sobě Matyáš Ramba díky svým dětem dozvěděl? Jak zvládá vztek?
- Jaké výhody vidí v tom, že se v péči o děti střídá se svou ženou a umožňuje jí tak pracovat?
- Umí se svým dětem omlouvat?
