E-shop Heroine: předplatná, Manuál pro moderní mámy, Heroine Premium

„Porodní asistence je řemeslo,“ říká Moje Heroine Anna Škvorová. Získala data o porodech v Česku

„Jak se rodíme, je důležité i pro další generace,“ říká porodní asistentka Anna Škvorová, které dal Ústavní soud za pravdu v boji o data o kvalitě péče v českých porodnicích. „Je to příklad toho, čeho může dosáhnout člověk, i když je z laické veřejnosti. Je potřeba vytrvalost, ale i pokora a trpělivost na správná načasování.“ Vystudovaná bioložka a imunoložka nám ukázala, že se vyplatí stát si za svými postoji. A že práva je potřeba nejen chránit, ale také aktivně prosazovat. Proto se Škvorová řadí k ženám, které letos získaly ocenění Moje Heroine.

Anna Škvorová má na sobě šaty Boss, 3199 Kč, Answear.cz. Make-up & vlasy, styling: Natálie HostačnáFoto: Alžběta Jungrová

Zpětných vazeb ve zdravotnictví je podle porodní asistentky a bioložky Anny Škvorové pořád zoufale málo, přestože se situace lepší. Ani o kvalitě péče v porodnicích se ještě nevede dostatečná debata – a to i navzdory tomu, že se poslední dobou začíná ozývat stále více otců a matek, jako tomu bylo například během covidových omezení na porodních sálech. 

„Podat zpětnou vazbu – tu pozitivní i tu negativní – by mělo být podle mě běžnější. Je toho pořád strašně málo. V porodnictví jde přitom o to, že ti lidé nejsou nemocní a bohužel stále zažívají porušování svých práv. Málo jich má ale kapacitu se ozvat a v období šestinedělí nebo péče o malé dítě psát zpětnou vazbu, i když člověk ví, že pro něj osobně už to nemá smysl, ale dělá to pro ostatní. Většina lidí z okolí jim řekne: Buď ráda, že máš zdravé dítě a žiješ,“ zdůrazňuje Škvorová.

Škvorová podotýká, že zdaleka ne všechny ženy si mohou vybírat, v jaké porodnici chtějí rodit a v jaké ne. „Jsou kraje, kde je pro ně vhodná porodnice daleko. Chybějí nám centra porodní asistence a porodní domy, které nemůžou vznikat z legislativních důvodů. Centra porodní asistence vznikají, ale stále je to více spíš pojmem, než že by fungovala jako oddělení porodnice, která samostatně vedou porodní asistentky, jako je to v zahraničí.“

Například na Moravě je přitom situace lepší než v Praze, kde je na některých místech dodnes porodní plán považován za alternativní přístup. „V Praze byl historicky, za normalizace, tvrdší tlak v době, kdy mizely kompetence porodním asistentkám a byl zavedený lékařsky vedený porod. Obecně ta teze o lepší situaci v moravských porodnicích platí, ale v rámci jednotlivých porodnic stále můžeme narazit na podobné problémy na Moravě i v Čechách,“ vysvětluje Škvorová. „Záleží na konkrétních lidech i porodnicích samotných. Třeba v Praze není v současnosti možné v žádné porodnici rodit do vody. To bylo přitom běžné už před lety ve Vrchlabí, kde bylo v jednu dobu 70 procent porodů do vody. Vývoj tedy není lineární, v některých věcech se pohybujeme v kruhu. V jedné chvíli funguje nějaká porodnice výrazně jinak než ostatní, pak podlehne tlaku a je zavřená kvůli nedostatku personálu nebo tlaku konkurence.“

Podívejte se na video medailonek Moje Heroine 2023 Anny Škvorové:

Boj za data

Škvorová upozorňuje, že v mnohých porodnicích se množství zásahů do porodu, jako je například nástřih hráze, řídí hlavně zvyklostmi. Data ukazují, že ve většině porodnic zůstává v čase stejná míra zásahů do porodů. Jedná se o otázku zvyku a praxe, která se předává mezi personálem. Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) pořád některá zdravotnická zařízení neberou dostatečně vážně. Druhá věc je, že i když vám budou dva zdravotníci říkat, že neprovádějí rutinně preventivní nástřih, tak ho jeden z nich bude dělat násobně víc než druhý. A to na základě svojí zkušenosti a toho, kdy považuje nástřih za nutný. Mezinárodní doporučení přitom říkají, že pro hranici nad třicet procent nástřihů v jakékoliv po­rodnici neexistuje žádné ­odůvodnění. Míra nástřihů by měla být maximálně mezi deseti a patnácti procenty. Podobně to platí pro císařské řezy.“

Foto: Nadační fond Propolis 33

Nadační fond Propolis 33

Nadační fond Propolis 33 vznikl primárně na podporu ženských charitativních a osvětových iniciativ. Dále pak podporuje projekty týkající se plánovaného rodičovství, mateřství a reprodukce. Projekty týkajících se dětí, projekty týkající se gender tematiky, projekty s feministickou tematikou a také projekty týkající se tabuizovaných ženských a jiných gender témat.

Letos v květnu dal Anně Škvorové Ústavní soud za pravdu v boji za zveřejnění dlouho utajovaných dat z z českých porodnic. Po několikaletém snažení mnoha aktérů konečně ÚZIS uvolnil datové sady s informacemi o tom, jak v Česku vlastně rodíme. V rámci studia na přírodovědecké fakultě jsem hledala školitele kvalifikačních prací pro téma, které by souviselo s porodem. Brzy po maturitě se ke mně dostaly nejrůznější porodní příběhy, u kterých jsem prokrastinovala už během prvního zkouškového. Hltala jsem vyprávění žen a za­ujal mě velký kontrast v jejich zkušenostech, síla jejich pozitivních i negativních prožitků, význam okolností příchodu nového života na svět a přetrvávající nedostatky v současném systému péče,popisuje prvotní motivaci Škvorová.

Ve spolupráci s mikrobioložkou Jarmilou Hnilicovou se nakonec podařilo data dostat na veřejnost. ÚZIS zveřejnil nejen data za roky 2014–2015, která jsme žádaly, ale všechna data od té doby až po současnost na portále Národního registru reprodukčního zdraví. Na podzim se chystá zveřejnění podrobnějších datových sad a budou zveřejňována pravidelně vždy poslední dostupná. Pokud někdo požádá o data, která tam dosud nejsou, budou následně pravidelně přibývat. Je možné s ÚZISem spolupracovat, vytvořit svůj vzorec, datovou cestu a s novými daty bude pak ten výstup vždy aktuální. Postupně přibývají další data a je o ně velký zájem.

Průvodkyně životním přechodem

„Biologie je věda a porodní asistence je řemeslo,“ zamýšlí se Škvorová nad rozdíly mezi svým posláním a vzděláním. „Není to rutina, je to řemeslné umění. Porodní asistence, dříve zvaná babictví, je hodně kreativní práce, vlastně všestranně rozvíjející všechny složky osobnosti, dovednosti, znalosti, zručnosti a různé schopnosti až téměř k psychoterapii.“

Foto: Heroine.cz

Ženy, které mění svět k lepšímu

Výzva Moje Heroine je ve svém třetím ročníku. Opět hledáme ženy, které mění svět k lepšímu. Každá z nich ve veřejném prostoru otevírá otázky, které považujeme za důležité.

Více o projektu Moje Heroine

Možnost být přítomná u přelomového okamžiku v životě ženy prý Škvorové dává pocit přesahu a naplnění. „Jako komunitní porodní asistentka mám příležitost pracovat se ženami kontinuálně v delším časovém úseku, takže přímo vidím vliv svojí péče. Komunitních asistentek je u nás hrozně málo, je to potřebná práce. Je to pro mě kontakt s životním momentem těch žen, kdy jsou ve spojení s něčím, co nás přesahuje. Provázím je životním přechodem, transformačním a citlivým obdobím. Začátek nového života a porod a všechno okolo je důležité pro budoucí generaci. Zda při porodu zažije lásku, nebo stres. Vezměte si, že vajíčka se tvoří už plodu v děloze. Takže když moje babička čekala moji mámu, už tam byla buňka, od níž se odvíjí můj původ.“

Partnerem projektu Moje Heroine je Nadační fond Propolis 33.

Aktuální číslo

  • Kulturní války režisérky Barbary Herz
  • Může být matka dobrý „vědec“?
  • Jak vychovat odolné děti
  • Rodičovská půl na půl 
Popup se zavře za 8s